[Řím] Sept 21.%& 57

Mily Milosi:

Dnes dosel tvuj dopis a je mi lito ze jsi se dostal do takove situace, preji ti abysi se z ni dostal co nejrychleji mozno, nebot te ocekava mnoho prace[1]. Nas Newyorsky uzenar vzdy rikaval: Ale, ale babicko zase pry jste byla nemocna to nedelejte, to neni zdrave.“Tak ti preji mnoho trpelivosti a rychleho uzdraveni. Pisu v rychlosti protoze musim odeslat psaci stroj uz do Baselu, je prilis tezky do avionu.[2]

Dnes doslo Divadlo a tak jsem se tam dozvedel mnoho veci na ktere jsem nemyslel[3]. Za prve kdyby mi byl nekdo rekl ze ten namet pro Nataci se, pochazi ode mne tak bych jej zaloval pro utrhani na cti.[4] Ale ty to musis vedet lepe. A i co se hudby tyce nemohu nic tvrdit, ale myslim ze se mylis, musi to byti pekna bujabesa. Ale co mne zvlaste prekvapilo ze tam pises o Kolede jako bys ji mel, zatim co ja prohrabal nekolikrate celou bednu ve Vieux Moulin aniz bych ji nasel a ty jsi mne stale pronasledoval ze ji musis dostat.[5] O hodnotach hudebnich vsech tech prvnich veci mam vazne pochyby, ackoliv ty pises ze jsou dobre i vyborne obcas. Tedy s tou Koledou jsem knocked down[6].

Jeste jsem to cele neprecetl (vzhledem ze stroj musi odcestovat) ale myslim ze je to dobry clanek a obdivuji se sam sobe kolik napadu jsem mel v hlave, kdybys necitoval moje prispevky tak bych byl presvedcen ze si to vymyslis.

V roce 1920 uz byl Ostrcil v Narodnim?[7] Mam jakysi dojem ze tam jeste byl Kovarovic,[8] protoze se nejasne zda ze Kohout zkratka dal do novin ze to Narodni prijalo a Kovarovic byl rozlicen [rozčilen] na mne ze jsem jeho dobroty vyuzil.

O dalsim ti jeste napisu pozdeji az budu mit klid si cla­nek dobre precist, mne to totiz zvlast nebavi cist po sobe samem clanky a kvotace[9] ale otuzim se a pak ti napisu z Baselu az zase dostanu Machinu psaci.[10] Bylo mnoho dopisu mezi Honzlem[11] a mnou, ty jsou asi pryc, hlavne ty co on psal mne.[12] Muzika[13] jiste bude miti vice dokumentu pro Juliettu ale tam jsem jeste nedosel.

Mezi tim jsem ti poslal tu asi treti nebo ctvrtou versi od Pasiji a tato je myslim dost kompletni, az na to ze tam vypadly jeste osoby Kapitana a i Pascha a posledni akt je take castecne zmenen a bude jeste zmenen v dohode s divadlem v Zurichu, kteri mysli ze zaver je nedivadelni, v cemz maji castecne pravdu. Ale i z toho budes miti obraz o hre a i o obtizich ktere jsem prekonal a nebo ne.[14] Ted se jeste divam Na Divadlo za branou[15] a zde musim podotknouti ze titul dila vzniknul nejen pri cteni Dejin ceskeho divadla ale Divadelnich dejin vubec coz se predpoklada a tedy za branou je z de­jin ceskych ale muj titul originalni je francouzsky les Treteaux, myslim bez x. a to je ovsem Boulv. St Martin a Debureau. Potom jsme take zjistil ze se Debureau sice narodil v Koline ale v Koline nad Rhynem.[16] Co se Strase tyce tam jsou pro mne jakesi matohy, ja sam mam dojem ze jsem vetsinu prekladu si upravil sam, ale nejsem jist, protoze ta cela historie s Divadlem byla vice mene improvisace a nekdy jsem od Strase nemel text tak jsem zkratka napsal melodii a pak jsem text na to srouboval, coz je ovsem v seriosni produkci nepripustne.[17]

Ted ti musim dat novou adresu nez zapomenu, a sice na starem miste u Sachra[18].

Cili: B. M. Schonenberg, Pratteln (Basel) Suisse.

Tak si to poznamenej do sveho adresare a skoda ze jsi v nemocnici, mohl jsi ji rozdat vsem nasim znamym, nebot z toho bude zase konfuse.

O opere se vyjednava s Zurichem.[19] Jedem se podivat na 14 dni do Parize zacatkem rijna ale ne na automobilovy Salon, nybrz jen tak, zmenit trochu atmosferu[20] nez se zase dam do prace to jest do dalsiho Klavirniho koncertu.[21] Take bych rad vedel co se u nas nahralo na disky mimi [mimo] Fantasii[22], nebot o tom nemam vubec nejmensiho zdani a rad bych ty disky mel, ale ne aby to poslali zase do Rima, nebot odletime za ctyri dny. Tak jsem to to vse popsal a preji ti ze srdce abys se co nejdrive dostal zdrav z nemocnice. Mnoho vzpominam tvuj

Bohous

Na obalce te americke desky bylo vetsinou to co jsem psal do programu ale desku zde uz take nemam, tak ji oklepu az v Baalu.[23]

^[1]      Z dalšího kontextu dopisu vyplývá, že Miloš Šafránek byl v té době hospitalizován.

