Základní informace
Typ dokumentu Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníVieux-Moulin
Poznámka k lokaci odeslání[Vieux Moulin]
Datum odeslání20.08.1955
Poznámka k datu odeslání20.8.[1955]
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
JazykČeština
Původ, datum získáníKopie z CBM, Polička
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 502
Signatura v IBMMar 1955-08-20
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahBM už je ve Vieux-Moulin. Na cestách bylo všude rušno, cestuje teď mnoho lidí; neví, jak zařídit setkání s [Milošem] Šafránkem; pojedou do Besanconu [3.9.1955 KONCERT PRO DVA KLAVÍRY, Kubelík, nahrávka: CD 48], pak uvažují o pobytu "v horách", než pojedou v druhé polovině září k Sacherovým; 3.(10.) jsou v Bernu; 4. se vracejí do Paříže, 5. letí [do USA]; Šafránek sděluje, že bude 16.[9.] v Paříži, ale to bude BM u Sacherů; KOLEDA je asi v bedně ve Vieux Moulin; měl radost z provedení HYMNU v Poličce [31.7.1955, premiéra, Jaroslav Maděra]; nevěděl, že je v Poličce takový sbor, možná že by mohli provést také STUDÁNKY; kopie může poslat až z NY; nemyslí, že jeho nakladatel HYMNUS vydá; berlínský rozhlas hraje 10.9. koncert pro 2 HOUSLE A ORCHESTR; psal mu zase Micek Pospíšilů; Žalmanka [Olga Žalmanová] je zralá pro sanatorium, dostal od ní nesrozumitelný dopis; byli [s ChM] na houbách; s [Frankem] Rybkou se asi o den minul v Miláně, snad se staví při zpáteční cestě; z rozhlasu v Tel Avivu hráli jeho 4. a 5. SYMFONII z desek.
Diplomatický přepis dopisu

 [Vieux Moulin] 20./8. [1955]

Drazí:

Tak jsem už zpět ve V. M.,[1] cestování[2] teď není jako dříve, všude shon a plno touristu, každý cestuje. Teď budu míti pár dní klid. Našel jsem Váš dopis a od Miloše.[3] Odpovím mu přímo, nevím jak to zařídit pro setkání. Jedeme do Besançon na ten Festival[4] a pak jsme mysleli zůstat par dní v horách než pojedeme k Sachrovým[5] v druhé polovině září. 3. jsme v Bernu,[6] 4 se vracíme do Paříže a 5. letíme[7] Miloš píše že bude 16. v Paříži ale to my asi jsme u Sachrů. Co se té kouzelné bedny týče bude zklamán, nic v ní vlastně není jen knihy a asi Koleda.[8] V Paříži je velký rámus a velká zlodějna.

Měl jsem radost z dopisu, muselo to býti slavné Já jsem nevěděl že tam máte takový sbor,[9] možná že by byli mohli provest Studánky[10] také. Myslel jsem že připravují z Brna stejně zájezd a tak jsem navrhnul Brno.[11] Teď asi máte návštěvu Bureše[12] a myslím že Vám přivezl ten diplom,[13] a tak se od něho dozvíte novinky, také mu napíšu.[14] Kopie teď nemohu dělat vše je v kufrech,[15] až z N.Y. vám je mohu poslat. Nemyslím že můj nakladatel vydá Hymnus to pro něho nemá velký význam, protože z toho nemá žádný příjem.[16] Můžeteli chytnout Berlin Radio 10. / září hrají ten dvojhouslový koncert,[17] hodinu nevím, požádejte Karla[18] nebo Š.[19] aby se podívali do

programů Radia ten týden snad to v Praze mají. Micek Pospíšilů mi zase psal.[20] Také mě potěšila Žalmanka[21] úplně nesrozumitelným dopisem myslím že je už úplně zralá pro Sanatorium. Charlie[22] už zase opravuje zahradu, včera jsme byli na houbách a tak jsmě měli hříbky k večeři což je těžké jídlo na noc. Je tu krásně. Rybku jsem nepotkal asi jsme se minuli o den v Miláně, snad se zde staví na zpáteční cestě.[23] Slyšel jsem že hráli v Tel Aviv celý program z mých věcí 4 a 5 Symfonii,[24] to museli býti desky z Prahy.

Srdečně Váš

Bohouš

 

Věcné poznámky k DP

[1] Vieux Moulin, vesnice nedaleko Paříže, kde až do své smrti v roce 1948 žila Amicie Quennehen (1866-1948), matka Charlotte Martinů (1894-1978). Charlotte zde od roku 1952 pronajímala byt v domku, který patřil její tetě Angèle Quennehen (PBM Kr 445, Martinů, Ch. 2003, s. 142).

[2] 27. 7. 1955 manželé Martinů ukončili svůj dvouletý pobyt v Nice. Charlotte Martinů (1894-1978) odjíždí ke svým příbuzným do Vieux Moulin, zatímco BM se vydává do Itálie (Miláno) a přes Švýcarsko též do Francie (Paříž a Vieux Moulin), (Mihule 2002, s. 484-487).

