[1] Paul Valéry (1871–1945), básník.
[2] Anglicky „příliš zjednodušit“.
[3] Pravděpodobně má na mysli muzikologa dr. Petera Gradenwitze (1910–2001), ředitele nakladatelství v Tel Avivu, s nímž se Martinů setkal ve Sv. Mořici v roce 1954 a jemuž přislíbil kompozici kantáty na biblický text. Martinů dílo komponuje v dubnu a květnu 1959 (srov. Halbreich, 2007, s. 446).
[4] Anglicky „stejný případ“.
[5] V listopadu 1954 Martinů objasnil Miloši Šafránkovi, proč nedokončil přípravu libreta podle románu Fjodora Dostojevského Běsi (srov. CBM, PBM Kmš 820).
[6] La Liberté ou la Mort Nikose Kazantzakise ve francouzském překladu od Gisèle Prassinos a Pierra Fridase vyšla v Paříži ve vydavatelství Plon v roce 1956.
[7] Znovu opakuje dotaz ohledně překladatele Kazantzakisova románu Kristus znovu ukřižovaný Jonathana Griffina.
[8] Vrací se k finále opery Řecké pašije, H 372 II. Druhý sbor v závěru odchází a za scénou zpívá: „Kyrie eleison, Christe eleison. Eleison. Eleison. Eleison. Amen!“
[9] Smyčcový sextet, H 224 A, ve verzi pro smyčcový orchestr uvedl Paul Sacher 24. října 1958 v Basileji.
[10] Přátelé B. Martinů klavíristka Monique Haas (1909–1987) a její manžel skladatel Marcel Mihalovici.
[11] Conrad Beck, skladatel a přítel Martinů.
[12] Tibor Harsány zemřel 19. září 1954. Alexandre Tansman (1897–1986) v tomto výčtu chybí, třebaže byl rovněž členem École.
[13] V dopise do Poličky psal o plánech na cestu: „[…] ve stredu ran mame zkousku s Paul na ted Sextett koncert je v patek a ve ctvrtek je velke dinner na oslavu 60tky Mihalovici, byl ted v Rumunsku […].“ (srov. CBM, PBM Kr 615).
[14] Dne 26. října 1958 Martinů odcestoval do Nice, ale už na začátku listopadu se jeho zdravotní stav zhoršil a manželé se vrátili do Basileje, aby zde podstoupil operaci.
[15] Zřejmě má na mysli potomky nevlastního bratra Karla Klimeše.
[16] Všichni tři sourozenci Marie, František i Bohuslav Martinů byli bezdětní.
[17] Knihy jsou uloženy v Paul Sacher Stiftung (srov. Březina, 1995).
[18] Martinů zde reaguje na prosbu o zaslání některých vydaných partitur. Karlu Novákovi k tomuto problému napsal: „Jinak snad pise tu novou biografii a zarli na Seb. Kteremu rpy posilam noty a hudebniny a ne jemu aby to mohl blahosklone rozdělovat. Sebas ovšem dela to same a tek zarli na Safrank ac nevim proc.“ (21. ledna 1959, CBM, PBM Kkn 707).
[19] Eva Kredbová, přítelkyně Miloše Šafránka.
|