Základní informace
Typ dokumentu Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníŘím
Poznámka k lokaci odeslání[Řím]
Datum odeslání14.03.1957
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
JazykČeština
Původ, datum získáníKopie z Centra Bohuslava Martinů v Poličce
Vlastník prameneCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 559
Signatura v IBMMar 1957-03-14
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahNa Akademii je jen tuto sezónu, snad zůstanou do září nebo října; v Římě nezůstanou a vzhledem ke Guggenheimovu stipendiu se nebudou vracet do NY; ZBOJNICKÉ PÍSNĚ ať nikomu nepůjčují, přeje si premiéru od Moravských učitelů, „však víte, jak to dopadlo se STUDÁNKAMI a poličskou premiérou“; je zvědav, jak uspěje Filharmonie v Rusku, „ale jestli se Rusům ty FANTASIE nebudou líbit, tak to mám doma zase pokažené“; snad i k nám přijde jaro; o Kubínově návratu věděli už před několika lety; theremin a les ondes Martenot; THUNDERBOLT je „avion z roku 1941-42, ten co rozmlátil Němcům všechna města“; skladba provedena ve Washingtonu před několika lety, „je to jen jedna věta jako BAGARRE“; už si nevzpomíná, kam tatínka zavedl „kde byli konservatoristi“, snad na Starém Městě; občas mu píše Ježková; jeho dopisy by neměli schovávat, „zapalte si s nimi v kamnech“.
Diplomatický přepis dopisu

[Řím] Brezen 14 57.[1]



Drazi; Teď mám zase dva dopisy od vás a vy také máte už mŭj dopis, tak odpovidam na vaše otázky. Na Akademii jsem jenom tuto saisonu a snad zde zŭstanem až do záři nebo řijna, ale Akademie je přes prazdniny asi zavřená. Mysleli jsme v zăćatcich, že bychom mohli zustat i potom v Řime, ale po té nepřijemné zimě zde asi ješte rok nezustaneme a tak nevime kam se rozhodnem jet, mam ještě pro přisti rok to Guggenheim stipendium[2] tak se vracet do N.Y. nebudem. Ještě to chceme užit zde teď kdyz bude pěkně a už zase jíme na terase a tak je to veselejši.



Co se tyče těch zbojnických pisni[3] pro Moravske, ty nepučujte až dostanu nějakou zprávu od nich. Psal ten dirigent že to dostali ale jak se zdá, tak premieru chystají až na podzim a tak bych nechtěl aby to někodo jiný před nimi zpival. Někdo by si to mohl klidně okopirovat a provést, však vite jak to dopadlo se Studankami a Poličskou premierou.[4] Však má Venhoda[5] dost jiných věci na putovni výstavu. Tem Moravským to vzalo čas než mi to potvrdili.



Šebanek[6] se dosud z Prahy neozval ačkoliv jsem ho žádal o důležite informace ale asi také muj dopis dostane až za 14 dní. Možná že vy už od něho máte zprávy, od Milose[7] nic, psal jen jednou z prahy v lednu.



Buresovi jsem take poslal soustrast.[8] Tu Stanislavku tedy vyřadím z příbuzenstvi. Kteři Martinovi byli vlastně s námi přibuzní, jsou ještě nějací?



Jsem zvědav s jakou přijedou naši[9] z Ruska, tam budou miti ohromné úspěchy ale jestli se Rusúm ty Fantasie[10] nebudou libit tak to mám doma zase pokažené. a budu se muset polepšit. P. Vaněk[11] se už vrátil a tak foto dostanu, snad bude dobrá a hned ji pošlu, já myslim že to vše je dost předčasné s těmi oslavami člověk nikdy nevi, jestli se zachová nebo ne a počasi je stále pod mrakem. Fanous[12] nemusi ležet na zádech jenom si musi upravit pravidelné dýcháni ale ne to forcirovat, docela klidně.



Tak to je k prvnimu dopisu. k druhému jenom že jsem p. Šímovi poslal řadek not a tak měli radost, čekají na pisně a mnoho jiných lidi tež. A co se těch starosti týče uděláme to tak, že vy si necháte svoje a já si nechám taky svoje. S tou rukou to neni zánět, je to únava a potom slabý oběh krve. Tak si teď stějně odpočnu a slunce zažene ty revma a bude to v pořádku.



Jsem rád že jste dostali zase novou zásilku na topeni, ja jsem už myslel



 



že je u nás krásně, už se to všude lepši jenom jak je videt u nás ne! Ale snad to jaro přijde.?



O tom Kubinovi jsme to vědéli už dávno, vrátil se před nekolika lety, a dost se tomu v té době ve světě divili.



Ty članky z Australie vám pošlu, dostal jsem je a mám jěstě jiné věci pošlu vše najednou.



Ten Theremin je nový nastroj elektronicky, hraje to tim že se přiblizuje nebo oddaluje ruka k nastroji, je to na základě elektriky jako jsou ty francouzské nástroje Martenot, les ondes tomu řikají.



