Základní informace
Typ korespondence Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníŘím
Poznámka k lokaci odeslání[Řím]
Datum odeslání14.11.1956
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
JazykČeština
Původ, datum získáníkopie z CBM, Polička
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 545
Signatura v IBMMar 1956-11-14
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahDokončil 3. akt opery, "je to hodně unavující práce" (Řecké pašije); zájem o operu v USA; premiéru chce Curych (premiéra druhé verze až 9.6.1961, Zurich); redaktorovi New York Times odpověděl na jeho otázky, že čs. vláda ho oficiálně nezvala, byl zván jen Filharmonií; Szell bude dávat v Clevelandu Fresky (31.1 a 2.2.1957), budou provedeny i v NY koncem ledna (12.2.1957); dá se "do té věci pro Cleveland", kterou si objednali (Skála); psal E.F. Burianovi ohledně opery pro jeho divadlo - nic z toho nebude; dokončil "Romanci z bramborových natí", dá ji Kühnovu sboru; není však rozhodnut, zda Romanci nyní vůbec domů pošle vzhledem k okolnostem; skladbu věnoval paní Ježkové; souhlasí se Šebánkem, že "mladí janci v Praze" by ho měli nechat na pokoji, mají dostatečný repertoár doma; od dr. Berkovce dosud žádný dopis; podobiznu pro Kadlece poslal přes Šebánka; byli se podívat ve Vatikánu.
Diplomatický přepis dopisu

[Řím] Nov. 14. 56.[1]

Drazi:

Dopis jsme dostali a odpovidám ihned o poslednich novinkách. Začlo tu hodně pršet a divoký vitr fouká od moře, tak jsme rádi jen že se na to koukáme z okna. Kdybychom se mohli koukat z okna i na jiné věci které se ději bylo by to lepši. Dokončil jsem třeti akt opery a dám si teď trochu volno je to hodně unavující práce.[2] Redaktor z New York Times mi psal a žádal mne o informace ohledně opery, videňsky dirigent von Karajan[3] to tam dal do novin že to chce provést a tak se ptá jaké jsou možnosti to provest ve Státech. Ty jsou ovšem malé protože tam je jenom jedna velká opera v N.Y. A take i Karajanem to jisté neni protože to chce miti jak jsem vám už psal Zurich pro premieru a tam bych mohl dostat nějaký ty švycarské franky.[4] Take mi psal ten redaktor co je na tom pravdy že pry mne náš government láká domu a že mne ted prohlašuji za nejlapšiho žijiciho skladatele a zdali se chci vratit.[5] Odpovědel jsem mu opatrně protože se nikdy nevi jak journalisti si to upravi pro svoji potřebu, tak jsem napsal že vlada mne vlastňe officielne nezvala, což je také pravda, ale že jsem vždy dostal pozváni od Filharmonie[6], jejiž jsem byl členem a že na tom nic divneho neni jestli mne hraji protože moje hudba je česká, to se nedá schovat, ne?

Georg Szell[7] bude dávat v Clevelandu ty Fresky co se hraly v Salzburko[8] a take to bude hrat v New York, koncem, ledna. Charles Munch[9] asi se bude zlobit on je myslim chtěl davat ale nepospišil si. Byl u mne dirigent z jižni Afriky z johanessburku a take si sebou odnesl partituru.

Myslim že se teď dám do té věci pro Cleveland pro přišti saisonu[10], co si objednali abych se trochu dostal na jine myslenky než na operu.

Ted co se tyče jak jsem vam psal o E.F.B.[11], nemějte starosti na to vubec pospichat nebudu to bude muset dlouho čekat a asi se nedočká. Já mám také informace možná vice než vy máte. Napsal jsem mu v tom smyslu a také že se divim prŏc ti mladi skladatele nenapišou pro něho opery, když je tak potřebuje. Tak to už je v minulosti z toho nic nebude.

Naopak jsem zase dokončil tu Romanci z bramborovych nati[12], udělal jsem to s harmonikou, musim nechat udělat kopie a dal bych to tomu sboru Kuhnovu v Praze, ti pry dělali Studanky báječně[13] a jezdi hodně po světě, dostali prvni cenu v Pariži. Co se te žárlivosti tyče to si musi všichni vyžárlit doma, ja nemohu všechny obsloužit a ostantě se mi mnoho věci nelibi které se teď ději a ja nejsem docela rozhodnut že i tu Romanci[14] tam ted pošlu, vy asi mužete tušit proč. V Brne smišeny sbor není[15] a tak zbývá jenom ten Kuhnuv sbor. Studánky mi slibili ale neposlali to zase vezme asi roky než/dostanou povoleni a nebo to nekdo si vezme za dúvod aby se podival ven za mnou, doufam že je poslou alespon vám. Tu Romanci jsem věnoval pani Ježkové, ona je taková bodra Moravanka a tak bude miti radost a radosti je ted ve světě moc málo.

Charlotte[16] děkuje za pozdravy a vzpominky a take brzo zase napiše sama. Šebanek[17] mi psal a řiká že to jsou mladi janci v Praze s tim telefonovanim do Rima a ze maji dosti věcí ku zpívaní doma tak že to maji zpivati a nechat mne na pokoji, coz má uplně alespon jednou pravdu. Jinak se chváli jako obyčejňe co véšechno udělal ale to už myslim neni tak docela pravda. Take se chystá do Řima, budu zde miti celou republiku jestli jim to povoli, o čemz pochybuji S tim P. Berkovcem to je uplná záhada, ja myslim že mi nepsal, protože neni duvodu aby jenom jeho dopisy se ztrácely když všechny ostatni dostávám správně. Doufam ze mi Karel take napiše po svém návratu co viděl ve svetě.

