Základní informace
Typ dokumentu Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníNice
Poznámka k lokaci odeslání[Nice]
Datum odeslání03.06.1955
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
JazykČeština
Původ, datum získáníKopie z CBM, Polička
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 491
Signatura v IBMMar 1955-06-03
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahSnad už je Marie [Martinů z nemocnice] doma; píše [Zdeněk] Zouhar, že je v Poličce navštíví; sbory se natočí na desky a snad je uvedou i v rádiu; navštívil je [Rudolf] Firkušný; [Paul] Sacher je pozval na září, asi se podívají i do Bernu, kde bude hrána 3.10. HORA TŘÍ SVĚTEL; Snad se situace ve světě uklidní; na stáří by si BM přál vrátit se domů; bude působit ve Filadelfii [Curtis Institute of Music] a znovu v NY na Mannes Music School; premiéra opery [ČÍM LIDÉ ŽIJÍ] se [Frances] Ježkové líbila, ale [Frank] Rybka nebyl spokojen s provedením - bylo prý amatérské; hrají to též v Coloradu; VESELOHRA NA MOSTĚ se hraje v Buenos Aires; [Charles] Munch letos asi do Evropy nepřijede; z Milána [Scala] nemá zprávy [ohledně Mirandoliny].
Diplomatický přepis dopisu

[Nice] June 3. [19]55.

Drazí:

Píšu raději abyste měli zprávy a doufám že Mařka už je doma[1] a že jste všichni zase pohromadě.[2] Dnes jsem dostal dopis z Brna s fotografiemi a p Zouhar[3] píŝe že je Mařka ještě v nemocnici a tak nečekám na dopis a píšu sám, možná že zítra budu míti dopis od Vás a snad už je vše v pořádku. Z Brna píŝi že se přijedou[4] podívat k vám a jsou celí nadŝení těmi sbory. Natočí to tak si to budete moci poslechnouti, snad také přes Radio.[5] Dnes jsem též dostal dva diplomy, jeden z toho Institutu z N.Y. kde jsem byl jmenován členem[6] a jeden z Holandska, kde mě jmenovali čestným členem toho sboru.[7] O tom talíři jsem Vám už psal.[8] A že zde byl Firkušný asi také.[9] Zdali pak jste poslouchali Londýn BBC?[10] 11 června jsou ty Fantasie myslím asi v 6 hodin, ale nevím to jistě. P. Sacher[11] nás pozval na září a tak se asi podíváme do Bernu, kde ten Holandský sbor zpívá (3 října) tu Horu tří světel.[12] Jinak nového nic není zvláštního počasí je pěkné ale odevšad hlásí jeŝtě sníh a kroupy tak nevím jak je to u vás. Posledně jsem Vám psal abyste neschovávali moje dopisy, myslím že to je lepší.[13] Zdá se že dojde přece k nějakému vyrovnání ve světě a tak musíme doufat že to bude k lepšímu. Já stejně mám myšlenku že se na stará léta

vrátím domu, zvlášť když proti mně nic nemají.[14] Prozatím ovšem budu míti jinou práci a hodně, se školou ve Philadelfii[15] a také znová v N.Y. v Mannes. hudební škole.[16] Kritiky opery jsem nedostal[17] ale myslím že pi. Ježková[18] vám pošle z N.Y. Times.[19] Moc se jí to líbilo. Frank Rybka[20] nebyl moc spokojen píše že to bylo amaterské, což je možné protože ten Workshop nejsou profesionální zpěváci. No snad to uvidím sám někde až se vrátím. Hrají to též v Coloradu, poslali mi moc pěkný dopis. Také Veselohru na mostě[21] hrají v Buenos Aires. Ch. Munch[22] letos asi nepřijede tak neuslyším ty Fantasie až v N.Y. kde je bude příští rok opakovat.[23] Charlotte[24] pracuje na zahradě, jsme zde opravdu úplně v květinách ale dá to práci  se zaleváním, jinak by to uschlo pod sluncem. Z Milána dosud nemám zprávy.[25] Tak doufám že budu míti dopis od Vás a hned odpovím. Co se Fanouš dozvěděl v Praze?[26]

Moc Vás oba zdravíme.

Váš Bohouš

Věcné poznámky k DP

[1] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM. Z důvodu vleklých zdravotních potíží pobývala sestra BM často v nemocnici (PBM Kr 490).

[2] Všemi BM myslí sestru Marii, bratra Františka Martinů (1880-1958) a jeho manželku Jindřišku Martinů, rozenou Palečkovou (1882-1965).

[3] Zdeněk Zouhar (1927-2011), český hudební skladatel, pedagog a muzikolog a přítel BM. V letech 1953-1956 sbormistr brněnského pěveckého sdružení OPUS. S BM (Zouhar 2008) i s rodinou BM v Poličce udržoval korespondenci (uloženo v soukromém archivu Zdeňka Zouhara).

