[Schönenberg] June 26. 56.[1]

Milý Karle[2]:

Děkuji ti za tvůj dopis a všechny novinky. Myslím že tvůj obdiv pro mne je kult osobnosti což teď není dovoleno. Přes to jsem rád že jsem ti udėlal radost se Sonatou. Tèž se dovídám že snad byly v Praze nějaké námitky že Munch[3] má hráti moje Fantasie v Praze, protože už byly tam provedeny.[4] Já jsem jist že je Filcka[5] provedla skvělě ale byl bych rád kdyby je tam Munch hrál, protože on má autentické podáni, já byl na zkouškách a jak víš že to bylo napsáno pro něho[6] a on má svůj vlastní charakter pro pojetĭ díla a tak by jistè bylo dobře kdyby je v Praze hrál, jsem jist že byste našli rozdíly v pojetí a sice tak jak se to má provest. Četl jsem americkou kritiku o Filcce ve Vídni, báječná, měl jsem radost.[7] Tak snad vyzvěd kdo byl proti provedení, nejedná se ukázat vám jak se to má hrát ale jaká je moje koncepce. Já to ovšem v Praze neslyšel ale nepochybuji že jste to hráli krásně. To by bylo něco pro Talicha[8]. Začinà teď konečně zàjem zde o Juliettu[9]. Už bylo na čase. Do Holanska nepojedu[10], jsem ràd že jsem usazen zde ve Švýcarsku aćkoliv je tu zima a prší skoro každý den. Šebánek[11] občas píše, snad by chtěl přijet do Salzburku, dostane-li dovolení, na tu premieru „Fresek“.[12] Co dělà orchestr v létě? Jezdíte stále do Luhačovic? Nebo na Žofíně? Pojedeš se podívat do Poličky[13], z domu mi psali že bratr a jeho žena[14] byli u tebe, tos mi psal ostatně též.

Nevím odpovėdel-li jsem na ten tvŭj dopis, zkrátka píšu teď.

Mnoho tě zdrávim tvůj B. Martinú

Schonenberg. Pratteln. Suisse.

[1] 26. 6. 1956. Manželé Martinů chtěli původně 2. 5. 1956 odplout lodí do Francie, zdržet se pár dní v Paříži a pak strávit léto v Golfe-Juan u Cannes (srov. PBM Kr 524). Tento plán však byli nuceni změnit, neboť Charlotte (coby občanka USA) již vyčerpala svoje možnosti pobytu ve Francii (Popelka 1996, s. 152). BM situaci podrobněji vysvětluje v dopise rodině do Poličky z 11. 5. 1956 (PBM Kr 528). Nakonec odletěli 5. 5. 1956 přímo do Švýcarska a léto strávili nejprve u manželů Reberových v Basileji a poté u manželů Sachrových v Schönenbergu (Mihule 2002, s. 497, 593). Od října toho roku pak nastoupil BM na American Academy in Rome a zůstal tu do září 1957 jako „composer in residence“ – konzultant mladých amerických skladatelů stipendistů. Od poloviny října 1957 pobýval BM dlouhodobě ve švýcarském Schönenbergu.

[2] Karel Novák (1902-1968), houslista České filharmonie, mladší bratr houslisty Stanislava Nováka.

[3] Charles Munch (1891-1968), francouzský dirigent, v letech 1949-1962 ředitel Boston Symphony Orchestra.

[4] Symfonie č. 6 (Symfonické fantazie), H 343, byly provedeny v Praze již 8. 2. 1956, Českou filharmonii řídil Karel Ančerl (Halbreich 2007, s. 243). Munch koncertoval v Praze ve Smetanově síni 11. 9. 1956 (Webový archiv BSO, http://archives.bso.org). BM se o koncertu dověděl od sestry Marie, která byla přítomná, Symfonické fantazie však na programu nebyly (PBM Kr 540): „[...] jak vidim ze se videla s Munchem to je skoda ze nehral ty Fantasie, to pekne v Praze zvorali, doufam ze jim to rekl.“

[5] Česká filharmonie.

[6] Symfonii č. 6 (Symfonické fantazie), H 343, dokončil BM v Paříži 26. 5. 1953, premiéru měla 7. 1. 1955 v Bostonu, Boston Symphony Orchestra řídil Charles Munch (1891-1968).

[7] Česká filharmoniehrála ve Vídni 11. a 12. 6. 1956 v rámci festivalu Wiener Festwochen (Holzknecht, Česká filharmonie: Příběh orchestru, 1963, s. 147).

[8] Václav Talich (1883-1961), český dirigent a přítel BM.

[9] Opera Juliette, H 253, měla premiéru v Národním divadle v Praze 16. 3. 1938, dalšího uvedení se dočkala až 25. 1. 1959 ve Wiesbadenu (Halbreich 2007, s. 164).

[10] Dle Holzknechta uskutečnila Česká filharmonie na jaře 1956 několik zájezdů do zahraničí – v dubnu do Jugoslávie (kde mj. také hráli Symfonii č. 6, H 343) a v červnu do Rakouska a do Holandska na pozvání Holandského festivalu, v Amsterodamu pobývali 21. 6. 1956 (Česká filharmonie: Příběh orchestru, 1963, s. 146-147). BM uvažoval, že by se za nimi jel podívat (srov. PBM Kkn 700).

[11] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM.

[12] Fresky Piera della Francesca, H 352, pro velký orchestr komponoval BM v Nice od 20. 2. do 13. 4. 1955 a skladbu věnoval R. Kubelíkovi. Premiéra se odehrála v Salzburgu 26. 8. 1956, Vídeňskou filharmonii řídil právě Rafael Kubelík (Halbreich 2007, s. 262). Koncertu se nezúčastnil ani BM, ani Karel Šebánek.

[13] Také v dopise rodině do Poličky z 15. 6. 1956 (PBM Kr 531) BM zmiňuje tentýž záměr Karla Nováka: „Karel mi psal ten je stale v uplnem nadseni nade mnou, je to hodny a spolehlivy hoch, pise tez ze by chtel se podivat k vam.“ Z dopisu z 12. 8. 1956 (PBM Kr 534) pak vyplývá, že naopak na návštěvu za Karlem Novákem do Smiřic odjela Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[14] František Martinů (1880-1958), bratr BM a jeho manželka Jindřiška Martinů, roz. Palečková (1882-1965).