| Content | This content was automatically translated from the original language. The original content is available by clicking the link below. Některé "složky", při zpětném pohledu, jsou ve Studánkách jasné; Studánky jsou "vyložená gotika", je-li už třeba kategorizovat; "barok zničil velikost Imperia"; barok byl snad definován v sochařství a architektuře; barok není nikdy pozitivní; v Legendě není hlavní procesí, ale "to pole s kyticí pivoněk", jak se vybavilo Šafránkovi; tajemství: "co vlastně lidi ještě dohromady spojuje"; svou hudbou lidi "nezvedá", oni ji berou za svou míru, a to, že dostávají zpět to, co měli rádi; byl zde Bureš; Pašije jsou definitivně hotové; píše Paraboly pro Muncha; cituje parabolu o sochaři ze St.Exuperyho; uzrávání se netýká jednotlivých děl, ale "celkového procesu"; při práci na objednávku nemíval čas nechat své skladby uzrát; "žádný skladatel ti ovšem neřekne, že začal něco, co bylo v jeho mysli ještě nezralé". Show AI translation Some of the "ingredients", in retrospect, are clear in Studanky; Studanky is "downright Gothic", if categorization is needed; "the Baroque destroyed the greatness of the Imperium"; the Baroque was perhaps defined in sculpture and architecture; the Baroque is never positive; in Legenda, the main procession is not the procession, but "the field with the bouquet of peonies", as Šafránek thought of it; the mystery: "what actually still binds people together"; he does not "lift people up" with his music, they take it as their measure, and that they get back what they liked; Bures was here; the Passion is definitely finished; he writes Parables for Munch; he quotes a parable about the sculptor of St.Exupery; maturation does not refer to individual works but to "the total process"; when working on commissions he had no time to let his compositions mature; "no composer will tell you, however, that he has begun something that was still immature in his mind". Show original |
| Diplomatic transcription of the letter | [Řím] June 15. 57.
Milý Miloš :
Tak už je zase po jednom Festivalu ktery jsem zmeškal.[1] Děkuji ti za dopis a ted myslim že múžeš zase jiti do Studánek[2] zpět a hledat, ty složky jež jsou v nich tak jasné a obvious[3] ve starších komposicich a dojdeš k překvapujícím závěrům. Znáš jistě článek Ansermeta[4] z nějakeho programu,ktery se ptá totéž a tak dále. Ted s tim barokem,to nevim jak jste na to přišli a zdá se mi to výmysl historikú a trochu pomichané, trochu pravdy a více školenosti. Na každý źpůsob,mám-li se sám vyjádřit ku př. o,tak to je vyložená Gotika ,má- Studánkach li už to vůbec néco býti. No ale to neni můj problem a přenechám to lidem vice intelligentním než jsem ja,ale zdá se mi,že je z toho kaše, a že to vše pochází od těch zkroucených soch v tom ,myslim, Bravnovském parku,někde nahoře v Čechách.[5]Já to zde ovšem vidim na každém kroku,jak píšeš,to jest vidim jak zde barok zničil velikost Imperia ale poněvadž barok nebyl vlastně nikdy jasně definován,vyjma snad šochařstvi a architektury tedy diskuse o tom je ovšem těžká a bez vychodiska a hlavně ne můj problem.Ja sám myslim že barok neni nikdy positivni,je zkrátka pokroucený.[6]Jestli ti Legenda připomnela jak jsi sam chodil v procesi do poli s kytici pivoněk,tak to je právě to co jsem chtěl,ale to hlavni co v tom je ,to neni to procesi nýbrž to pole s kytici pivoňek a rovněž to,co uběhlo od té doby když jsi tam chodil až do dnes,kdy přes všechny velké sociálni změny si na to ještě vzpomináš a zde je ovšem to velké tajemstvi a otázka, co se vlastne změnilo a co to je co vlastně lidi ještě dohromady spojuje. Ja jen lituji že ty pisně nemohu slyšet sám ale jsem jist že je Kuhn[7] dělal zase krásně.Zdá se že jsem dojmul Šostakoviče s tou jednou zbojnickou a to mne těší,protoze on také asi cítil ten veliký prostor který je v nich uložen.[8]Jednu zajimavost mi pišes kterou cituji:„ty dáváš lidem opravdovy kumšt a zvedáš je,oni tu vkusnou miru berou za svou a neuvědomuji si tvoji velkou zkušenost a t. d. Ale právě v tom že si to neuvědomuji je to těžistě,tedy já je nijak nezvédám,oni to zkratka berou za svoji miru ale co si uvědomují je jejich vlastni zkušenost a radost z toho co měli radi a co jim někdo dává zpět a to je ta rekce z, které bys mohl napsat nové hudební dějiny.
Bureš zde byl a zase odejel a jaký je vysledek jeho prvni cesty do světa,nevim.[9]
Ty Pašije[10] jsou definitivně hotové a čekáme jenom na provedení[11]. Jinak je zde vedro a zvláštní chuť k psani not není,ale pišu stejně pomalu ty Parable,pro Charles[12]. A zde ti kopiruji první, jež je ze St. Exupery,z Citadel. „ Et le sculpteur pêtrit un visage de glaise. Or donc tu cheminais et tu es passè devant son oeuvre et tu as regardè ce visage puis tu as continuer ton chemin. Et voici que tu n’etait plus le mème. Faiblement converti,mais converti,c’est a dire tournè et penchè dans une nouvelle direction, pour un temps court peut-être,mais pour un temps. Un homme donc èprouvait un sentiment informulable:il a donnè quelques coups de pouce dans la glaise. Il a placè sa glaise sur ton chemin. Et te voila chargè si tu empruntes cette route du mème sentiment informulable. Et cela même s’il s’est ecoulè cent mille ennèes entre son gest et ton passage. “[13]
Ještě jednu opravu v tvem dopise. Pišeš dost často o tom dlouhém uzráváni dila a trochu se koncetruješ na jednotlivá dila,což správné neni protoze to uzravani se netýká vždy některého dila nybrž jakehosi celkového procesu podle něhož si „ vybiram“,tedy ne když to je „zralé“ protože o tom vim vlastně málo a jak sam víš,neměl jsem vždy při mých objednávkách a ruznych přiležitostech čas nechat věc uzrát,Tak zde je takový ideologicky omyl o kterém je nutno diskutovat.Žadný skladatel ti ovšem neřekne že začal něco co bylo v jeho mysli ještě nezralé.To se stejně pozná až v poslednim taktu. Nazdar,máš teď spoustu duševní stravy tak si to ber v malých dávkách,
Srdecne tvuj
Bohouš
Autor baletu jsem ja.[14]
|