[3] Miloš Šafránek (1894-1982) blízký spolupracovník a přítel BM. Shromažďoval údaje pro jeho biografii vydanou v roce 1961 (Šafránek, Miloš. Bohuslav Martinů – život a dílo. Praha: Státní hudební nakladatelství, 1961). Na zmiňovaný Šafránkův dopis reagoval BM svou odpovědí ještě téhož dne, tj. 20. 8. 1955 (viz PBM Kmš 822). Ve druhé polovině září a v prvních říjnových dnech 1955 se oba přátelé po mnoha letech několikrát setkali v Paříži (Mihule 2002, s. 593, na straně 487 uvádí chybné časové zařazení): Se Š. jsem měl mnoho schůzek[…] (viz dopis BM rodině do Poličky ze dne 15. 10. 1955, PBM Kr 505). Miloš Šafránek přijíždí do Francie jako agent vyslaný československou Státní bezpečností 12. září 1955 a zůstává zde pod krycím jménem Bohuslav Veselý do prosince 1956 (Archiv bezpečnostních složek, sv. 40885). 

[4] Na hudební festival v Besançonu (Festival international de musique de Besançon Franche-Comté) přijeli manželé Martinů počátkem září na pozvání Rafaela Kubelíka, který tu 3. 9. 1955 řídil provedení Koncertu pro dva klavíry a orchestr, H 292, sólové klavíry obstaral belgický manželský pár Janine Redingová (1920-2015). Henry Piette, z koncertu se dochovala zvuková nahrávka (Mihule 2002, s. 486)

[5] Mezi 25. až 28. 9. 1955 jsou manželé Martinů hosty manželů Paula (1906-1999) a Maji (1896-1989) Sacherových na Schönenbergu a u André Huvelina na jeho zámku u Vesoulu (Mihule 2002, s. 484-487).

[6] 3. 10. 1955 se manželé Martinů v Bernu účastní premiéry kantáty Hora tří světel, H 349, (Mihule 2002, s. 484-487).

[7] 5. 10. 1955 manželé Martinů odlétají z pařížského letiště Orly do New Yorku (Mihule 2002, s. 484-487).

[8] Ve Vieux Moulin od roku 1952 Charlotte Martinů (1894-1978) pronajímala byt v domku, který patřil její tetě Angèle Quennehen (PBM Kr 445, Martinů, Ch. 2003, s. 142). Zde měli manželé Martinů v bednách uloženo vše, co si při svém odchodu z Paříže v roce 1940 nemohli vzíti s sebou (viz dopisy BM rodině do Poličky PBM Kr 336, 431, 445, 448, 483, 497, 502). Onou Koledou má BM pravděpodobně na mysli scénické pásmo BM Koleda, H 112, z roku 1917, kombinující tradiční vánoční písně a zvyky, z něhož je známo pouze libreto (Mihule 2002, s. 65). BM byl M. Šafránkem opakovaně vyzýván k dohledání autografu (viz dopisy BM rodině do Poličky PBM Kr 431, 445, 448, 483, 497, 502), k čemuž patrně nikdy nedošlo.

[9] Sourozenci z Poličky zřejmě informovali svého bratra o premiéře skladby Hymnus k svatému Jakubu, H 347, která se uskutečnila 31. 7. 1955 v poličském kostele v provedení místních hudebníků a sboru (Halbreich 2007, s. 441), což se vzhledem k politické situaci v Československu v padesátých letech zdá být neuvěřitelné. Podle dobové fotografie se premiéry zúčastnili oba sourozenci BM - Marie Martinů (1882-1959) a František Martinů (1880-1958) se svou manželkou Jindřiškou Martinů, rozenou Palečkovou (1882-1965) – ba dokonce i autor textu Hymnu k svatému Jakubu, bývalý poličský děkan Jaroslav Daněk (1916-1982), (Jirglová 2013, s. 139; Synek 2017, s. 22-41).

[10] Kantátu Otvírání studánek, H 354, zkomponoval BM začátkem července 1955 (PBM Kr 497), dokončena byla 12. 7. 1955 (Mihule 2002, s. 484; Zouhar 2016, s. XXX). Premiéra se uskutečnila 7. 1. 1956 v Tylově domě v Poličce v podání ženského sboru smíšeného sboru OPUS pod vedením Zdeňka Zouhara (1927-2011). Již o měsíc dříve, v předvečer skladatelových narozenin (7. 12. 1955), však byla skladba uvedena v předpremiéře v Praze v nastudování Jana Kühna (1891-1958) s Kühnovým dětským sborem a Komorním sborem Českého pěveckého sboru (Zouhar 2008, s. 124).

