[Praha, 11. prosince 1955]
Vážení,
myslím, že již víte, jak radostnou odezvu vyvolal večer Bohuslava Martinů v Praze. Třeba to měla být jen intimní slavnost v Národním klubu, všechny přilehlé místnosti byly zaplněny posluchači.[1]
Otvírání studánek bylo závěrečným číslem večera.[2] Mělo tak velký úspěch, že lidé ke mně přicházeli se slzami v očích. Což teprve kdyby býval byl přítomen sám Mistr díla. Kromě jiných přišel ke mně i Václav Talich dojat a nadšen zároveň. Až přijedu do Poličky na vánoce, zastavím se u Vás a povím Vám podrobnosti.[3]
Prof. Kühn nastudoval skladbu s opravdovým porozuměním a zapojil do ní ženský i dětský sbor. Zejména dětské hlasy byly dojímavé.[4] V lednu bude „Otvírání studánek“ v televisi a tento týden se natáčí na desky.[5]
Těším se na poličské provedení[6] a zároveň píši prof. Zouharovi[7]. Knížky Vám odevzdám osobně v Poličce.[8]
Přeji Vám hodně zdraví a upřímně Vás všechny pozdravuji.
Váš
Miloslav Bureš
Praha, 11. prosince 1955
|