[Schönenberg] Leden 21. 59[1]

Mily Karle[2]:

Dekuji ti za obsazny dopis a sdeluji ze se zdravicko pomalu ale moc pomalu upevnuje, hlavne ze jsem slaby jako moucha a tak velkou energii v osbe nemam nicmene ponenahlu pribiram na vaze ac jsem jeste daleko od puvodni formy byvale.[3] Protoze jsme tu na samote a vzdaleni veskereho ruchu sveta tak si mohu pekne odpocivati a tesit se ze na jaro si zajedeme zase do Nicy a tam na slunci se mi zdravi vrati.[4]

Isa Krejci[5] mne velmi urgoval abych ti zatelefonoval ze se doma nudis s chripkou bohuzel jsem to neudelal protoze co se telefonu tyce, mam zde tu vyhodu ze mam jenom prijimacku ale sam telefonovat nemohu, musim jet do mesta a nebo z villy od Sacheru[6]. Protoze do mesta chodit ni jezdit dosud nemohu tak ten projekt jsem musel opustit a z vily nechci volat, oni nemaji prave radi kdyz bych volal Prahu, a pak take clovek nevi ktere usi jeste sebou poslouchaji a v telefonu se muze lecos blepnout co by ti chripku nepolepsilo. Ale nekdy pozdeji zavolam to si domluvime abys byl doma.

Tak proto ti pisu tanto obsirny dopis o poslednim udalostech. Tak to byl blazinec s Prahou, karel S.[7] si to liboval ze si mohl trochu promluvit ac i zda s reservou a jak vis jedna se o tu operu, tak s tim te bavit nebudu, dost pochybuji ze to v Praze vcas strhnou ackoliv jsou to udernici.[8]

Hlavni vec je ze konecne bude provedena Julietta a sice tuto nedeli 25. ve Wiesbadenu, tak si dovedes predstavit jak se na ni tesim, odvazim se na tento vylet a budu miti sebou spolecnost zdejsich pratel, tak to snad prekonam.[9]

Take mam premieru v Berline, na nasi strane, ten novy klav. koncert a tam mame take jet ale to si dobre rozmyslim nebot to uz ja trochu dal a velka namaha.[10]

Jinak mne ceka jedna premiera v Americe v Louisville v unoru (Estampes)[11] a druha v Bostonu s Charles Munchem v breznu. (Podobenstvi)[12] Tam ovsem pritomen nebudu.

Safranek[13] mi referoval o udalostech v Praze, hudebnich a zda se mi ze trochu starne potreboval by si zas zajet na venek. Jinak snad pise tu novou biografii[14] a zarli na Seb.[15] kteremu rpy posilam noty a hudebniny a ne jemu aby to mohl blahosklone rozdelovat. Sebas ovsem dela to same a take zarli na Safranka ac nevim proc.

Z domu mam zpravy a Marka[16] se snad uz zrestaurovala a je klidna[17], ovsem situace vyresena neni a bydli sama u jedne pritelkyne[18] ale ma dobrou naladu, ma alespon spolecnost a sem tam nejakou legraci. Zustane tam az do jara.

Isa[19] presidlil do Prahy, jak se zda. pripoken Ancerl[20] ze mi slibil se nejak postart o angazovani americkeho mladeho a vytecneho pianisty Charles Rosen[21], asi na to pozapomnel, zadal jsem jej v loni. Filharmonii jsem zde minul[22], jako obvykle byl jsem na druhem konci sveta ale snad prece je jednou nekde potkam, ted jak se zda jezdi dost za hranice.

Z New Yorku mam zpravy, bylo tam Janackovo kvartetto[23] a meli velky uspech.

Konecne jsem dorazil ty Pasije definitivne[24] a tak mi spadnul tezky kamen z krku, nebot to byla dlouha prace s velkymi obtizemi. Tak abych se dostal ponekud na jiny vzduch 9jak se rik a: v zdravem tele, zdravy vzduch.)tak jsem se pustil do komorni prace a pisu Nonet pro to nase famosni sdruzeni[25], neb mne o to uz po leta zadaji. Je to sice ne zvlaste prakticka komposice(kdo pak ted hraje Nonet, ani na klsvirni kvintet uz nejsou zajemci) ale cdela mi to radost a doufam ze nebudou sklamani.

Tedy pozdrav veskere pribuzne a zname, Herbertku[26], Talicha[27] a i ty ostatni mensi rybicky, co je s Korte[28]? Tu Juliettu videl intendant Schramm[29] v Praze[30] a od te doby se po ni schanel az mne objevil v Smerice, tak doufam ze to bude pekne vypravene.

Tak ted jsem uz uplne vycerpan fysicky i dusevne a tak te se Charlottou[31] moc zdravime doufame ze jsi chripajznu uz prekonal a ze zase nekdy napises novinky.

Srdecne

tvuj

Bohouš

[1] Od poloviny října 1957 pobýval BM dlouhodobě ve švýcarském Schönenbergu.

[2] Karel Novák (1902-1968), houslista České filharmonie, mladší bratr houslisty Stanislava Nováka.

[3] 14. 11. 1958 podstoupil BM v nemocnici v Basileji operaci žaludku.

[4] Od 1. 4. do 25. 5. 1959 pobývají manželé Martinů v Nice (Mihule 2002, s. 594).

[5] Iša Krejčí (1904-1968), český hudební skladatel a dirigent.

[6] Paul Sacher (1906-1999), švýcarský dirigent a mecenáš a jeho manželka Maja Sacher (1896-1989).

