Základní informace
Typ dokumentu Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníNice
Datum odeslání04.11.1958
PříjemceŠafránek, Miloš
Příjemce (korporace)
JazykČeština
Původ, datum získáníCBM
Vlastník prameneCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Stará signatura v IBM2000/PBM Kmš 884
Signatura v IBMŠafM 1958-11-04
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahPaul Valéry je na opačné straně od BM; ke Kazantzakisovi ho přitáhl Zorba a pak Pašije; doufal, že pro operu má Kazantzakis jiný nový román a nezklamal se v tom, jenže nebyl dosud přeložený (Svoboda nebo smrt); kdo je překladatel Griffith, snad jejich známý ?; finále Řeckých pašijí dosud nedokončil; byli v Basileji na Sextetu (v úpravě pro orchestr), byli tam Mihalovici a Monique (Haas) a C.Beck; vrátili se hned do Nice; o Fanoušově soudu, "že mi bylo všechno jedno, mám určité pochyby", BM si totéž myslel o něm; chyba je, že nikdo z naší rodiny neměl děti, "vyjma Klimšových ovšem"; odvezl všechny knihy do Basileje.
Diplomatický přepis dopisu

Nice Nov. 4. 58.



 



Mily Milosi :



Sestup ze sve vyse Olympijske k nam ubohym smrtel­ninuk [smrtelníkům] zde na teto zemi. Ty to vzdy vezmes s velmi vysoka a chces mne ted zkuplovat s P; Valerym[1], ktery je ovsem na docela opacne strane ode mne a nikdy nas dva nedostanes dohromady. Take to co jsem ti psal o nic nedelani, nesmis over simplified[2], jedna se jen o jakousi vzdalenost, detachement a je to ovsem spise psychologicka zalezitost nez musikalni a ostatne stara historie, viz Orientalni nauky atd.



Nic jsem nedelal pro musicologa nybrz pro jeho pani. (On je myslim sekretarem Intern,)[3]



Otazku Kazan jsem ti uz myslim dost vysvetlil, pritahl mne Zorba ovsem nejvice a i Pasije, o nichz jsem v te dobe nemel predstavu ze by sly stahnout do opery, (same case[4] Dostojevsky[5]) Nemel jsem rovnez predstavu ze by K. mel jiny novy roman jenom jsem DOUFAL ze ma, v cemz jsem se nezklamal, jenom ze soucasne nic nebylo prelozeno a tedy nic platno mi to nebylo. Mel novy roman ktery ted uz vysel v prekladu Liberte ou la mort, vysel vloni[6] a neco jako Sodoma a comorha, popsal mi to ale sam byl pro Pasije a rekl abych se pokusil udelat libretto, tedy tak to zaclo. Sam mi na otazky neodpovidas, ptal jsem se te kdo je to ten Griffith? (prekladatel), rikal jsi ze je to nas znamy. ???[7]



Ve Finale pouziju ty ctyri posledni sloky. Jestli budou doce­la na zaveru to dosud nevim, mozna ze skoncim s tim sborem odchazejicich refugee (za scenou). Doufam ze to dokoncim jeste zde.[8]



Byli jsme v Baselu na koncerte (Sextett upraveny pro smycce.[9] Byl tam tez Mihalovici a Monique[10] a samozrejme C. Beck[11], tak byla cela parta z Ecole de Paris pohromade, to jest co z ni zbyva. [12] [13] Vratili jsme se hned zase sem ale uz tu zacina byti chladno a tak nevim zdali vydrzime do konce listopaadu[14]



Co se Fanousova soudu tyce mel pravdu ze jsem mel zablacenou pelerinu ale o tom ostatnim to jest ze mi bylo vsechno jedno, mam urcite pochyby a nevim jak k tomu dosel, na tom nezalezi, ja jsem si totiz totez mys­lel o nem, tak vidis jak je tezke psat biografie. Doufam ze to doma daji do poradku smirnou cestou, ackoliv ten problem je komplikovanejsi nez si mysli. Chyba je na nas vsech, ze nikdo z nasi familie nemel deti, vyjma Klimsovych[15] ovsem.[16]



Bohuzel jsem uzil prilezitost a odvezl vsechny knihy do Ba­selu, tak ted jsou tam.[17]



Co se hudebnin tyce mam tezkou situaci, ja tech vytisku nedostanu na kopy a obycejne mi zbude jeden vytisk pro mne, nekdy ani ten ne.



