[Řím] Cerven 14. 57.[1]

Drazi:

Dnes došel váš dopis a jsem rád že jste zase doma všude dobře doma nejlíp, já už bych také raději byl doma, už mi též mnohe věci tak nevycházejí jako když jsme byli mladší. Tak ted si zase odpočněte. Teď co píšete o Venhodovi[2] nemyslim, že jsme mu nějak ukřivdili, ja chápu že vše teď dá moc práce a běhání, ale nesmi zapomínat, že to děla pro sebe a pro reklamu učitelům a ne pro mne, já jsem o to nikdy nežádal, jsou to zkrátka jejich hezké programy. Jako take Zouhara[3] jsem o nic nežádal, to jsou vše jejich nápady a Z. jsem dokonce psal, aby s tim vŭbec počkal a tak nesměji vyčítat mně, že to dá práci. Ja vim že Venhoda požádal Š.[4] aby mi napsal, coz Š. udelal, ale to je právě to, že jsem myslel že on sám si mohl najit trochu času mi podat zpravu o provedeni[5] a co on sám si o tom mysli, vždyt před tim našel dost časů psát 4strankové dopisy. Ale to už nechme, jak jsem vám psal, oni jsou všichni takoví a tak je necháme trochu odpočnout. Kritiky, ač to pro mne zvláštní význam nemá, jsem také dosud nedostal. Abyste mi rozuměli, já od nich nechci aby se mi klaněli a zpivali žalmy, ja chci jen to co šlusní lidé mají dělat.

A ted je jiná zpráva, která mne moc překvapila ve tvém dopisu a sice to, že pišeš že jste pozvali naši od Karla a Elsy[6], kteří snad u vás ještě nebyli a to mne překvapilo, snad jsem to nějak sám popletl a nerozuměl, ale já jsem měl dojem, že u vás někdo z nich byl pozván každý rok, nebot jste psali že se Fanouš[7] prochází s hochem a s/netěří, nebo co a já myslel že jsou to od našich. Kdo to byl? to byli příbuzní Jindrišky[8] a nebo vaši známi? Jsem rád že jste tedy naše pozvali a plně vam to schvaluji, napišu jim také, já to stejně mám popletené v hlavě, pišeš take žeKarel ženi syna? a tak to jsou všechno veliká překvapení pro mne. Tedy je rozhodne u vás pohostěte vždyt jistě se rádi podivaji na venkov a takhle si mohli myslet, že na ne zapomináte a jen když přijedete do Prahy tak že je znáte, tak jsem rád že jste je pozvali. Karel Seb.[9] mi téz psal a také stále nevim co vlastně doopravdy chce. Z.[10] uz nepsal ža sbornik[11] jsem mu poděkoval. A nedozveděli jste se proč Karel[12] se vubec neozval ani řádkem? Ted ale mám aspon klid. Ten Čapek to byl muj stary kamarad z Filharmonie. S tim jejich tournee je to asi take v rejži asi dostali pokyn že se to nedoporučuje.[13] Jsem rád že konečně, ač pozdě, oslavili Talicha[14], přece je to aspon malinká pozornost za jeho velkou práci.

Tak jste samo na vlastni oči videli že se život změnil a to jste stejně ješte všechno neviděli. Na té foto.

Ten pán s pani je houslista Giangrandi, je v Caliari v Sardinii a jeli přes Řím tak se stavili, on hraje moji Sonatu. Možná že se tam o prázdninach podivame, Jeho pani jej doprovází na pianě, jsou to moc přijemní lidé. Šimek[15] dosud nepsal asi se chystá na dlouhý dopis až se vrátí do Chile. Rad bych vědel co chce ode mne doopravdy Šeb., stále se jen toči dokola a já tomu nerozumim, Bures[16] mi toho taky moc neřekl a vy se také od něho asi moc nedozvite.[17] Jinak tu mame velie horko a ňekdy sem fouká takový divoký vitr z Afriky, z pouště a ten nás uplně všechny oddělá, jsme slabi jako muchy. Do města chodime málo a jsme na naši terase a Charlie[18] uz je bronzová jako kdyby byla uz měsic u moře. Já trochu pisu a sice pro Charles Munche[19], ty Podobenstvi, Parables[20], ač na to mám čas. Dnes jsem dostal žádost a objednávku dokonce z Evropy a dobřě honorovanou pro nějakou pianistku z Zurichu.

Divadlo v Zurichu se zase přihlasilo o operu ale ted budou muset počkat až po Londýně.[21] Miloš[22] se zmenil jak jsem vam uz sam psal a nedivim se ze neni obliben, vypada ted trochu nafoukane jako by se nechtel s obycejnymi lidmi moc zabyvat. Nepisete nic o Marusce[23], co dela a nebo je ted uz vice v Praze? Moje dopisy spalte at nejsou zase nekdy zbytecna nedorozumeni, jak vidite ze u nas jsou lidi moc choulostvi. Karel Seb.[24] mi vzdy chce jako udelat radost a vzdy mne poplasi, ted pise ze budou delat Gilgamesh[25] u nas, ackoliv jsem mu uz kolikrat psal ze to nesmi delat pred Sacherovou[26] premierou a to jsou stale takove zpravy ktere zase znovu musim vysvetlovat. Mnoho vas vsechny zdravime a odpocnete si po Praze. Srdecne vasi

Bohouš a Charlotte.

