Základní informace
Typ dokumentu Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníSchönenberg - Pratteln
Datum odeslání02.02.1958
PříjemceŠebánek, Karel
Příjemce (korporace)Český hudební fond
Lokace přijetíPraha
Poznámka k lokaci přijetíPařížská 13
JazykČeština
Původ, datum získáníkopie z pozůstalosti K. Šebánka, CBM Polička
Předchozí vlastníkŠebánek, Karel
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kkš 1040
Stará signatura v IBM56/LVI/147
Signatura v IBMŠeb 1958-02-02
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahSNKLHU by mělo Bohuslavu Martinů oznámit zásilku peněz, aby se tím mohl vykázat. Edice v ČSR jsou pro něj nevýhodné, protože uloží peníze do banky, a on k nim nemůže. Navíc nemá již mnoho kompozic k vydání, jednalo by se jen o materiály. BM neví nic o MIRANDOLINĚ. ŘECKÉ PAŠIJE ještě nejsou hotovy. Musí tedy hrát, co mají, a přibrat ŽENITBU. Ostatní skladby jsou na náboženské texty, což v ČSR nemají rádi. EPOS O GILGAMEŠOVI měl úspěch. Od Svazu skladatelů tam byl Antonín Sychra, Václav Smetáček jej snad bude dávat v Praze. BM nebude v únoru v Paříži, hrají zde SINFONII CONCERTANTE. Co myslí Karel Šebánek těmi Madrigaly pro Dr. Josefa Plavce? Musí to být sbory vydané u Boosey & Hawkes [TŘI ZPĚVY], o ničem jiném pro ženský sbor neví. Z Wiesbadenu by mohl KŠ vyzvednout partituru JULIETTY a nechat ji rozepsat.
Diplomatický přepis dopisu

Obálka [PRATELN/3.II.58-??/V]

 

Febr. 2 1958

Mily Karle:

Nepodezrivej mne a neobvinuj,nebot jsem odpovedel na tvoje dopisy,pri cemz jsem te zadal o tu novou vyhodnou edici na coz mi odpovidas a nabizis Edice ktere plati ale ulozi penize do banky takze k nim nemohu.[1]Mimochodem stala se udalost velika,Office pro kompensace v Zurichu mi oznamil ze tam je pro mne suma, jez byla poslana St,Nakladatelstvim.Ale St. Nakl. mi nic neoznamilo,az dosud, a tak se s Zurichem tahame a domlouvame a chteji vedet za co to je. Snad se dohodneme ale St, Nakl. by mi melo oznamiti zasilku abych se tim mohl vykazat Amen. Co se tech pro mne nevyhodnych Edici u nas tyce,bylo by to zajimave v pripade ze bych se chtel vratit domu a utratit ty penize tam,[2]ale hlavni vec je ze vlastne ted uz nemam mnoho komposic k nabidnuti a tak by se znova jednalo zase jen o materialy,coz je zajimave a komplikovane tim ze jsem vydavan jinde,ale slo by to nejak usmernit. Co se oper tyce, pres moje zasahy nevim nic o Locandiere[3] a na ty Pasije si musite jeste pockat protoze nejsou definitivne hotovy,[4]tak musite zatim hrat co tam mate a pribrat tedy Marriage ,coz se stalo snad v Brne[5] a ty ostatni jsou s texty trochu naboznymi coz vy tam radi hemate,ridice se dle materialistickeho nazoru,tak vam nemohu pomoci.[6]

Gilgamesh mel uspech triumfalni[7] a byl zde z Prahy svedek vysalny Svazem Sklad prof Sychra,ktery vam o tom muze povedet vice.[8] Psal mi Smatacek ktery to snad bude delat v Praze,odpovim mu ihned az dopisu tento dopis.[9]

Je malo nadeje ze bych byl v unoru v Parizi,[10]ale muzes se vzdy stavit v 62 pierre Charron,u tety[11]. Ale je to skoro vylouceno,mam moc prace zde. jeste tu hraji tu Sinfonia Concertante co vydal Schott,psana pred lety v Parizi.[12] Nevim co myslis s temi Madrigaly pro Dr. Plavce[13]. To musi byti ty sborky co jsou vydany u B.a Hawkes a ty prece snad uz tam mate. Pro zensky sbor. o jinych madrigalech nevim.[14]

Tak se mej v Parizi pekne coz ty budes a kdybys jel pres Wiesbaden[15] tak bys tam mohl vyzvednout partituru Julietty a nechat ji opsat i s hlasy, domluv se s Div. Jednatelstvím Dr. Strnad[16],[17]

Nazdar, mej se hezky a vyhybej se praci.

Srdecne tvuj

Bohuš

Věcné poznámky k DP

[1] Martinů stejně jako v předchozím dopise tušil, že by ke svým výdělkům němel přístup, stejně jako se to stalo již tolikrát v předchozích letech, proto podrážděně reaguje na Šebánkovu nabídku. 

[2] Martinů se o možném příjezdu do Československa zmiňuje v dopise do Poličky o několik týdnů dříve: […] jsem o vecech premyslel a ze ted uz je cas abych se podival domu a myslim ze ted kdyz nejsem v Rime to bude snadnejsi a to vite jak radi uz bychom vas konecne uvideli. Tak myslim ze bychom v lete si zajeli do Curichu a tak vzali avion do Prahy, uz se mi samotnemu mnoho styska vas uvidet.“ (dopis z 20. prosince 1957, CBM, PBM Kr 583). 

