[South Orleans, 18. září 1945]

Několik nohtifikací[1]. 1) Ještě nejsem jmenován žádali jen zdali se mnou mohou počítati (přes konsulat) podepsána Konservatoř Rudolfinum.[2]

2) Nevím co všichni máte že nás litujete že zde prší. Vů­bec ne, poslední déšť v čevenci. Tak teď jsme na správ­né cestě a já jsem jenom horečnatě dodělával to Scherzo pro Washington[3], protože bych chtěl míti alespoň posledních 14 dní úplně volno. Pomozte mi hledat nějaký titul který by upoutal oči. Scherzo je hrozně neutrální, chtěl bych něco jako Highway, Skyway??? Něco amerického pro Allegro s triem. 9 minut. Hledejte a napište.[4] Bohužel toto nemám, ani příklady všechny scory[5] jsou pryč a také bohužel z mé paměti. Nešla by celá věc trochu zdržeti aspoň 10 dní? Budu v N. Y. od I./Oct. a pak je to otázka jednoho odpoledne.[6] O ma­mince nevím nic, jenom rok 1943 a ještě ne jistě.[7] Šebánek nepsal vůbec, jenom z domu že Š. opatroval Julliettu[8] a dělají klavírní výtah se Šolcem[9]. Co se týče zápisku, těď se chci do nich dáti a je v nich mnoho blbostí pravděpodobně, nechtěl bych abyste se s tím pletl, jsou to takové poznámky příležitostně ale nic definitivního, letos jsem se k nim vůbec nedostal.[10] Tak to je všechno hrozně negativní, ale dá se to spravit až se vrátím jedině. Nepřijde to? S tím odjezdem se stále držím prvního plánu t. j. Premiera v Bostoně III. – 19. Oct.[11] Pr.[12] ve Philadelphii IV.[13] asi Decembre Theremin[14] v Octobru. Washington?[15] a premiera v Pa­říži únor a potom domů.[16] Mám pořád long baget [lumbago][17] a nemůžu se hýbati volně. Teď chci jenom číst až do konce prázdnin. Děkuji za zprávy politické já mám dojem že všechno to co slyšíte je jenom wishfull thinking[18] a co se týče doma, to je více méné camouflage[19] každému se řekne co si přeje. Pro východ jsme nerozlučně a těšně spojeni s Ruskem a je to naše potíž západ jenom aby se neřeklo, pro západ to nese druhé potíže[20] a vždycky jsem s ním [†][21] spojeni, Rusové nám nedají úplnou volnost.[22] Pak je také moc potřebujeme, hlavně Ameriku. Ono je to také těžko tohle všech­no vybalancovat. Evropa se stále dívá na Ameriku jako na zemi bez civilisace a kultury, na Rusko stále více méně jak na barbary, sedí na své civilisaci pyšně kdežto Amerika se dívá na celou Evropu i s Ruskem jako na přežitek, starou civilizaci, nezajímá, vyjma že se v ní jednotlivé civilisace mezi sami hádají a dělají války což není neopodstatněný názor, protože válka také musí míti nějaké příčiny které jsou v souvislosti s civilisací a celá ta německá otázka i s Hitlerem má někde kořeny, ne? Ono se obyčejně civilisací myslí věci jenom , „pěkné“ „příjemné“ povznášející a o těch ostatních se nemluví, aspoň ne mezi sebou. Pak jsou mimo generelní pravdu ještě takové lokální pyšnosti, kde se jeden vytahuje nad druhého, víte náš domácí nazor na Francii a všechny ostatni země na celém světě. (vyjma současně Rusko, jen officielně) Francie dělá ostatně totéž, ales­poň ty jejich listy zde, není pohybu, myšlenky, akce kde by se nezračila[23] „l’ame francaise“[24] až to bolí. Samozřejmě že tomu žádný Anglossasan nerozumí, protože v diskrétnějnější[25] míře nevidí nic také než sama sebe. A když[26] to potom nevychází tak se musí najít alespoň verbálně nějaké východisko, to nic nestojí, alespoň se myslí že to je zadarmo. Tak třeba v útery prohlasí Prime Ministr v Londýně že nemáme potřebí pátou politickou stranu a ve středu se dozvíme že nová strana zemědělska už byla utvořena, že mají vlastní noviny a. t. d. Co se týče různých projevů jako Košičák[27] to je otázka elastické páteře, a tu on vždycky měl a mnoho jiných. Jsme teď v takovém stadiu že se lidé bojí říci co si myslí (i zde) aby jim to neškodilo. To ovšem není otázka demokracie nýbrž osobní kuráže a přesvědčení! Na štěstí se zdá že alespoň několik z nich a potom celek u nás já neztratil.

Moc vás zdravím a děkuji za gratulaci.

