This content was automatically translated from the original language. The original content is available by clicking the link below.

[South Orleans, 18. září 1945]

Několik nohtifikací[1]. 1) Ještě nejsem jmenován žádali jen zdali se mnou mohou počítati (přes konsulat) podepsána Konservatoř Rudolfinum.[2]

2) Nevím co všichni máte že nás litujete že zde prší. Vů­bec ne, poslední déšť v čevenci. Tak teď jsme na správ­né cestě a já jsem jenom horečnatě dodělával to Scherzo pro Washington[3], protože bych chtěl míti alespoň posledních 14 dní úplně volno. Pomozte mi hledat nějaký titul který by upoutal oči. Scherzo je hrozně neutrální, chtěl bych něco jako Highway, Skyway??? Něco amerického pro Allegro s triem. 9 minut. Hledejte a napište.[4] Bohužel toto nemám, ani příklady všechny scory[5] jsou pryč a také bohužel z mé paměti. Nešla by celá věc trochu zdržeti aspoň 10 dní? Budu v N. Y. od I./Oct. a pak je to otázka jednoho odpoledne.[6] O ma­mince nevím nic, jenom rok 1943 a ještě ne jistě.[7] Šebánek nepsal vůbec, jenom z domu že Š. opatroval Julliettu[8] a dělají klavírní výtah se Šolcem[9]. Co se týče zápisku, těď se chci do nich dáti a je v nich mnoho blbostí pravděpodobně, nechtěl bych abyste se s tím pletl, jsou to takové poznámky příležitostně ale nic definitivního, letos jsem se k nim vůbec nedostal.[10] Tak to je všechno hrozně negativní, ale dá se to spravit až se vrátím jedině. Nepřijde to? S tím odjezdem se stále držím prvního plánu t. j. Premiera v Bostoně III. – 19. Oct.[11] Pr.[12] ve Philadelphii IV.[13] asi Decembre Theremin[14] v Octobru. Washington?[15] a premiera v Pa­říži únor a potom domů.[16] Mám pořád long baget [lumbago][17] a nemůžu se hýbati volně. Teď chci jenom číst až do konce prázdnin. Děkuji za zprávy politické já mám dojem že všechno to co slyšíte je jenom wishfull thinking[18] a co se týče doma, to je více méné camouflage[19] každému se řekne co si přeje. Pro východ jsme nerozlučně a těšně spojeni s Ruskem a je to naše potíž západ jenom aby se neřeklo, pro západ to nese druhé potíže[20] a vždycky jsem s ním [†][21] spojeni, Rusové nám nedají úplnou volnost.[22] Pak je také moc potřebujeme, hlavně Ameriku. Ono je to také těžko tohle všech­no vybalancovat. Evropa se stále dívá na Ameriku jako na zemi bez civilisace a kultury, na Rusko stále více méně jak na barbary, sedí na své civilisaci pyšně kdežto Amerika se dívá na celou Evropu i s Ruskem jako na přežitek, starou civilizaci, nezajímá, vyjma že se v ní jednotlivé civilisace mezi sami hádají a dělají války což není neopodstatněný názor, protože válka také musí míti nějaké příčiny které jsou v souvislosti s civilisací a celá ta německá otázka i s Hitlerem má někde kořeny, ne? Ono se obyčejně civilisací myslí věci jenom , „pěkné“ „příjemné“ povznášející a o těch ostatních se nemluví, aspoň ne mezi sebou. Pak jsou mimo generelní pravdu ještě takové lokální pyšnosti, kde se jeden vytahuje nad druhého, víte náš domácí nazor na Francii a všechny ostatni země na celém světě. (vyjma současně Rusko, jen officielně) Francie dělá ostatně totéž, ales­poň ty jejich listy zde, není pohybu, myšlenky, akce kde by se nezračila[23] „l’ame francaise“[24] až to bolí. Samozřejmě že tomu žádný Anglossasan nerozumí, protože v diskrétnějnější[25] míře nevidí nic také než sama sebe. A když[26] to potom nevychází tak se musí najít alespoň verbálně nějaké východisko, to nic nestojí, alespoň se myslí že to je zadarmo. Tak třeba v útery prohlasí Prime Ministr v Londýně že nemáme potřebí pátou politickou stranu a ve středu se dozvíme že nová strana zemědělska už byla utvořena, že mají vlastní noviny a. t. d. Co se týče různých projevů jako Košičák[27] to je otázka elastické páteře, a tu on vždycky měl a mnoho jiných. Jsme teď v takovém stadiu že se lidé bojí říci co si myslí (i zde) aby jim to neškodilo. To ovšem není otázka demokracie nýbrž osobní kuráže a přesvědčení! Na štěstí se zdá že alespoň několik z nich a potom celek u nás já neztratil.

Moc vás zdravím a děkuji za gratulaci.

B. Martinů