[New York] Jan. 15. 56.

Drahy Milosi :

Prosim te nevykladej si moji pomalost jako liknavost nebo neochotu ti pomoci,jak jsem ti psal mel jsem velke vylohy sam a chapes ze kdyz ti neco poslu pak to musim ude­lat tajne,vis jak to je v manzelstvi a tak jenom nejak ulejt vetsi obnos v $ je spojeno s velkymi obtizemi.To vis kdyby Ch. vedela ze t i posilam tak bych mel doma peknou patalii.Ze svych tajnych zasob ktere sam stradam pro prazdniny mi nezbylo nic a tak jen co ted dostanu v Cheku a z toho se da tezko brat.[1]Ostatne sam dosud na check cekam ted jsem dokoncil tu Violu[2] a tak neco prijde a doufam ze ti budu moci prispet.Za violu dostanu ne moc asi 500 a tak z toho ulejt 100 je napadne,neni? Tak jenom abys o tom vedel. Premyslim a vyzvidam okolo sebe ale nelze nic delat, jako to neni argument. Ale urcite ti brzo neco sezenu. S Munchem to take nejde,ja ho skoro nevidim a ted te Historii s Fantasiema mam dojem ze mne chce odskodnit

s novou objednavkou,tak ho nemohu zadat jeste o neco jineho.[3] A prachy ovsem prijdou az dilo bude hotove. Tak jsem si myslel ze bych eventuelne mohl neco pro Leduca napsat ac nerad,neco co on chtel,pro klarinet nebo saxofon.[4]S Rothem[5] to neni diplomacie oni to­tiz neobnovili smlouvu jez ted prave chcipla,[6]coz je zase o pekny obnos mene a rovnez mi dosud nevratili ty moje komposice,[7]chteji ti [to] natahovat,proto asi tez nepsali az kdyz jsem jim vynadal,coz se stalo v techto dnech.[8]Tak o Sonate opravdu nevim a tez ji nemohu dat z ruky az po premiere a Serkin dosud recital nemel a nevim kdy ho bude miti[9]. A pak bych to Ledocovi stejne nedal,protoze to se nedela aby si nakladatel vzal jenom obcas ty veci ktere se dobre prodavaji,to je samozrejme, Tak jestli by ti to bylo vhod tak bys s nimi mohl domluvit ze jim napisu dve mensi veci (ne Sonatu) jednu pro clarinet a jednu pro hoboj nebo saxo.[10] A to bych ovsem napsal pro TEBE,ne pro ne a museli by ti za to dat 300 na ruku a forsus,protoze bych se ihned do toho nemohl dati ale behem te doby co zde jeste budu bych to napsal,myslim co budu v N. Y. ne na svete.Ted kdyz jsem volny v B.& H. tak bych jim to mohl dati ale to bys si musel s nimi vyjednat ze to je pro tebe. Stop.

            Ted jeste ma Rybka[11] takovy jiny plan a sice ze bychom mohli udelat v Ceske ctvrti koncert B.Martinu a on by si tam chtel zahrat na cello[12] vytezek bychom mohli disponovati pro tebe. To je ovsem jen na­pad zatim a dobre do toho nevidim jak to zaridit,znas ceskou ctvrt a to uz ani daleko neni jako to byvalo a jak to vyresit s Comitte,no budu dnes s Rybkou o tom mluvit on je celej horkej do toho ale on je do vseho a nekdy to vyjde docela obracene nez on to planoval. Jako nasi diplomati. A to je ovsem tez plan ktery nic okamzite nevynese,vynese-li vubec.Chce to delat na subsripsi, uvidime jake jsou vylohy,kdyz by se to zdalo promising[13] tak bychom se do toho dali. To ti ovsem prave ted neprida ale budu hledet neco ulejt a zatim si musis vypujcit,muzes-li? Jakmile se neco hne tak ti poslu a zatim se zeptej Leducu ale rekni jim ze bych to napsal pro tebe a tak ti tez mohu prispet. Proc jim nenapises take nejakou knihu nebo brozuru treba o Rousselovi[14] a nebo o skladatelich jez maji v edici? Mohli by ti tez dati forsus. Nebo jim napis Historii Leducova nakladatelstvi jak se vypracovali z niceho az k milionarum to je fine sub­ject[15].

Co se te bourgoisie tyce tak muj nazor je ze vsechni Fran­couzi i ti progresivni jsou burgousti kdyz jim zaklepes na prsty.

Novy Kazantzakis prave vysel zrovna jsem si ho prinesl domu ackoliv uz nove knihy nekupuji.[16] Tak se na to tesim. Raf [Rad] bych se dal do te opery ale nevim co drive zacit.[17]Dnes jsem dopsal prvni vetu z tech invokaci,[18]dam to o tom zpravy priste.

Dnes si musis udelat carky a klicky sam[19] uz pospicham mam schuzku s Rybkou[20].

Dosud nemam zpravy o vysledku Studanek ,premiera byla 7meho v Policce.[21] Tak se mne nevzdavej a napis co jsi vyjednal s Leducy a nejak je jeste prekousej nez ti budu moci zase neco poslat. Snad bys mohl Munchovi napsat sam?[22] Velky spoleh na neho neni to asi vis je to fantasta ale je mozne ze by se zajimal,jeho musi clovek chytit jen za prohodneho okamziku jinak zapomene na vse jako ti v Juliette[23].Napis brzo.Mnoho zdravim.

                                                                              Bohouš

^[1]      O finančních výdajích a nemožnosti pomoci Šafránkovi v tíživé fi­nanční situaci Martinů píše již v dopise ze dne 22. listopadu 1955 a také ze 30. prosince 1955 (srov. CBM, PBM Kmš 826 a 828).