[4] Plurál zahrnuje kromě Zdeňka Zouhara i jeho manželku Věrou Zouharovou, roz. Šimůnkovou (1928-2015), viz PBM Kr 488.

[5] Počátkem července 1954 Zdeněk Zouhar písemně požádal BM o novou skladbu, která by mohla navazovat na Dvořákovy Moravské dvojzpěvy (Zouhar 1957, s. 105). BM přání vyhověl a ve dnech 1. – 5. 8. 1954 zkomponoval Petrklíč, H 348, dvojzpěvy na texty moravské lidové poezie. Poprvé zazněly 25. 4. 1955 v Brně v podání ženské části brněnského pěveckého sdružení OPUS řízené Zdeňkem Zouharem (Halbreich 2007, s. 439; Zouhar 2008, s. 332-334). Rozhlasové nahrávky se nepodařilo dohledat.

[6] The Nationale Institute of Arts and Letters (Národní institut pro umění a písemnictví) – založen v roce 1898, jeho členy tvoří 250 výjimečných osobností (rodilých či naturalizovaných Američanů) v oblasti umění, hudby a literatury. BM byl členem Institutu zvolen v roce 1955 (Mihule 2002, s. 487).

[7] Pro mužský pěvecký sbor z Haagu Die Haghe Sanghers BM zkomponoval v době od 20. do 25. 11. 1954 kantátu Hora tří světel, H 349. Poprvé byla provedena 3. 10. 1955 v Bernu (Halbreich 2007, s. 442). Již dříve tentýž sbor nastudoval a s oblibou uváděl kantátu BM Polní mše, H 279, pro baryton a mužský sbor.

[8] Viz dopis rodině do Poličky ze dne 23. 5. 1955 (PBM Kr 490).

[9] Rudolf Firkušný (1912-1994), český klavírista a přítel BM. V předchozím dopise rodině do Poličky ze dne 23. 5. 1955 BM informuje pouze o setkání R. Firkušného se svou matkou v Paříži (PBM Kr 490).

[10] V dopise rodině do Poličky ze dne 26. 4. 1955 (PBM Kr 487) BM uvádí seznam svých skladeb, jak budou uváděny na rozhlasové stanici BBC z Londýna Škoda že jste se nezmínili o Londýně, už je půl věcí pryč, my to zde nechytneme a tak jsem Vám ani nepsal. Hrali už I Symph. [Symfonie č. 1, H 289] a přednášku, Concertino pro klavír [Concertino pro klavír a orchestr, H 269], houslový koncert [ppod. Koncert pro housle, klavír a orchestr, H 342] Symf. II [Symfonie č. 2, H 295] je 27. t. m. to je zitra, 18. května je Symf. III. [Symfonie č. 3, H 299] 24. je Symf. IV. [Symfonie č. 4, H 305] 3 června je Symf. V. [Symfonie č. 5, H 310] a 11 června Symf 6. [Symfonie č. 6 (Symfonické fantazie), H 343] čili ty Fantasie. pak 4. a 14 června jsou komorní koncerty. Je to vše na BBC.“ BBC (British Broadcasting Corporation, do roku 1927 British Broadcasting Company) britská veřejnoprávní rozhlasová a televizní stanice založená roku 1922. Na provedení Symfonie č. 6 (Symfonické fantazie), H 343, na BBC dne 11. 6. 1955 upozorňuje BM již ve svých dopisech rodině do Poličky ze dne 26. 4. 1955 (PBM Kr 487) a 23. 5. 1955 (PBM Kr 490).

[11] Paul Sacher (1906-1999), švýcarský dirigent, mecenáš a přítel BM.

[12] Hora tří světel, H 349, kantáta na texty ze sbírek moravských lidových písní Františka Bartoše, z Matoušova evangelia a knihy H. V. Mortona Ve stopách mistrových (In the Steps of the Master. London, 1934). BM ji zkomponoval v době od 20. do 25. 11. 1954 pro mužský pěvecký sbor z Haagu Die Haghe Sanghers. Poprvé byla provedena 3. 10. 1955 v Bernu za autorovy účasti (Halbreich 2007, s. 442).

[13]Já doufám že moje dopisy neschováváte a že jste s nimi v zimě zatopili, což je lepší hlavně v dnešních dobách kdy někdy fouká vítr od severu a příští den naopak, člověk někdy něco napíše ani to tak nemyslí a pak jsou to stejně privátní dopisy.“ Z dopisu BM rodině do Poličky ze dne 23. 5. 1955 (PBM Kr 490).

[14] Režim v Československu v těch letech usiloval o návrat BM domů, proto se mu snažil nastavovat vlídnou tvář. Nikoliv však z úcty ke světově uznávanému skladateli. Byl to ryze politický kalkul, který za tímto jednáním BM stále cítil. Tzv. Akce NÁVRAT organizovaná československou Státní bezpečností reagovala na amnestii vyhlášenou pro roky 1955-1956 pro „nepolitické exulanty“, jimž nabízela beztrestný návrat do vlasti (Cajthaml 2006, s. 92-107). BM se však za svého života už do Československa nikdy nevrátil.