[11] Premiéru kantáty Otvírání studánek, H 354, nabídl BM Zdeňku Zouharovi již ve svém dopise z 6. 7. 1955 (Zouhar 2008, s. 122-127; dopis uložen v archivu Z. Zouhara).

[12] Miloslav Bureš (1909-1968), novinář, básník a prozaik z Poličky, autor textů kantát BM Otvírání studánek, H 354, Legenda z dýmu bramborové nati, H 360, Romance z Pampelišek, H 364, a Mikeš z hor, H 375. Z dopisů M. Bureše adresovaných BM se dochovaly pouze dva (PBM Kd 20 ze dne 15. 12. 1955 a PBM Kd 21 ze dne 23. 1. 1956; Zouhar – Coufalová 2017, s. 172-181, 182-197). V dopise BM Burešovi ze dne 16. 7 1955 však skladatel básníka k návštěvě v Poličky vybízí: „Přikládám nějaké sbory, klavírní výtah a diplom a prosim kdybyste to vše předal našim až pojedete do Poličky.“ (PBM Kb 641; Zouhar – Coufalová 2017, s. 42-45).

[13] The Nationale Institute of Arts and Letters (Národní institut pro umění a písemnictví) -  založen v roce 1898, jeho členy tvoří 250 výjimečných osobností (rodilých či naturalizovaných Američanů) v oblasti umění, hudby a literatury. BM byl členem Institutu zvolen v roce 1955 (Mihule 2002, s. 487).

[14] Nedochovaný dopis, jehož existenci dokládá pouze informace z dopisu M. Bureše Z. Zouharovi: „[…] píše mi B. Martinů, že můžeme recitační vložky rozšířit, že se mu prý zdá, že někde zbytečně text z recitace ubral.“ (28. srpna 1955, ZZ, MB 3). Existenci zmiňovaného dopisu nedokládá žádný jiný pramen a dopis dnes není známý.“ (citace z Coufalová – Zouhar 2017, s. 46).

[15] Již v dopise rodině do Poličky ze dne 12. 7. 1955 (PBM Kr 497) reaguje BM na žádost sourozenců o zaslání kopie partitury Hymnu k svatému Jakubu, H 347,: Na co chcete partituru Hymnu. Musím nechat udělat kopii ale nevím bude li čas zde jsou hrozně pomalí.“ Pravděpodobně však další partituru Hymnu k svatému Jakubu, H 347, do Poličky nezaslal (Synek 2017, s. 22-41).

[16] Hymnus k svatému Jakubu, H 347, vydal Max Eschig v Paříži roku 1966 (Halbreich 2007, s. 441; Synek 2017, s. 22-41).

[17] BM napsal dva koncerty pro dvoje housle a orchestr, vzhledem k tomu, že pro první z roku 1937 užíval spíše pojmenování Koncertantní duo, H 264, bude se pravděpodobně jednat o Koncert pro dvoje housle a orchestr č. 2, H 329, který BM zkomponoval v New Yorku v době od 1. 5. do 10. 6. 1950 pro dvojici mladých houslistů – dvojčata Geralda a Wilfreda Bealovy (The Beals Twins). Premiéra se uskutečnila 14. 1. 1951 v Dallasu (Halbreich 2007, s. 323-324, 326-327).

[18] Pravděpodobně Karel Novák, (1902-1968), houslista České filharmonie (bratr houslisty Stanislava Nováka), s nímž si BM dopisoval po Stáňově smrti.

[19] Z kontextu není jasné, zda má BM na mysli Miloše Šafránka (1894-1982) nebo Karla Šebánka (1903-1980).

[20] Kamarád BM z Poličky Mirko Pospíšil (Databáze pramenů IBM; http://database.martinu.cz/people/public_view/1188 ) posílá skladateli v krátké době již druhý dopis. O prvním se BM zmiňuje v dopise rodině do Poličky ze dne 2. 7. 1955 (PBM Kr 494).

[21] Olga Žalmanová, přítelkyně BM a jeho ctitelka z Pardubic. Její dosud nezpracovaná korespondence s BM a jeho rodinou v Poličce se nachází v soukromém archivu Jaroslava Mihuleho.

[22] Charlotte Martinů.

[23] Frank Rybka (1895-1970), český skladatel, violoncellista a varhaník žijící v USA, přítel BM. Oba přátelé se setkali až v září 1955 v Paříži (viz dopis BM Rybkovi ze dne 22. 9. 1955 – signatura v IBM Ryb 1955-09-22).

[24] Symfonie č. 4, H 305, a Symfonie č. 5, H 310.

Celkový počet listů2
Počet popsaných stránek4
Poznámka
FixaceRukopis
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceProfi
Digitalizováno v instituciCentrum Bohuslava Martinů
Datum digitalizace
Poznámka k digitalizaci
Lokace jako předmět
Bern
Besançon
Brno
Milán
New York
Paříž
Praha
Tel Aviv
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 1312 (záznam 1 / 0)
další »