Obálka [NICE R.P ALPES-MARITIMES/16H/8-10/1954]

Oct. 8. 54.

Milý Karle:

Odpovídám ihned a nezlob se na mne za moje protivné dopisy, já totiž dosud nemám zde piano[1] tak jsem se zabýval korespondenci a z toho vzinikla ta avalanche[2] dopisů tobě, s výčitkami které nezasluhuješ.[3] To víš já se na vše jinak dívám a nevím o všem co se děje nebo co se může dít nebo co se dělo a jsem rád že jsi z Vězenské ulice pryč a že snad se ti dostane jednoho dne zadostiučení za to že jsi propagoval dobré komposice,[4] jsem jist že na tom Melantrich neztratí tolik jako Beseda za ty výtahy co jim asi leží ještě ve sklepě, jestli je už v zimě nespalili. Ta zásilka mě opravdu namíchla a dosud nevím co s tím mám dělat; myslím ty materiály k nimž partitury mám ve skladišti v N.Y.[5] Prosím tě popožeň Hanuše[6] aby poslal brzo ty sbory, budu je potřebovat. Ostatně to v Poličce museli splest já si nestěžoval že nedostávám vytisky protože jsi mi je vždy poslal někdy zbytečně jako Špalíček s nimž také nevím co dělat. Tak to musel být nějaký omyl, ja si asi stěžoval že nelze disponovat s materialy ale to se týkalo te smlouvy s B.+H. která se tak dlouho courala. Píšeš že je už připravena tak jsem rád, snad alespoň jedna věc se vyřeší.[7] Teď co se týče moji hlavní žádosti ohledně Her o Marii, moje stanovisko je že tato skladba patří mě a že s ní tedy mohu volně disponovati a proto bych potřeboval tu kopii mojí smlouvy s Melantrichem abych věděl na čem jsem a mohl tuto operu prodati jiné edici. Tak v tom mně osvětli přesně, můžešli vůbec něco positivního se dozvědět.[8] V opačném případě bych musel dostat novou smlouvu a v případěklavírního výtahu by bylo záhodno ne francouzský text nýbrž anglický nebo německy a to by stejně musel dělat někdo kdo rozumí musice abych pak nemusel platit zde nový překlad jako k Juliettě. Ta s tím vydáním v Artii se musí počkat až budu vědět jaké jsou moje práva a zdali jim to vůbec patří, o čemž pochybuji. Tak to je ono! Teď počkám až co vyleze z té smlouvy s B+H , jestli to dobře vyjde tak on vám vše pošle sám. V každém případě kdyby něco nového Artia podnikala tak mi nech vědět, musejí míti můj souhlas, víš že jsem nic nenamítal když jsi věci vydával protože jsem ti důvěřoval ale teď ty pány neznám.[9] Jsem také zvědav jak se o mě rozdělili s B+H., jestli se mi to nebude líbit tak to také nepřijmu nebot tvrdí že v těch nových státech má skladatel nebo umělec větší práva než v těch spuchřelých zemích. Mše došla, děkuji ti a požeň je trochu pro ty sbory, ať si to eventuelně strhnou z mého konta.[10]

Myslím že jsem ti psal že jsem poslal do Brna moravské nové dvojzpěvy „Petrklíč“ k prvnímu provedení.[11] A zajímej se o toho Jana Nováka v Brně (Žižkova I.) to je slibný talent a protože myslím že si chtějí koupit kolebku tak by mu možná přišel vhod nějaký zájem z fondu.[12] Tu knihu pro Alena jsem nenašel ale pošlu mu jinou co dělá stále? Vůbec nepíše, pozdravuj ho.[13]

To je vše! Tak zapomeň na černé stránky života, doufejme že už nebudu naříkati, už mě to stejně omrzelo a tobě přeji vše nejlepší .

Srdečně tvůj

Bohuš

Předej mou novou adresu povolaným úřadům.[14]

[1] Rodině do Poličky Martinů sděluje 15. září 1954: „Tak jsme se rozhodli že zůstaneme ještě celý rok v Evropě a sice zde v Nice, je tu krásně a slouží nám to a já budu moci klidněji pracovat než v N.Y. Tak hledáme teď nový byt a našli jsme něco překrásného, zrovna nad mořem, z terasy je vidět až kam se dohledne jen moře a dole celou Nicu, je to jako orlí hnízdo. Je to také pěkně drahé ale myslím že to vezmeme.“ (CBM, PBM Kr 466). V následujícím dopise z 18. září 1954 svůj záměr skladatel potvrzuje: „[…] ihned píšu naši novou adresu.

B. M. BEAU-SITE. 17 bis Boulv. MONT-BORON. NICE A. M.“ (CBM, PBM Kr 467).

[2] „Avalanche“ znamená ve francouzštině i angličtině „lavina“.

[3] Záplavu dopisů Šebánek komentuje v dopise rodině Martinů do Poličky: „Psal jsem předevčírem B.[Martinů], od kterého jsem obdržel celkem 5 dopisů, ve kterých mne vždy o něco žádá, takže mám o zábavu postaráno. Doposud jsem mu všechno zařídil a cožádal, nechal zaslati.“ (dopis ze 6. října 1954; CBM, pozůstalost K. Šebánka, nesign.).

