[1] Do 25. května 1959 pobývají manželé Martinů v Nice.
[2] Martinů dostává od Karla Vötterleho dopis s přiloženou smlouvou na vydání opery Mirandolina, H 346, dne 2. února 1959 a ještě tého roku je skladba u nakladatelství Bärenreiter v Kasselu vydána (srov. smlouva, vlastník NBM, kopie v IBM, Bär 1959-02-02; Halbreich, 2007, s. 179).
[3] Jak vyplývá z následujícího dopisu K. Šebánka skladateli, setkání se opět neuskutečnilo (srov. CBM, PBM Kkš 1057).
[4] V podobném duchu píše skladatel sestře do Poličky 20. března 1959: „Byl bych rad kdyby Seb. [Šebánek] i Bures mohli prijet abychom dali veci do poradku, v Praze jsou to velici popletove Sebas je popleta taky ale muzeme se domluvit, on to chudak na vsech stranach zpravuje a pak mu asi obe strany vynadaji to uz je takovy udel lidsky. Na kazdy zbusob musi se v tom udelat poradek.“ (CBM, PBM Kr 627).
[5] Karel Vötterle z nakladatelství Bärenreiter.
[6] Marek Kopelent a Josef Bachtík ze SNKLHU zasílají skladateli 4. února 1959 dopis se žádostí o nakladatelská práva na druhou řadu Zbojnických písní, H 361. K dopisu přikládají smlouvu na toto dílo s datem 30. ledna 1959 (vlastník NBM, kopie v IBM, SNKLHU 1959-02-04). Skladatel situaci vysvětluje v dopise Karlu Vötterlemu z nakladatelství Bärenreiter ze dne 15. února 1959 (kopie v IBM, Bär 1959-02-15). Karel Vötterle zasílá do SNKLHU blíže nedatovanou smlouvu, v níž jsou stanoveny podmínky vydání tohoto díla (vlastník Bärenreiter, kopie v IBM, Bär 1959-00-00a).
[7] Od začátku dubna do 25. května 1959 pobývá skladatel ve Francii (Mihule, 2017, s. 540).
[8] Má na mysli premiéru opery Mirandolina, H 346, která byla uvedena 17. května 1959 v rámci festivalu Pražské jaro. Skladatel v předchozí korespondenci vyjádřil pochyby, zda je možné tuto operu včas připravit. Skladatel v následující korespondenci Šebánkovi zklamaně reaguje na předpremiérové sliby ohledně fotografií z představení i zasílání honorářů, které opět uvízly v Československu (srov. CBM, PBM Kkš 1058).
[9] Martinů již tradiční adresa při pobytu v Nice. Nádhernou polohu tohoto místa skladatel Šebánkovi líčí již o téměř pět let dříve (srov. CBM, PBM Kkš 1003).
[10] S Miloslavem Burešem se skladatel setkává na Schönenbergu v červenci 1959 (srov. dopis rodině do Poličky ze 16. července 1959; Mihule, 2002, s. 544).
[11] Podpis černým perem rukou B. Martinů.
|