[3] Martinů si opakovaně stěžuje na nečinnost vydavatelství Boosey & Hawkes ohledně opery Mirandolina, H 346, podle předlohy La LocandieraCarla Goldoniho. Skladba byla vydána až v roce 1959 roku u nakladatelství Bärenreiter v Kasselu (Halbreich, 2007, s. 179).

[4] Situace kolem uvedení opery Řecké pašije, H 372 I, v Královské opeře Covent Garden se zpočátku jevila jako velmi dobrá, operu v Londýně velmi prosazoval Rafael Kubelík, správní rada však nakonec rozhodla o jejím neuvedení (srov. Dostálová–Březina, 2003, s. 34–37). Martinů tuto skutečnost sděluje také o dva dny později Šafránkovi: „S operou v Covent Garden mi to nevyslo, nedohodli jsme se a tak bude pravdepodobne v Zurichu v cervnu na Festivalu […].“ (CBM, PBM Kmš 858). Martinů se po diskuzích s Hansem Erismannem a Alfredem Schlee rozhodne pro novou verzi opery, na níž pracuje od února 1958 do poloviny ledna 1959. Tato verze je označena jako „curyšská“, jelikož je premiérována v Curychu 9. června 1961, tedy bohužel až po skladatelově smrti (srov. Dostálová–Březina, 2003, s. 38).

[5] Televizní opera Ženitba, H 341, z roku 1952, byla poprvé uvedena v Československu v Praze v březnu 1959 (Halbreich, 2007, s. 175).

[6] Martinů již dříve vyslovil obavy o uvedení některých svých skladeb v Československu z důvodu jejich náboženského obsahu, jak je patrné mj. z dopisu Šebánkovi ze 3. února 1957 (CBM, PBM Kkš 1033).

[7] Epos o Gilgamešovi, H 351, byl premiérován 23. a 24. ledna 1958 Paulem Sacherem a Basler Kammerchor (Halbreich, 2007, s. 454).

[8] Antonín Sychra (1918–1969), který napsal oslavný článek o premiéře Eposu o Gilgamešovi. Je to paradox a jak uvádí J. Mihule […] současně velký názorový obrat, protože právě prof. Sychra se svým kruhem vedl po únorovém puči zásadní tažení právě proti Martinů. Jen o několik let dříve ho bezostyšně přiřazoval ke skladatelům, po nichž v historii nic nezbude – bude zapomenut jako Stravinskij, Schönberg a plejáda dalších údajných formalistů, kteří se odtrhli od lidu a zaprodali se.“ (Mihule, 2002, s. 513).

[9] Dne 3. února 1958 odpovídá Martinů Václavu Smetáčkovi na zmíněný dopis, v němž mu posílá informace o Eposu o Gilgamešovi, H 351, a mj. také upozorňuje na některé chyby ve starém orchestrálním materiálu této kompozice (soukromý vlastník, kopie v IBM, sig. SmeV 1958-02-03). Václav Smetáček uvedl Epos o Gilgamešovi, H 351, Praze 28. května 1958 v rámci festivalu Pražské jaro orchestrem FOK s dirigentem Václavem Smetáčkem (Halbreich, 2007, s. 454). 

[10] K. Šebánek pravděpodobně plánoval cestu do Paříže a případné setkání se skladatelem. Dne 30. ledna 1958 píše o Šebánkovi skladatel do Poličky: Ten snad jede do Parize a stale chce neco pro mne zarizovat, to je uplna nemoc u neho. (CBM, PBM Kr 587). A dodává 17. května 1958: „Sebanek take pise casto a snad pojede do Parize […]“. (CBM, PBM Kr 596). 

[11] Šebánkovi již dobře známá pařížská adresa příbuzných Charlotte Martinů, kterou skladatel často používal jako kontaktní. 

[12] Sinfonia concertante č. 1, H 219, z roku 1932, byla vydána u Schott v Mainzu v roce 1953 (Halbreich, 2007, s. 258).

[13] Český pedagog a muzikolog Josef Plavec (1905–1979).

[14] Jedná se o Pět českých madrigalů, H 321, které Martinů zkomponoval v New Yorku v červnu 1948 a jež o rok později vydalo nakladatelství Boosey & Hawkes (Halbreich, 2007, s. 433).

[15] Právě ve Wiesbadenu byla opera Juliette, H 253, v lednu 1959 premiérována (Halbreich, 2007, s. 164).

[16] Text „domluv se s Div. Jednatelstvím Dr. Strnad“, stejně jako podpis „Boh.“ je napsán tužkou rukou B. Martinů. 

[17] Vojtěch Strnad, ředitel Dilia.

Celkový počet listů1+1
Počet popsaných stránek1+1
Poznámka
Fixacestrojopis, rukopisný podpis (Martinů), rukopisný přípis
Vpisky, přípisyrukou BM
Přílohypřiložena kopie obálky
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceProfi
Digitalizováno v instituci
Datum digitalizace
Poznámka k digitalizaci
Lokace jako předmět
Brno
Curych
Paříž
Praha
Wiesbaden
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 4368 (záznam 1 / 0)
další »
-Rev-