[Schönenberg, Pratteln] Nov. 28. 57.

Mily Milosi :

Tvuj dopis mne oslnil i planovaní, já ovšem nejsem kom­petentni o tom rozhodovat zdali jsi na dobré ci nedobré cestě.To je taková historie zajimava a v celku ovsem to vyjde jako cause a effects[1] a všechno to vypadá jako v pořádku ale jestli to je pravda to nelze dobře určiti. To je totiz tak: ted z dálky se zdá jakoby to bylo lépe vidět a tak se věci urovnaji podle toho jak se to nejlepe hodi.To vše by nebylo zlé jenom že je v tom přilis logiky a sice , že to vypadá jakobych od po­čátku a skoro vědomě sledoval určitý cil a jak se to vše vytvařilo k všeobecné spokojenosti že složky zapadaji do sebe jako v puzlu a vypadá to mohutně. Ale bylo to tak? Tady je ovšem ten rozdil že já jsem to vše žil ,coz dává jiný obraz ,to jest pro mne, než ty který se na to diváš z dálky a posuzuješ jednotlivě akce jak do sebe zapadaji. To ovšem neni můj připad,ja jsem byl a jsem zrovna v prostředku věcí a tak ovšem je nevidim a take vlastně nemám zájem je videt. Že zde cosi bylo a je, jako u každého umelce, je fakt že něco někde nějak řídí a třídí myšlenky a zájmy že na nekteré věci člověk reaguje silně,kdežto ostatni i když jsou mu k disposici někdy vůbec nevidi a nebo nemá pro ně smysl. Tak podvědomý proud zde jiste je,ale to ještě neznamená že všechno vyjde správně podle něho. To jsou ovšem problemy. Tak ku přikladu jsem si vzal autobus na 6ste Avenue, večer, jako ostatne kazdý večer, abych nejak ztrávil čas večerni, ktery jak viš v N.Y. je nezajimavý,nejdešli do Cinema[2]. A ted ovšem moje vzdálené plánovani už bylo dobře stabilizovane. A najednou se něco přihodi,uplně nepředvidaného změni kompletně směr na mnoho let. Jak tohle zařadíš.? Zde ovšem je mnoho jinych příhod,jako muj odjezd do Francie a pak utěk do Statu, mezi jiným, a tak dale, temeř každý den se mohly všechny plány změnit a dostati jiný směr. Bylo to vše tak miněno? A nebo jsou to náhody které pak se nějak zařadí do systému.? melo to vše vliv na hudbu a nebo jsem šel přes všechny události v jednom směru? A v jakém? Tak ku př. ty jistě použijes jako platný důvod, jako ostatně mnozi jini, že touha po domove byla tak silná že vyvolala ty a ony komposice. To je tedy takové řešeni, snad správně,ale bylali ta touha tak silná a neodvratná,nic mi nepřekaželo abych se domu vrátil, už před válkou a i po válce.[3] Ted se zminujes o tom triu,pět krátkych kusu. Jak a kde se tohle objevilo?[4]

Priślo to v tak definitivni a spontanni formě i se všemi komplikacemi které jsou značné. Před tim jsem nikdy nic takoveho nenapsal a zajimavejši je že ani potom jsem nic takového nepsal. Tak k čemu to bylo a jake bylo mineni, účel? Ted v té America se zminujes o objednávkách. Co bych byl asi psal kdybych nebyl mel objednavku na skoro vsechny symfonie a i ostatni veci.

Co se Studanek tyce[5], taková věc se ovsem v velkém salé ztratí, protože neni rozumět textu. Ale kteremu tex­tu je rozumet v tak velkém sále a ve sboru?[6] Ten program z Iedinburgu [Edinburgu] jsem nikdy nedostal a tak take nevim co tam psali to jest co z mych poznámek tam přišlo. Samozřejmě kdyz si nekdo zvoli nazev jako Incantace, tedy je něco za tim.[7] Ale co ja jsem psal do prigramu,zdali to tam bylo nevim, to je jiny fakt,totiz jak idea(tedy literarni, program) se prenese okamzite na jine pole jak clovek napiše noty na papir. Ja jsem tam napsal v lepsi forme nez tohle co ti ted pisu a je mozno ze jsem tam psal i o nepokoji tohoto naseho svsta. „Motto“ jsou hlavne pro programy abych sam nemusel zase znova povidat o tom co je jasne jak z nazvu tak i z hudby, aspon pro ty jez nemaji moc tuhou kuzi. Ten Buttler je dobry,ja jsem to necetl.

Premiera Gilgameshe[8] je v lednu No a zkratka jsi si vybral tezky ukol a pomahej ti buh sam. Mnoho zdravim. tvuj

B. Martinů

^[1]      Anglicky „příčina a následek“.

^[2]      Anglicky „kino“.

^[3]      Zde pravděpodobně Martinů rukou doplněn otazník a vykřičník.

^[4]      Klavírní trio č. 1 Cinq pièces brèves, H 193, z roku 1930 (Halbreich, 2007, s. 350).

^[5]      Otvírání studánek, H 354, z roku 1955.

^[6]      Patrně se vrací k provedení kantáty 28. května 1957 ve Smetanově síni Obecního domu v Praze (tištěný program).

^[7]      Koncert pro klavír a orchestr č. 4 („Incantation“), H 358, byl uveden v Edinburghu R. Firkušným a R. Kubelíkem v srpnu 1957 (Halbreich, 2007, s. 300).

^[8]      Epos o Gilgamešovi, H 351, premiéroval Paul Sacher 23. a 24. led-

na 1958 v Basileji (srov. Březina, 2014, s. 264; Halbreich, 2007, s. 454–457).