[1] 22. 12. 1956. Od října 1956 nastoupil BM na American Academy in Roma a zůstal tu po celý školní rok 1956/1957 jako „composer in residence“ – konzultant mladých amerických skladatelů stipendistů.
[2] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM, pobývala v nemocnici.
[3] Geneviève Munchová, roz. Maury (1886-1956), manželka Charlese Muncha (1891-1968), francouzského dirigenta, v letech 1949-1962 ředitele Boston Symphony Orchestra.
[4] Zdeněk Zouhar (1927-2011), český hudební skladatel, pedagog a muzikolog. V letech 1953-1956 sbormistr brněnského pěveckého sdružení OPUS.
[5] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM.
[6] Alén Diviš (1900-1956), český malíř a ilustrátor, přítel BM.
[7] Božena Berkovcová.
[8] Předválečná busta BM od Iriny Codreanu-King (1897-1985), rumunské sochařky.
[9] Karel Šebánek.
[10] Miloš Šafránek (1894-1982) blízký spolupracovník a přítel BM.
[11] Karel Novák (1902-1968), houslista České filharmonie (bratra houslisty Stanislava Nováka).
[12] Míněn Miloslav Bureš (1909-1968), novinář, básník a prozaik z Poličky, autor textů kantát BM Otvírání studánek, H 354; Legenda z dýmu bramborové nati, H 360; Romance z Pampelišek, H 364 a Mikeš z hor, H 375.
[13] Kantátu Legenda z dýmu bramborové nati, H 360, BM komponoval mezi 5. a 14. 11. 1956 a věnoval ji Frances Ježkové (1900-1986), vdově po Jaroslavu Ježkovi (Zouhar – edice).
[14] Karel Klimeš starší (1873-1931), nevlastní bratr BM. Vyučil se typografem u tiskařů Popelků v Poličce. Později se trvale usadil v Praze.
[15] Na první verzi opery Řecké pašije, H 372, pracoval BM od 20. 2. 1956 do 8. 1. 1957.
[16] Rodina Vladimíra Vaňka (1895-1965), československého diplomata a spisovatele.
[17] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.
[18] Rudolf Firkušný (1912-1994), český klavírista a přítel BM.
[19] Manželka Karla Kovala (1896-1956), českého spisovatele, novináře a překladatele.
[20] Koval, Karel. Mozart v Praze: Hudební kronika let 1787-1791. Praha: Svobodné slovo-Melantrich, 1956.
[21] Kantáta Otvírání studánek, H 354. Tiskem byla kantáta vydána ve Státním nakladatelství krásné literatury, hudby a umění ve spolupráci s pražským exportním nakladatelstvím Artia již v roce 1956 a to hned ve dvou verzích pro tuzemský trh a pro export (srov. se Zouhar – edice).
|