^[2]      Sonáta pro violu a klavír, H 355, kterou komponoval od 22. listopadu. Do­končena ne­byla 16. prosince 1955, nýbrž dle tohoto dopisu patrně 15. ledna 1955 (srov. Halbreich, 2007, s. 345).

^[3]      Pro Charlese Muncha a Boston Symphony Orchestra komponoval orchestrální skladbu Les Paraboles, H 367, od 15. června 1957 do 9. úno­ra 1958 (srov. Halbreich, 2007, s. 264).

^[4]      Martinů na základě toho napsal Sonatinu pro klarinet a klavír, H 356, a Sonatinu pro trubku a klavír, H 357.

^[5]      Ernst Roth, od roku 1949 hlavní manažer nakladatelství Boosey & Haw­kes v Londýně.

^[6]      Po třech měsících mlčení ohledně končící smlouvy napsal E. Roth 2. ledna 1956 Bohuslavu Martinů: „[…] I do not see a possibility of renewing it.“ („Nevidím žádnou možnost, abychom ji obnovili.“) (CBM, PBM Kd 15/1). A zdůvodnil to skladatelovou velkou produktivitou: „We have so many of your works still waiting for publication, that we possibliy could not keep pace with your production […].“ („Máme ještě tolik vašich skladeb, které čekají na vydání, že skrátka nejsme schopni držet krok s vaší produkcí […].)“ A na konci, coby pražský rodák, dodal česky „To je život.“ (CBM, PBM Kd 15/1).

^[7]      Smlouva s Boosey & Hawkes skladatele zavazovala předložit každou no­vou skladbu k posouzení, zda ji vydá. Současně garantovala v le­tech 1952–1955 roční příjem 2 400 dolarů (NBM, bez signatury).

^[8]      O dva měsíce později psal smířlivě do Poličky: „Nevim jak jste na to přišli že mne Boosey a Hawkes nějak poškodil, na to není nic pravdy. Jenom jsme se dohodli že ma ještě několik věci vydat a tak jsme smlou­vu přerušili, než to vše doběhne. to vite že nemá na skladě jenom mne. Já tim Ovšem ztracim dolary které mi ted nebude vyplácet ale za to zase mam komposice volné a ty mohu prodat tak vlastně moc neztracim, možná ze i dostanu vice než u B.H.“ (13. března 1956, CBM, PBM Kr 519). Ernst Roth se však ve svém dopisu z 2. ledna 1956 o žádném „přerušení“ nezmínil (CBM, PBM Kd 15/1).

^[9]      Sonáta pro klavír, H 350, dokončena 17. prosince 1954, dedikována Rudolfu Serkinovi, který ji provedl 4. prosince 1957 v New Yorku (Halbreich, 2007, s. 422.)

^[10]    Sonatinu pro klarinet a klavír, H 356, dokončil 20. ledna 1956. V na­kla­datelství Alphonse Leduc v Paříži byla vydána v roce 1957 (srov. Halbreich, 2007, s. 346). Druhou skladbu napsal pro trubku, nikoli hoboj nebo saxofon: Sonatina pro trubku a klavír, H 357, dokončena 2. února 1956, v roce 1957 vyšla v nakladatelství Alphonse Leduc (srov. Halb­reich, 2007, s. 346).

^[11]    Frank Rybka (1895–1970) skladatelův newyorský přítel, violon­cellista, varhaník a skladatel.

^[12]    Sonáta pro violoncello a klavír č. 2, H 286, dedikace Franku Rybkovi.

^[13]    Anglicky „slibné“.

^[14]    Nakladatelství Alphonse Leduc vydalo skladby francouzského sklada­tele Alberta Roussela (1869–1937).

^[15]    Anglicky „pěkné téma“.

^[16]    Nové vydání románu Nikose Kazantzakise Freedom and Death, který vyšel v londýnském nakladatelství Faber and Faber v roce 1956.

^[17]    Dle Halbreicha začal pracovat na opeře Řecké pašije, H 372, 20. února 1956 (Halbreich, 2007, s. 185).

^[18]    Koncert pro klavír a orchestr č. 4 („Incantation“), H 358, komponoval od 22. prosince 1955 do 6. února 1956 (srov. Halbreich, 2007, s. 300). Mar­tinů původně kompozici nazýval v dopisech Šafránkovi (srov. CBM, PBM Kmš 828–830) „Invokace“. Změnu názvu na „Inkantace“ vysvětlil až v dopise ze dne 10. února 1956 (srov. CBM, PBM Kr 831).

^[19]    Martinů používal ve Spojených státech psací stroj bez diakritiky, kte­rou částečně zpočátku doplňoval ručně.

^[20]    Frank Rybka, newyorský přítel, violoncellista a varhaník.

^[21]    Z dopisu Martinů rodině do Poličky ze dne 18. ledna 1956 vyplývá, že už informace o poličském provedení Otvírání studánek obdržel: „Drazi; Teprve včera jsme dostali od vás dopis, pošta teď jde nějak zvolna a to vite že jsme byli zvedavi jak to dopadlo se Studánkami v Poličce. Jak vidim tak dobře a že to bylo slavnostni a tak jsem rád, že jste meli hezký večer,jediná škoda že jsme nebyli s vámi,no snad i to přijde brzo.“ (CBM, PBM Kr 514).

^[22]    Charles Munch, tehdejší šéfdirigent Boston Symphony Orchestra.

^[23]    Martinů naráží na dějovou zápletku opery Julietta, H 253, v níž lidé trpí ztrátou vzpomínek.