[4] Národní podnik Kniha, kde K. Šebánek pracoval od roku 1952 do 1954, sídlil v ulici Vězeňská č. 5. Od 1. srpna 1954 zaměstnancem Českého hudebního fondu (viz vlastnoručně vyplněný Osobní dotazník Ministerstva kultury 1955, pozůstalost K. Šebánka, CBM, nesign.)

[5] Na zásilku si skladatel stěžuje již 15. září 1954 v dopise rodině: „Z Prahy mi poslali balík jako dům s notama, těžké jak hrom a jsou v tom jen hlasy od Serenad, nevím jak si to představují, já s tím přece nemohu obchodovat, nemám to skoro ani kam dat, je toho kupa, teď to budu muset stěhovat, no opravdu nevím co si představovali. […] Mám takový vztek když se podívám na tu kupu not s kterou nevím co dělat, budu to asi muset poslat do N. Y. ale je to těžké a bude to drahé. Co s tím mysleli nevím.“ (CBM, PBM Kr 466).

[6] Jan Hanuš (1915–2004), český hudební skladatel, redaktor Orbisu, později redaktor SNKLHU, redaktor a později ředtel hudebního nakladatelsví Panton.

[7] Šebánek sice píše rodině Martinů do Poličky 6. října 1954: „Smlouva Artie s Boosey and Hawkes je již napsána má ještě tento týden odejít do Londýna.“, z dopisu z 8. prosince 1954 je však jasné, že se všichni radovali trochu předčasně: „Bude-li [Martinů] chtít, aby mu [SNKLHU] vůbec něco vydali,bude jim muset pohrozit vypovězením smlouvy. To již také z toho důvodu,aby se pohnula ta smlouva s B.H  (CBM, pozůstalost K. Šebánka, nesign.).

[8] O zaslání starých smluv žádá Martinů Šebánka opakovaně, chce míti právní podklad pro vymáhání svých nároků u Melantichu (srov. CBM, PBM Kkš 999 a 1000, 1002). Dne 2. listopadu 1954 Šebánek sděluje rodině do Poličky a jejím prostřednictvím také skladateli: „S tou Bohoušovou smlouvou mám trápení,nemůžu ji nikde sehnat. […] Podle mého názoru si může vydat Hry o Mariích kde sám chce, protože mu zdejší nakladatelství nedodržela smlouvu a on nemůže léta čekat až se někomu uráčí se k tomu rozhodnout.“ (CBM, pozůstalost K. Šebánka, nesign.).

[9] Ještě 6. října 1954 píše Šebánek do Poličky: „O ´Hry o Marii´ je zde zájem. Dokonce je che Artia vydat v klavírním výtahu tiskem. O tom se bude ještě jednat.“ V dopise z 8. prosince 1954 se už situace jeví zcela opačně: „Napište lask. Bohoušovi, že: Stát. nakl. Krásné lit. A hudby je s tou hudbou nahromadě a nedávám B. žádnou naději na vydání klav.výtahu Her o Marii. Bude-li chtít, aby mu vůbec něco vydali,bude jim muset pohrozit vypovězením smlouvy. To již také z toho důvodu,aby se pohnula ta smlouva s B.H. Ten co mu to brzdil vydávání-Hanuš- jde od 1.I.1955 pryč a zůstane tam jen ten druhý brdil – Mikota.“ (CBM, pozůstalost K. Šebánka, nesign.). 

[10] V dopise z 11. září 1954 prosí skladatel Šebánka: „Můžeš mi nechat poslat Janáčkovy mužské sbory (partituru) alespoň ty hlavní (Klekánice atd.) a případně má-li V. Novák nějaké mužské sbory.“ Podobnou žádost opakuje 25. září 1954: „Pošli mi ty Janáčkovy mužské sbory  a Polní mši.“ (CBM, PBM Kkš 1001 a 1004).

[11] O zaslání sboru Petrklíč, H 348, skladateli a sbormistrovi Zdeňku Zouharovi (1927–2011) referuje skladatel 15. Září 1954 také v dopise do Poličky: „Poslal jsem do Brna ty dvojzpěvy pod názvem Petrklíč a tak měli ohromnou radost.“ (CBM, PBM Kr 466).

[12] Český klavírista a hudební skladatel Jan Novák (1921–1984) se v roce 1949 oženil s klavíristkou Eliškou Hanouskovou. Jejich první dcera Dora (klavíristka Dora Nováková-Wilmington) se narodila až v roce 1958. 

[13] O svém příteli Alénu Divišovi (1900–1956), i o knihách, které měl skladatel odeslat do Československa, se Martinů zmiňuje až v dopise do Poličky v květnu 1955: „Psal Diviš že je přísnější censura na knihy tak nevím jak bych Vám měl poslat ten řecký román [Kristus znovu ukřižovaný od Nikose Kazantzakise].“ (CBM, PBM Kr 488).

[14] O změně bydliště Martinů píše v předchozích dopisech (srov. CBM, PBM Kkš 1003 a 1004).