Ma chère Marienka

J’étais contente d’apprendre que vous avez pu aller à Prague, c’est dommage que vous avez manqué Charles Munch. Maintenant, vous devez avoir à vous reposer, après toutes ces émotions. Ici, il fait chaud depuis quelques jours, mais c’est quand même plus agréable que le froid.

Portez-vous bien, et recevez mon grande affection. Bons souvenirs à Fanuš et Jindricka. Charlotte Martinu

Moje milá Marienko[27],

zpráva, že jste mohla zajet do Prahy, mne moc potěšila, škoda jen, že jste se minula s Charlesem Munchem. Teď si asi po celém tom vzrušení budete muset odpočinout. Tady už je několik dnů teplo, ale je to přece jen příjemnější než zima.

Ať se Vám dobře vede, co nejsrdečněji Vás pozdravuji. Pozdravení Fanoušovi[28] a Jindřišce[29]. Charlotte Martinů

[1] Od října 1956 nastoupil BM na American Academy in Roma a zůstal tu po celý školní rok 1956/1957 jako „composer in residence“ – konzultant mladých amerických skladatelů stipendistů.

[2] Miroslav Venhoda (1915-1987), český hudební skladatel a dirigent.

[3] Zdeněk Zouhar (1927-2011), český hudební skladatel, pedagog a muzikolog. V letech 1953-1956 sbormistr brněnského pěveckého sdružení OPUS.

[4] Pravděpodobně Miloš Šafránek (1894-1982) blízký spolupracovník a přítel BM.

[5] Cyklus deseti mužských sborů Zbojnické písně, H 361, zkomponoval BM mezi 8. a 20. 1. 1957. První řada písní měla premiéru v Praze 11. 4. 1957, Pěvecké sdružení pražských učitelů řídil Miroslav Venhoda. Druhá řada písní pak měla premiéru v Brně 19. 10. 1957, Pěvecké sdružení moravských učitelů řídil Jan Šoupal (Halbreich 2007, s. 435).

[6] Karel Klimeš starší (1873-1931), nevlastní bratr BM. Vyučil se typografem u tiskařů Popelků v Poličce. Později se trvale usadil v Praze. Jako jediný ze sourozenců Martinů měl děti: dceru Elsu (provdanou Umlaufovou) a syna Karla.

[7] František Martinů (1880-1958), bratr BM.

[8] Jindřiška Martinů, rozená Palečková (1882-1965), manželka Františka Martinů, švagrová BM.

[9] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM.

[10] Zdeněk Zouhar.

[11] Zouhar, Zdeněk (ed.). Bohuslav Martinů: Sborník vzpomínek a studií. Brno: Krajské nakladatelství, 1957.

[12] Karel Novák, (1902-1968), houslista České filharmonie (bratr houslisty Stanislava Nováka).

[13] Česká filharmonie měla jet na zájezd do Ameriky.

[14] Václav Talich (1883-1961), český dirigent a přítel BM.

[15] Adolf Šimek-Vojík (1903-1958?), violoncellista a profesor chilské národní konzervatoře (Databáze pramenů IBM, http://database.martinu.cz/people/public_view/1739).

[16] Miloslav Bureš (1909-1968), novinář, básník a prozaik z Poličky, autor textů kantát BM Otvírání studánek, H 354; Legenda z dýmu bramborové nati, H 360; Romance z Pampelišek, H 364 a Mikeš z hor, H 375.

[17] S BM se Bureš setkal v květnu 1957 v Římě (Mihule 2002, s. 509). Pobyl zde necelých deset dnů mezi 16. a 24. 5. 1957 (Zouhar – edice Romance z pampelišek).

[18] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[19] Charles Munch (1891-1968), francouzský dirigent, v letech 1949-1962 ředitel Boston Symphony Orchestra.

[20] Skladbu pro velký orchestr Paraboly, H 367, BM komponoval mezi 15. 6. 1957 a 9. 2. 1958. Premiéra proběhla v Bostonu 13. 2. 1959, Boston Symphony Orchestra řídil Charles Munch (Halbreich 2007, s. 264).

[21] Druhá verze opery Řecké pašije, H 372, kterou BM dokončil 15. 1. 1959, měla premiéru v Curychu až 9. 6. 1961. Dirigoval Paul Sacher (1906-1999) (Halbreich 2007, s. 187).

[22] Miloš Šafránek (1894-1982) blízký spolupracovník a přítel BM.

[23] Marie Pražanová (1897-1982), poličská občanka, přítelkyně a podporovatelka rodiny Martinů.

[24] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM.

[25] Oratorium Epos o Gilgamešovi, H 351, BM věnoval Maje Sacherové (1896-1989). Premiéru oratoria v Basileji dne 23. 1. 1958 řídil Paul Sacher (Halbreich 2007, s. 454).

[26] Paul Sacher (1906-1999), švýcarský dirigent, mecenáš a přítel BM.

[27] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[28] František Martinů (1880-1958), bratr BM.

[29] Jindřiška Martinů, rozená Palečková (1882-1965), manželka Františka Martinů, švagrová BM.