Nejsem docela jist ze jsem nekomu poslal Gilgameshe, spise si to objednali sami z Univ. Tak mne neobvinuj.[18]



Ted to vis vse a muzes jiti k Eve na obed s mymi pozdravy.[19]



Tvuj



Bohouš



 


Věcné poznámky k DP

[1]      Paul Valéry (1871–1945), básník.



 



[2]      Anglicky „příliš zjednodušit“.



 



[3]      Pravděpodobně má na mysli muzikologa dr. Petera Gra­denwitze (1910–2001), ředitele nakladatelství v Tel Avivu, s nímž se Martinů setkal ve Sv. Mořici v roce 1954 a jemuž přislíbil kompozici kantáty na biblický text. Martinů dílo komponuje v dubnu a květnu 1959 (srov. Halbreich, 2007, s. 446).



 



[4]      Anglicky „stejný případ“.



 



[5]      V listopadu 1954 Martinů objasnil Miloši Šafránkovi, proč nedokončil přípravu libreta podle románu Fjodora Dostojevského Běsi (srov. CBM, PBM Kmš 820).



 



[6]      La Liberté ou la Mort Nikose Kazantzakise ve francouzském překladu od Gisèle Prassinos a Pierra Fridase vyšla v Paříži ve vydavatelství Plon v roce 1956.



 



[7]      Znovu opakuje dotaz ohledně překladatele Kazantzakisova románu Kristus znovu ukřižovaný Jonathana Griffina.



 



[8]      Vrací se k finále opery Řecké pašije, H 372 II. Druhý sbor v závěru odchází a za scénou zpívá: „Kyrie eleison, Christe eleison. Eleison. Eleison. Eleison. Amen!“



 



[9]      Smyčcový sextet, H 224 A, ve verzi pro smyčcový orchestr uvedl Paul Sacher 24. října 1958 v Basileji.



 



[10]    Přátelé B. Martinů klavíristka Monique Haas (1909–1987) a její man­žel skladatel Marcel Mihalovici.



 



[11]    Conrad Beck, skladatel a přítel Martinů.



 



[12]    Tibor Harsány zemřel 19. září 1954. Alexandre Tansman (1897–1986) v tom­to výčtu chybí, třebaže byl rovněž členem École.



 



[13]    V dopise do Poličky psal o plánech na cestu: […] ve stredu ran mame zkousku s Paul na ted Sextett koncert je v patek a ve ctvrtek je velke dinner na oslavu 60tky Mihalovici, byl ted v Rumunsku […]. (srov. CBM, PBM Kr 615).



 



[14]    Dne 26. října 1958 Martinů odcestoval do Nice, ale už na začátku listopadu se jeho zdravotní stav zhoršil a manželé se vrátili do Basileje, aby zde podstoupil operaci.



 



[15]    Zřejmě má na mysli potomky nevlastního bratra Karla Klimeše.



 



[16]    Všichni tři sourozenci Marie, František i Bohuslav Martinů byli bez­dětní.



 



[17]    Knihy jsou uloženy v Paul Sacher Stiftung (srov. Březina, 1995).



 



[18]    Martinů zde reaguje na prosbu o zaslání některých vydaných partitur. Karlu Novákovi k tomuto problému napsal: „Jinak snad pise tu novou biografii a zarli na Seb. Kteremu rpy posilam noty a hudebniny a ne jemu aby to mohl blahosklone rozdělovat. Sebas ovšem dela to same a tek zarli na Safrank ac nevim proc.“ (21. ledna 1959, CBM, PBM Kkn 707).



 



[19]    Eva Kredbová, přítelkyně Miloše Šafránka.



 


Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
Fixacestrojopis, rukopisný podpis
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceProfi
Lokace jako předmět
Basilej
Nice
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 2762 (záznam 1 / 0)
další »