[1] Od října 1956 nastoupil BM na American Academy in Roma a zůstal tu po celý školní rok 1956/1957 jako „composer in residence“ – konzultant mladých amerických skladatelů stipendistů.
[2] Miroslav Venhoda (1915-1987), český hudební skladatel a dirigent.
[3] Zdeněk Zouhar (1927-2011), český hudební skladatel, pedagog a muzikolog. V letech 1953-1956 sbormistr brněnského pěveckého sdružení OPUS.
[4] Pravděpodobně Miloš Šafránek (1894-1982) blízký spolupracovník a přítel BM.
[5] Cyklus deseti mužských sborů Zbojnické písně, H 361, zkomponoval BM mezi 8. a 20. 1. 1957. První řada písní měla premiéru v Praze 11. 4. 1957, Pěvecké sdružení pražských učitelů řídil Miroslav Venhoda. Druhá řada písní pak měla premiéru v Brně 19. 10. 1957, Pěvecké sdružení moravských učitelů řídil Jan Šoupal (Halbreich 2007, s. 435).
[6] Karel Klimeš starší (1873-1931), nevlastní bratr BM. Vyučil se typografem u tiskařů Popelků v Poličce. Později se trvale usadil v Praze. Jako jediný ze sourozenců Martinů měl děti: dceru Elsu (provdanou Umlaufovou) a syna Karla.
[7] František Martinů (1880-1958), bratr BM.
[8] Jindřiška Martinů, rozená Palečková (1882-1965), manželka Františka Martinů, švagrová BM.
[9] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM.
[10] Zdeněk Zouhar.
[11] Zouhar, Zdeněk (ed.). Bohuslav Martinů: Sborník vzpomínek a studií. Brno: Krajské nakladatelství, 1957.
[12] Karel Novák, (1902-1968), houslista České filharmonie (bratr houslisty Stanislava Nováka).
[13] Česká filharmonie měla jet na zájezd do Ameriky.
[14] Václav Talich (1883-1961), český dirigent a přítel BM.
[15] Adolf Šimek-Vojík (1903-1958?), violoncellista a profesor chilské národní konzervatoře (Databáze pramenů IBM, http://database.martinu.cz/people/public_view/1739).
[16] Miloslav Bureš (1909-1968), novinář, básník a prozaik z Poličky, autor textů kantát BM Otvírání studánek, H 354; Legenda z dýmu bramborové nati, H 360; Romance z Pampelišek, H 364 a Mikeš z hor, H 375.
[17] S BM se Bureš setkal v květnu 1957 v Římě (Mihule 2002, s. 509). Pobyl zde necelých deset dnů mezi 16. a 24. 5. 1957 (Zouhar – edice Romance z pampelišek).
[18] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.
[19] Charles Munch (1891-1968), francouzský dirigent, v letech 1949-1962 ředitel Boston Symphony Orchestra.
[20] Skladbu pro velký orchestr Paraboly, H 367, BM komponoval mezi 15. 6. 1957 a 9. 2. 1958. Premiéra proběhla v Bostonu 13. 2. 1959, Boston Symphony Orchestra řídil Charles Munch (Halbreich 2007, s. 264).
[21] Druhá verze opery Řecké pašije, H 372, kterou BM dokončil 15. 1. 1959, měla premiéru v Curychu až 9. 6. 1961. Dirigoval Paul Sacher (1906-1999) (Halbreich 2007, s. 187).
[22] Miloš Šafránek (1894-1982) blízký spolupracovník a přítel BM.
[23] Marie Pražanová (1897-1982), poličská občanka, přítelkyně a podporovatelka rodiny Martinů.
[24] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM.
[25] Oratorium Epos o Gilgamešovi, H 351, BM věnoval Maje Sacherové (1896-1989). Premiéru oratoria v Basileji dne 23. 1. 1958 řídil Paul Sacher (Halbreich 2007, s. 454).
[26] Paul Sacher (1906-1999), švýcarský dirigent, mecenáš a přítel BM.
[27] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.
[28] František Martinů (1880-1958), bratr BM.
[29] Jindřiška Martinů, rozená Palečková (1882-1965), manželka Františka Martinů, švagrová BM.
|