B. Martinů

^[1]      Anglicky, „oznámení“.

^[2]      Martinů se vrací k nabídce místa na pražské konzervatoři, o níž píše Šafránkovi v předchozím dopise (srov. CBM, PBM Kmš 800), stejně jako v dopise rodině do Poličky ze dne 16. září 1945 (srov. CBM, PBM Kr 308). Konzervatoř tehdy sídlila v budově Rudolfina.

^[3]      Thunderbolt P-47. Scherzo pro orchestr, H 309.

^[4]      Název Thunderbolt P-47 údajně vymyslel Šafránkův jedenáctiletý syn Jan podle stejnojmenného amerického stíhacího letounu (srov. Mihule, 2002, s. 306). Martinů komentuje název skladby i o několik let později, v dopise rodině do Poličky ze dne 14. března 1957: „Thunderbolt to je avion z roku 1941–42, ten co rozmlátil Němcům všechna města. A skladba byla provedena ve Washingtoně před několika lety.“ (srov. CBM, PBM Kr 559). K tomu však Mihule trefně dodává, že tento typ letadla nebyl bombardovací, nýbrž stíhací (srov. Mihule, 2002, s. 306). Podobným způsobem jako Šafránka se Martinů ptal později také Jana Löwenbacha. Ten mu navrhl název britského bojového letounu „Spitfire“ (PNP, kopie v IBM, Löw 1945-10-02).

^[5]      Anglicky „partitury“.

^[6]      Patrně reaguje na požadavek zaslat fotografie a texty.

^[7]      Dle matriky zemřela Karolina Martinů, matka Bohuslava Martinů, 10. března 1944 ve věku 89 let. Za laskavé upozornění na tento údaj děkujeme Jaromíru Synkovi (srov. Synek–Všetičková, 2019, s. 467).

^[8]      O opeře Julietta, H 253, se Martinů zmiňuje také v dopise rodině do Poličky ze dne 29. září 1945: „Napíšu Šeb. Sdělte mu ještě, v pří­padě že nedostal můj dopis, aby rozhodně sem neposílal teď partituru Juliety!!“ (srov. CBM, PBM Kr 309).

^[9]      Špatně čitelné. Jde o klavírní výtah Julietta, H 253, na jehož vydání participoval Karel Šolc a který vyšel v pražském Melantrichu v roce 1947 (srov. Halbreich, 2007, s. 165).

^[10]    Skladatelovy texty Šafránek vydal v knize Bohuslav Martinů. Domov, hudba a svět (Praha, 1966).

^[11]    Symfonii č. 3, H 299, premiéroval 12. října 1945 Sergej Kusevickij s Boston Symphony Orchestra (The Boston Symphony Orchestra Archives, [cit. 20. prosince 2018], dostupné z: https://cdm15982.con­tentdm.oclc.org/digital/collection/PROG/id/203686; srov. Halbreich, 2007, s. 235).

^[12]    Špatně čitelné.

^[13]    Symfonie č. 4, H 305, byla premiérována 30. listopadu 1945 ve Phi­ladelphii. The Philadelphia Orchestra řídil E. Ormandy (srov. Halb­reich, 2007, s. 238).

^[14]    Fantazie pro teremin, hoboj, smyčcový kvartet a klavír, H 301, měla premiéru 3. listopadu 1945 v New Yorku (srov. Halbreich, 2007, s. 381).

^[15]    Ve Washingtonu byla 19. prosince 1945 premiérována orchestrální skladba Thunderbolt P-47, H 309 (Halbreich 2007, s. 260).

^[16]    Martinů chce během svého návratu do vlasti navštívit Paříž, kde byl dne 23. února 1946 uveden jeho Dvojkoncert pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány, H 271; Orchester Société les Concerts du Conservatoire řídil Paul Sacher (srov. Halbreich, 2007, s. 276). Do Francie ani do Československa se však nedostal.

^[17]    Znovu si stěžuje na „bolest v kříži“ a slovo „lumbago“ přepisuje tak, jak odhaduje.

^[18]    Anglicky „zbožné přání“.

^[19]    Anglicky, francouzsky „maskování“.

^[20]    Špatně čitelné.

^[21]    Nečitelné.

^[22]    Martinů velmi dobře odhadl situaci. Sám brzy zjistí, jak bude v Česko­slovensku odmítán pod vlivem sovětského socialistického rea­lismu.

^[23]    Špatně čitelné.

^[24]    Francouzsky „francouzská duše“.

^[25]    Špatně čitelné.

^[26]    Špatně čitelné.

^[27]    Špatně čitelné. Narážka na Košický vládný program z dubna 1945, který byl pro­gra­movým dokumentem poválečné vlády směřující k po­litice Sovětského svazu.