[1] 17. 1. 1946
[2] BM měl původně v plánu odcestovat v únoru 1946 do Paříže a potom domů. Posléze odjezd odložil na květen, ale ani toto přání nebylo naplněno.
[3] První ročník festivalu Pražské jaro probíhal od 11. 5. do 4. 6. 1946.
[4] BM má vyučovat od 1. 7. 1946 na letních kurzech v Berkshire Music Center, později Tanglewood Music Center v Lenoxu, Massachusetts.
[5] Dopravní společnost Intercontinental v Praze.
[6] Marie Pražanová (1897-1982), poličská občanka, přítelkyně a podporovatelka rodiny Martinů.
[7] Rodina Bohuslava Šmída (1895-1982), architekta z Poličky.
[8] V září 1945 BM obdržel telegram od Václava Holzknechta (1904-1988), tehdejšího ředitele pražské konzervatoře, s nabídkou profesorského místa, na který okamžitě souhlasně reagoval s dotazy na další podrobnosti, které Holzknecht předal ministerstvu školství a osvěty pod vedením Zdeňka Nejedlého. Z tohoto úřadu však již další nabídka ani oficiální pozvání, na které BM netrpělivě čekal, nepřišlo (Mihule 2002, s. 374).
[9] František Martinů (1880-1958), bratr BM.
[10] Po druhé světové válce v letech 1945 a 1946 proběhla vlna masivních dělnických stávek, největších v dějinách Spojených států, do kterých se zapojilo celkem 4,3 milionu lidí (https://en.wikipedia.org/wiki/Strike_wave_of_1945%E2%80%9346).
[11] Čestmír Puc, český podnikatel žijící v Paříži.
[12] Karel Novák, (1902-1968), houslista České filharmonie (bratr houslisty Stanislava Nováka).
[13] Česká filharmonie.
[14] Tedy rodina Charlotte Martinů ve Francii, především matka Amicie Quennehen (1866-1948) ve Vieux-Moulin.
[15] Paul Sacher (1906-1999), švýcarský dirigent, mecenáš a přítel BM.
[16] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM. Mezi lety 1946-1949 byl ředitel hudebního nakladatelství Melantrich.
[17] Ohledně autorských práv a nové smlouvy s vydavatelstvím Melantrich (srov. dopis BM Šebánkovi ze dne 25. 12. 1945, PBM Kkš 925 a dopis ze dne 20. 1. 1946, PBM Kkš 926). BM měl uzavřenou smlouvu s nakladatelstvím Melantrich od roku 1937, o rok později ji Melantrich vypověděl.
[18] Miloš Šafránek (1894-1982), český diplomat, státní úředník a přítel BM.
[19] Šafránek, Miloš. Bohuslav Martinů: The Man and his Music. New York: Alfred A. Knopf, 1944. Kniha byla publikována v Praze až v roce 1961 (Šafránek, Miloš. Bohuslav Martinů: Život a dílo. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1961).
[20] Zpěváckému spolku Kollár v Poličce, který napsal BM v prosinci 1945 přátelský dopis (PBM Kr 317).
[21] V září 1945 byl BM jmenován čestným občanem města a také bylo po něm pojmenováno náměstí kolem kostela sv. Jakuba (http://www.policka.org/detail/80/o-meste/historie/Policka-dnes-(leta-1945---2001)/).
[22] Jan Zrzavý (1890-1977), český výtvarník a přítel BM.
[23] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.
[24] Symfonie č. 2, H 295, byla hrána v Praze až 7. 2. 1946. Českou filharmonii řídil Rafael Kubelík (1914-1996) (Halbreich 2007, s. 234).
[25] Během prvního ročníku hudebního festivalu Pražské jaro zazněly skladby BM na čtyřech koncertech: Etuda e moll - Polka - Pastorale - Etuda C dur z cyklu Etudy a polky, H 308 (20. 5. 1946, klavírní recitál Rudolfa Firkušného), Sonatina pro housle s klavír, H 262 (21. 5. 1946, Hudební úterek Umělecké Besedy, na klavír hrál František Rauch, na housle Spytihněv Šorm), Hlásání pasaček z cyklu Česká říkadla, H 209 (21. 5. 1946, koncert Pěveckého sdružení pražských učitelek a Pěveckého sdružení pražských učitelů, řídil Metod Doležil), Symfonie č. 1, H 289 (27. 5. 1946, V. koncert České filharmonie, řídil Charles Munch) (Webový archiv Pražského jara, http://www.festival.cz/cz/archiv).
[26] Paul Sacher (1906-1999), švýcarský dirigent, mecenáš a přítel BM. Účinkoval v Praze až 24. 4. 1947, kdy s Českou filharmonií hrál Dvojkoncert pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány, H 271 (Halbreich 2007, s. 276).
|