Thunderbolt to je avion z roku 1941-42, ten co rozmlátil Němcům všechna města. A skladba byla provedena ve Washingtoně před několika lety.[13] Je to jen jedna věta jako Baggare.[14] Baggare ted hráli v Pariži, to jsem vám už snad psal.



Mam Radost z Fanouše že se sebral a má dobrou náladu. Jindrišce[15] se snad v nemocnici take nestyśká, tam je myslim věťsi zábava než u nás za městem a hlavně že se i už lépe daři. Oba ji pozdravujeme.



Tak uz si nevzpominam kam jsem tatinka[16] zavedl kde byli konservatoristi. To mohlo byti na Starem Meste ale opravdu nevim kde by to mohlo byti ze by to bylo za hostinskou mistnosti.



Zde nic noveho jen že je ŭz krásně a už sem přijizdi i známi z Ameriky hodně umělcŭ. Nepřihlásil se ten P. Šimek-Vojik z Chile[17], řikal že vás vyhledá. Pani Ježkova[18] mi občas píše a měli moc ošklivou zimu také, kde kdo byl nachlazen a nemocen.



Tak snad jsem nic nezapomnel. Oba vas se Charlie[19] moc zdravime.



vas Bohouš.



 



Doufam ze neschovavate moje dopisy, zapalte si snimi v kamnech.



 


Věcné poznámky k DP

[1] Od října 1956 nastoupil BM na American Academy in Roma a zůstal tu po celý školní rok 1956/1957 jako „composer in residence“ – konzultant mladých amerických skladatelů stipendistů.



[2] 9. 1. 1956 podal BM žádost o stipendium tzv. Guggenheimovy nadace (John Simon Guggenheim Memorial Foundation), které mělo sloužit k vytvoření opery Řecké pašije, H 372 I (Mihule 2002, s. 491). Dvouleté stipendium mu bylo přiděleno (Mihule 2002, s. 496).



[3] Cyklus deseti mužských sborů Zbojnické písně, H 361, zkomponoval BM mezi 8. a 20. 1. 1957. První řada písní měla premiéru v Praze 11. 4. 1957, Pěvecké sdružení pražských učitelů řídil Miroslav Venhoda. Druhá řada písní pak měla premiéru v Brně 19. 10. 1957, Pěvecké sdružení moravských učitelů řídil Jan Šoupal (Halbreich 2007, s. 435).



[4] BM má na mysli uvedení kantáty Otvírání studánek, H 354. Na Koncertě z díla B. Martinů, který uspořádal Svaz československých skladatelů v předvečer skladatelových 65. narozenin (7. 12. 1955) ve Velkém koncertním sále Svazu československých skladatelů v Praze, Na Příkopě 10 v předpremiéře zazněla kantáta Otvírání studánek, H 354 v nastudování Jana Kühna (1891-1958) s Kühnovým dětským sborem a Komorním sborem Českého pěveckého sboru (Zouhar 2008, s. 124, Zouhar – edice). Premiéra kantáty se uskutečnila 7. 1. 1956 v Tylově domě v Poličce v podání ženského sboru smíšeného sboru OPUS pod vedením Zdeňka Zouhara (1927-2011).



[5] Miroslav Venhoda (1915-1987), český hudební skladatel a dirigent.



[6] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM.



[7] Miloš Šafránek (1894-1982) blízký spolupracovník a přítel BM.



[8] Miloslav Bureš (1909-1968), novinář, básník a prozaik z Poličky, autor textů kantát BM Otvírání studánek, H 354; Legenda z dýmu bramborové nati, H 360; Romance z Pampelišek, H 364 a Mikeš z hor, H 375. Jan Bureš (1883-1957), otec básníka Miloslava Bureše, zemřel 16. 2. 1957.



[9] Česká filharmonie.



[10] Symfonie č. 6 (Symfonické fantazie), H 343.



[11] Vladimír Vaněk (1895-1965), československý diplomat a spisovatel.



[12] František Martinů (1880-1958), bratr BM.



[13] Scherzo pro orchestr Thunderbolt P-47, H 309.



[14] La Bagarre, H 155.



[15] Jindřiška Martinů, rozená Palečková (1882-1965), manželka Františka Martinů, švagrová BM.



[16] Ferdinand Martinů (1853-1923), otec BM.



[17] Adolf Šimek-Vojík (1903-1958?), violoncellista a profesor chilské národní konzervatoře (Databáze pramenů IBM, http://database.martinu.cz/people/public_view/1739). 



[18] Frances Ježková (1900-1986), vdova po českém hudebním skladateli, dirigentu a klavíristovi Jaroslavu Ježkovi (1906-1942).



[19] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.


Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
FixaceStrojopis a rukopisný podpis
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceProfi
Digitalizováno v instituciCentrum Bohuslava Martinů
Lokace jako předmět
Paříž
Praha
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 1382 (záznam 1 / 0)
další »