[7] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM.

[8] Jedná se o přípravu uvedení komické opery Mirandolina, H 346, o dvou dějstvích podle hry italského dramatika Carla Goldoniho (1707-1793) La Locandiera. Premiéru měla 17. 5. 1959 ve Smetanově divadle (nyní Státní opera) v Praze (Halbreich 2007, s. 179). O dění kolem opery onformuje BM 12. 1. 1959 také svou sestru: „S tou Locandierou [...] jsou trampoty. z Prahy telefonujou kazdy den skoro a spechaji na mne, ovsem je malo casu na to vse co se musi udelat, preklsd, material celeho orchestru, nasudovat atd. A ted nam zrovna ujel dirigent Opery v Baselu do Berlina a nechal partituru i vytah zavreny ve svem byte, tak zas se casu dost ztrati. On to ma v planu Isa Krejci, co byl v Olomouci, ted je dramaturgem v Narodnim a chce to udelat jako svuj prvni podnik, take ovsem aby mne prilakali domu.“ (PBM Kr 623).

[9] Opera Juliette, H 253, byla podruhé uvedena ve Wiesbadenu 25. 1. 1959 (Halbreich 2007, s. 164). BM představení navštívil spolu s manželi Sacherovými, Reberovými a kaplanem P. Maxem Kellerhalsem (Mihule 2002, s. 534).

[10] Premiéra Koncertu pro klavír a orchestr č. 5 (Fantasia concertante), H 366, se uskutečnila v Berlíně 31. 1. 1959, na klavír hrála Margit Weber, RIAS-Orchester dirigoval Gotthold Ephraim Lessing (Halbreich 2007, s. 302). BM se koncertu nezúčastnil.

[11] Skladbu pro orchestr Rytiny (Estampes), H 369, BM komponoval mezi 15. 3. a 2. 4. 1958. Premiéra se uskutečnila v Louisville, Kentucky, 4. 2. 1959, Louisville Orchestra řídil Robert Whitney (Halbreich 2007, s. 267).

[12] Skladbu pro velký orchestr Paraboly, H 367, BM komponoval mezi 15. 6. 1957 a 9. 2. 1958. Premiéra proběhla v Bostonu 13. 2. 1959, Boston Symphony Orchestra řídil Charles Munch (Halbreich 2007, s. 264).

[13] Miloš Šafránek (1894-1982), tajemník tiskového odboru na velvyslanectví v Paříži v letech 1927-1937 a přítel BM.

[14] Šafránek, Miloš. Bohuslav Martinů – život a dílo. Praha: Státní hudební nakladatelství, 1961

[15] Karel Šebánek.

[16] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[17] BM má na mysli emoční uklidnění po podzimních událostech – smrti bratra Františka (23. 9. 1958) a operaci BM (14. 11. 1958).

[18] Marie Martinů pobývala u Marie Pražanové v ulici Nad Pilou 408, Polička. Marie Pražanová (1897-1982), poličská občanka, přítelkyně a podporovatelka rodiny Martinů.

[19] Iša Krejčí působil od roku 1959 jako dramaturg Národního divadla v Praze.

[20] Karel Ančerl (1908-1973), významný český dirigent, v letech šéfdirigent 1950-1968 České filharmonie.

[21] Charles Rosen (1927-2012), americký klavírista a hudební publicista. Jak zmiňuje ve svém dopise ze dne 15. 4. 1959, Karel Ančerl Rosena pozvat nemohl, protože oprávnění zvát zahraniční umělce do Československa má jen Státní hudební agentura (Databáze pramenů IBM, http://database.martinu.cz/mails/public_view/3438).

[22] Česká filharmonie absolvovala zájezd do Švýcarska a do SRN od poloviny října do začátku listopadu 1958 (Němečková, Milena. Koncertní a gramofonová dramaturgie České filharmonie v letech 1948-1968 v kontextu dobového hudebního života. Diplomová práce, Praha: UK, 2007, s. 39).

[23] Janáčkovo kvarteto hrálo mezi lety 1952-1973 ve složení Jiří Trávníček, Adolf Sýkora, Jiří Kratochvíl a Karel Krafka.

[24] Na druhé verzi opery Řecké pašije, H 372, pracoval BM od února 1958 do 15. 1. 1959. Premiéru měla v Curychu 9. 6. 1961, dirigoval Paul Sacher (1906-1999) (Halbreich 2007, s. 187).

[25] Nonet č. 2, H 374, BM komponoval mezi 9. 1. – 1. 2. 1959 a věnoval jej Československému nonetu (Halbreich 2007, s. 384).

[26] Herberta Masaryková (1915-1996) vnučka TGM, dcera Bohumily Slavíčkové  Masarykové a Herberta Masaryka.

[27] Václav Talich (1883-1961), český dirigent a přítel BM.

[28] Oldřich František Korte (1926-2014), český hudební skladatel a publicista, znalec a propagátor díla BM.

[29] Friedrich Schramm (1900-1981), německý divadelní režisér a intendant, v letech 1937-1939 působil v Novém německém divadle v Praze, v letech 1953-1962 působil v hesenském Státním divadle ve Wiesbadenu (http://tls.theaterwissenschaft.ch/wiki/Friedrich_Schramm).

[30] Opera Juliette, H 253, měla premiéru v Národním divadle v Praze 16. 3. 1938, dalšího uvedení se dočkala až 25. 1. 1959 ve Wiesbadenu (Halbreich 2007, s. 164).

[31] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.