V posledních letech života Bohuslava Martinů můžeme pozorovat v jeho tvorbě významný příklon k religiózním, resp. spirituálním textům.
Hymnus k svatému Jakubu, H 347 byl výsledek mnohaletého naléhání ze strany skladatelovy rodiny v jeho rodné Poličce, aby napsal nějakou skladbu pro kostel sv. Jakuba, na jehož věži se v malé místnosti, určené pro pověžného, v roce 1890 narodil. Již v létě 1949 se na Martinů obrátil děkan kostela sv. Jakuba v Poličce, páter Jaroslav Daněk, s přáním, aby složil kantátu k poctě patrona poličského kostela.
Na podzim 1949 byl páter Daněk zatčen komunistickou státní policií a na tři roky uvězněn. Ve věznici napsal vlastní text, který propašoval ven a rodina Martinů ho v létě 1951 zaslala skladateli do USA. Text pátera Daňka doplnil skladatel o novozákonní biblické verše z evangelia sv. Matouše (kapitola 26, verš 37–39) a 18. července 1954 skladbu dokončil. Hymnus k svatému Jakubu zazněl k poctě svátku patrona kostela sv. Jakuba (25. 7.) Uskutečnil se v podání místních hudebníků a sboru v neděli 31. července 1955.
Aleš Březina, Martinů, Řezníček, Fiala, © 2017 ARCO DIVA