[15] BM dostal nabídku vyučovat na Curtis Institute of Music ve Filadelfii. Na podzim roku 1955, po svém návratu do USA, zde krátce také působil. Dojíždění z New Yorku mu však působilo obtíže, proto na toto místo zanedlouho rezignoval (Mihule 2002, s. 487, 488).

[16] V Mannes College The New School for Music vyučoval BM skladbu na přelomu 40. a 50. let.

[17] Čím lidé žijí, H 336, pastorální opera BM o jednom dějství podle povídky Lva Nikolajeviče Tolstého (1828-1910). Na první provedení této opery v Hunter College – veřejné vysoké škola v New Yorku na Manhattanu, součásti City University of New York – BM upozorňuje již ve svém předchozím dopise rodině do Poličky ze dne 13. 4. 1955 (PBM Kr 486). Podle časového upřesnění v dopise BM rodině do Poličky ze dne 23. 5. 1955 (PBM Kr 490) se tak stalo v pátek 20. 5. 1955.

[18] Frances Ježková (1900-1986), vdova po českém hudebním skladateli, dirigentu a klavíristovi Jaroslavu Ježkovi (1906-1942). Ježková již dříve posílala BM kritiky z jeho koncertů v New Yorku (PBM Kr 485).

[19] The New York Times – newyorský deník založený roku 1851. 

[20] Frank Rybka (1895-1970), český skladatel, violoncellista a varhaník žijící v USA, přítel BM.

[21] Veselohra na mostě, H 247, rozhlasová opera BM. V USA byla poprvé scénicky nastudována a v New Yorku s úspěchem provedena operním studiem Mannes College The New School for Music 28. 5. 1951 (Popelka 1996, s. 121). V dopise rodině do Poličky ze dne 25. 7. 1951 (PBM Kr 415) BM zmiňuje i její provedení na Letním hudebním festivalu v Tangelwoodu (ve státě Massachusetts) a ještě v témže roce za ni autor obdržel cenu newyorské kritiky za nejlepší operu roku (Mihule 2002, s. 436).

[22] Charles Munch (1891-1968), francouzský dirigent, v letech 1949-1962 ředitel Boston Symphony Orchestra.

[23] Symfonii č. 6 (Symfonické fantazie), H 343, dokončil BM v Paříži 26. 5. 1953, premiéru měla 7. 1. 1955 v Bostonu, Boston Symphony Orchestra řídil Charles Munch (1891-1968). Podle webového archivu Boston Symphony Orchestra (http://archives.bso.org/ cit. 17. 8. 2017) skladba zazněla poprvé již 5. 1. 1955 na veřejné generálce. Z koncertu v Paříži v květnu 1955 nakonec sešlo (PBM Kr 489), Halbreich (2007, s. 243) uvádí první provedení v Paříži až v září 1956. Symfonii č. 6 (Symfonické fantazie), H 343, řízenou CH. Munchem si BM poslechl v New Yorku na slavnostním koncertě 24. 3. 1956 v Carneggie Hall, kde za tuto skladbu, vyhlášenou jako nejlepší orchestrální dílo hrané v USA v roce 1955, obdržel diplom Kruhu hudebních kritiků (Music Critics Circle of New York), (Šafránek 1961, s. 294).

[24] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[25] Dne 14. 5. 1955 BM informuje v dopise rodině do Poličky (PBM Kr 489) své příbuzné, že se prostřednictvím svého londýnského nakladatele Boosey& Hawkes dověděl, že z Teatro alla Scala (známého jako  La Scala) si vyžádali partituru jeho komické opery Mirandolina, H 346, k prohlédnutí.

[25] Mirandolina, H 346, komická opera BM o dvou dějstvích podle hry italského dramatiky Carla Goldoniho (1707-1793) La Locandiera. Premiéru měla 17. 5. 1959 ve Smetanově divadle (nyní Státní opera) v Praze (Halbreich 2007, s. 179).

[25] Záměr inscenovat operu v tomto světově proslulém milánském operním domě nebyl realizován.

[26] V dopisech BM rodině do Poličky můžeme od roku 1951 nacházet zmínky o vážných a stále se zhoršujících zdravotních potížích bratra Františka Martinů (1880-1958) se zrakem a sluchem. Časté byly jeho hospitalizace v pardubické nemocnici. Před smrtí František ohluchl i oslepl (Mihule 2002, s. 462).

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
Poznámka
FixaceRukopis
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceProfi
Digitalizováno v instituciCentrum Bohuslava Martinů
Datum digitalizace
Poznámka k digitalizaci
Lokace jako předmět
Bern
Brno
Buenos Aires
Colorado
Londýn
New York, NY
Praha
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 1311 (záznam 1 / 0)
další »