^[2]      Psací stroj odeslal na Schönenberg, sídlo Paula a Maji Sacherových nedaleko Basileje.

^[3]      Skladatel má na mysli Šafránkovu studii Divadlo B. Martinů, kterou publikoval v časopise Divadlo (Miloš Šafránek: Divadlo B. Martinů, Divadlo, 1958, č. 10.

^[4]      Halbreich uvádí, že předlohu pro balet Natáčí se!, H 163, z roku 1927 udělal Martinů sám (Halbreich, 2007, s. 209).

^[5]      Také z Šafránkovy monografie z roku 1961 není patrné, že by Koleda, H 112, byla ztracena (Šafránek, 1961, s. 374).

^[6]      Znovu se vrací ke ztracené partituře baletu Koleda, H 112. Z popi­sovaných událostí je „složen“.

^[7]      Otakar Ostrčil byl dramaturgem opery Národního divadla od roku 1919 a její šéfem od roku 1920.

^[8]      V letech 1900–1920 byl Karel Kovařovic šéfem opery Národního d­vadla, 6. 12. 1920 umírá. Jeho nástupcem se stává Otakar Ostrčil (1879–1935), který tuto funkci zastává v do roku 1935 (srov. Popelka, 1996, s. 20).

^[9]      Skladatelův často používaný novotvar z anglického „quotation“, „citace“.

^[10]    Martinů v září 1957 ukončil práci na American Academy v Římě a ná­sledně se s manželkou přesunuli na Schönenberg k manželům Sache­rovým.

^[11]    Jindřich Honzl (1894–1953) se na přání B. Martinů stal režisérem premiéry opery Julietta, H 253, která se uskutečnila v Národním di­vadle v Praze 16. března 1938 (srov. Halbreich, 2007, s. 163–172).

^[12]    V CBM je uloženo několik dopisů Jindřicha Honzla z let 1937 a 1946 (CBM, PBM Kd 119–126).

^[13]    František Muzika (1900–1974), scénograf premiéry opery Julietta, H 253, která se uskutečnila Národním divadle v Praze 16. března 1938 (srov. Halbreich, 2007, s. 163–172; Popelka, 1996, s. 29).

^[14]    Po neúspěchu v Londýně se Martinů snažil přesunout premiéru opery Řecké pašije, H 372, do Curychu. Původně nezamýšlel operu jakkoliv upravovat, teprve později na naléhání Hanse Erismanna z curyšské opery a Alfreda Schlee z Universal Edition provedl zásadní revizi svého díla, označovanou jako „curyšská verze“ (srov. Dostálová–Bře­zina, 2003, s. 38). Martinů slíbil Šafránkovi, že mu zašle úpravy opery již v předchozím dopise ze dne 24. sprna 1957 (srov. CBM, PBM Kmš 858).

^[15]    Opera Divadlo za branou, H 251, měla několik inspiračních zdrojů, kromě J.-G. Deburau také Molièra a některé české lidové texty ze sbírek Bartoše, Erbena a Sušila (Halbreich, 2007, s. 161).

^[16]    Jean-Baptiste Gaspard Deburau (1796–1846), francouzský mim s čes­kými kořeny, opravdu pocházel z Kolína (srov. Šafránek, 1961, s. 181).

^[17]    Na dialozích opery Divadlo za branou, H 251, spolupracoval s Bohu­slavem Martinů Leo Štraus (Halbreich, 2007, s. 161).

^[18]    U Paula a Maji Sacherových manželé Martinů pobývali opakovaně od 30. let.

^[19]    Další zmínka o opeře Řecké pašije, H 372, a curyšském nastudování.

^[20]    Martinů podnikají výlet do Paříže v termínu 25. září až 14. října 1957 (Mihule, 2002, s. 593).

^[21]    Koncert pro klavír a orchestr č. 5 B dur (Fantasia Concertante), H 366,

začíná Martinů komponovat 2. září 1957 (srov. Halbreich, 2007, s. 302).

^[22]    Fantaisies symphoniques, Symfonie č. 6, nahrávku Karla Ančerla s Českou filharmonií vydal Supraphon (2023-V). Šafránek oslovil Gramofonové závody a 6. listopadu 1957 zaslali Bohuslavu Martinů soupis všech doposud vydaných nahrávek. Nesignovaná kopie dopisu je uložena v CBM ve fondu Miloše Šafránka.

^[23]    Patrně si psali o Symfonii č. 6, jejíž nahrávka s Charlesem Munchem a Boston Symphony Orchestra vyšla v roce 1956 na gramofonové des­ce u americké firmy RCA (srov. Lambert, 2015, s. 27).