Zouharovi[18] jsem žádný obrázek Fresek neposlal to je někde vyslidil, ja vam je budu hledet najit. O tu podobenku Kadlecovi[19] urgujte Sebanka, poslal jsem mu jim v baličku s notami.

Zde byly na dušičky velké slavnosti, to si dovedete představit, šli jsme se podivat zase do Vatikanu ale papeže jsme nevideli ani jsme se do Katedraly nedostali co tam bylo lidi; Koncert z prahy jsme chytli, to jsem vam uz psal. Slyšeli jsme take to co se hrálo v Benatkach. Chtěl jsem vám poslat dlouhy članek česky o tom provedeni, moc pěkny ale pak jsem najednou našel na druhé straně něco co by asi dělalo zlou krev.

Jestli pak dostává p. Primar stále ty vědecké revue byly předplaceny na par mesicu.

Tak uz nic jineho nevim a mate cteni na tri vecery. Bohouš

Věcné poznámky k DP

[1] 14. 11. 1956. Od října 1956 nastoupil BM na American Academy in Roma a zůstal tu po celý školní rok 1956/1957 jako „composer in residence“ – konzultant mladých amerických skladatelů stipendistů.

[2] Na první verzi opery Řecké pašije, H 372, pracoval BM od 20. 2. 1956 do 8. 1. 1957.

[3] Herbert von Karajan (1908-1989), rakouský dirigent.

[4] Druhá verze opery Řecké pašije, H 372, kterou BM dokončil 15. 1. 1959, měla premiéru v Curychu až 9. 6. 1961. Dirigoval Paul Sacher (1906-1999) (Halbreich 2007, s. 187).

[5] Režim v Československu v těch letech usiloval o návrat BM domů, proto se mu snažil nastavovat vlídnou tvář. Nikoliv však z úcty ke světově uznávanému skladateli. Byl to ryze politický kalkul, který za tímto jednáním BM stále cítil. Tzv. Akce NÁVRAT organizovaná československou Státní bezpečností reagovala na amnestii vyhlášenou pro roky 1955-1956 pro „nepolitické exulanty“, jimž nabízela beztrestný návrat do vlasti (Cajthaml 2006, s. 92-107).

[6] Česká filharmonie.

[7] George Szell (1897-1970), maďarský dirigent, hudební skladatel a klavírista žijící v USA.

[8] Festival Salzburger Festspiele. Dne 26. 8. 1956 se zde odehrála premiéra skladby Fresky Piera della Francesca, H 352, pro velký orchestr, Vídeňskou filharmonii řídil Rafael Kubelík (Halbreich 2007, s. 262).

[9] Charles Munch (1891-1968), francouzský dirigent, v letech 1949-1962 ředitel Boston Symphony Orchestra.

[10] Symfoniecké preludium The Rock (Skála), H 363, BM komponoval od února do dubna 1957 a věnoval jej George Szellovi a Cleveland Orchestra. Premiéra se uskutečnila v Clevelandu 17. 4. 1958 (Halbreich 2007, s. 263).

[11] Emil František Burian (1904-1959), český divadelník, básník a skladatel. V dopise Kr 542 BM sděluje: „Psal mi taky F. Burian potřebuje něco pro jeho operu…“

[12] Kantátu Legenda z dýmu bramborové nati, H 360, BM komponoval mezi 5. a 14. 11. 1956 a věnoval ji Frances Ježkové (1900-1986) (Zouhar – edice). Premiéra skladby se uskutečnila v rámci festivalu Pražské jaro 28. 5. 1957, zpíval Český pěvecký sbor a Kühnův dětský sbor, řídil Jan Kühn (Webový archiv Pražského jara, http://www.festival.cz/cz/archiv/4235).

[13] Kantátu Otvírání studánek, H 354 zkomponoval BM začátkem července 1955 (viz PBM Kr 497), dokončena byla 12. 7. 1955 (Mihule 2002, s. 484). Premiéra se uskutečnila 7. 1. 1956 v Tylově domě v Poličce v podání ženského sboru smíšeného sboru OPUS pod vedením Zdeňka Zouhara (1927-2011). Již o měsíc dříve, v předvečer skladatelových narozenin (7. 12. 1955), však byla skladba uvedena v předpremiéře v Praze v nastudování Jana Kühna (1891-1958) s Kühnovým dětským sborem a Komorním sborem Českého pěveckého sboru (Zouhar 2008, s. 124).

[14] Míněna Legenda z dýmu bramborové nati, H 360.

[15] Zde se BM mýlí, sbor OPUS pod vedením Zdeňka Zouhara (1927-2011) byl smíšený.

[16] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[17] Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM.

[18] Zdeněk Zouhar (1927-2011), český hudební skladatel, pedagog a muzikolog. V letech 1953-1956 sbormistr brněnského pěveckého sdružení OPUS.

[19] Josef Kadlec (1894-1959), český sochař a medailer, pocházel z Borové u Poličky.

Total number of leaves1
Počet popsaných stránek1
Poznámka
Fixacestrojopis a rukopisný podpis
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 1365 (záznam 1 / 0)
další »