[Nice] Nov.[ember] 26.[19]53

Drazí,

Nečekám na dopis protože potřebuji něco ač vím že to asi těžko najdete ale i když to najdete nevím zdali to budete moci poslati. Jedná se o český překlad Dostojevského románu který se myslím nazývá Běsi.[1] Je to ta historie o Stavroginovi a vím že ji měli v knihovně protože od tam tud jsem ji četl. Ale jak to tam teď vypadá ovŝem nevím, možná že by ji někdo měl v privátní knihovně u nás se přece hodně četlo a Dostojevský hlavně. Kdybych si tuto knihu mohl vypůjčiti a nebo koupiti byl bych rád potřebuji ji velmi nutně. Snad by vám p. Popelka[2] mohl pomoci nebo p. děkan,[3] ji najít a nebo nebo alespoň umožnit zásilku. Nechápu kam se to vŝe podělo, Dostojevský byl skoro v každé knihovně a teď ho nelze najít. Hledám to vŝude zde v Paříži i v Americe ale nikdo to nemá. Psal jsem též tomu p. Hanušovi do Státního nakladatelství[4] ale nemám odpověď. Už nevím na koho se obrátit,[5] vy asi řeknete že si to představuji docela jinak ale pokuste se na každý způsob a když by se nedalo nic dělat tak mi sdělte abych nečekal zbytečně a nedoufal. V případě že byste jeden vytisk našli sdělejte z něho vazbu a pošlete avionem jako dopis, to bude stát fortune ale já to potřebuji a když by byl výsledek negativní napiŝte mi také ihned. Jak se časy změnily jestli bychom si byli představili že jednou si ani nebudeme moci koupit knihu. Možná že by ji měla Mařenka[6] nebo u Šmídu[7] ale já si ovŝem nedovedu domyslet vŝechny ty změny jež se u nás staly. Z našich krajanů zde, ti měli jiné starosti než bráti sebou knihy. No udělejte co můžete a hned mi sdělte. Všichni máme chřipku, jsme opravdu z toho N. Y. tak zchoulostivělí že při prvním mrazu se hned nastudíme, ačkoliv vlastně ani zima nebyla, jen sichravo. Známí[8] měli radost ze zpráv od Zrzavého, zde kolují stále

pověsti jak je těžce marod nemocný.[9] Jinak nového nic není dnes jsme poslouchali moji Sinfonietu[10] a dobře jsme projednou slyšeli protože ji hráli zde Nice, tak to nebylo těžké. Co vaše Radio. Sále to funguje? Spěchám dáti dopis na poŝtu tak končím a oba[11] Vás vŝechny[12] zdravíme a vzpomínáme. Kdybyste knihu naŝli a mohli poslat napiŝte mi hned jak dlouho to asi může trvat.

Srdečně Váš

Bohouš a Charlie.

[1] Fjodor Michajlovič Dostojevskij (1821-1881), ruský spisovatel a filosof, autor románu Běsi. BM se v románu pokouší najít námět pro libreto nové opery poté, kdy upustil od práce na nedokončené opeře Žaloba proti neznámému, H 344, a dříve než začal komponovat operu Mirandolina, H 346. V půli listopadu (10. – 15. 11. 1953) ještě stihl zkomponovat Předehru, H 345, svou jedinou orchestrální kompozici roku 1953.

[2] František Popelka (1908-1989), poličský rodák, profesí účetní, všestranný kulturní pracovník.

[3] Od srpna 1950 až do svého zatčení v říjnu 1954 a následného odsouzení za protistátní činnost byl poličským děkanem P. ThLic. František Hájek (1918-1988), (Konečný 2005, s. 51). Lze však předpokládat, že z důvodu nedostatku informací má BM na mysli jeho předchůdce P. Jaroslava Daňka (1916-1982), poličského děkana v letech 1946-49 a autora textu Hymnu k svatému Jakubu, H 347, duchovní kantáty, kterou BM dokončil 18. 7. 1954.

[4] Jan Hanuš (1915-2004), český hudební skladatel, hudební redaktor a nakladatel. Hlavní redaktor hudebního odboru Státního nakladatelství krásné literatury, hudby a umění v letech 1953-1956.

[5] Román Běsi BM obdržel poštou z USA od svého přítele Franka Rybky (1895-1970), (Mihule 2002, s. 460), pravděpodobně i od svých příbuzných v Poličce a následně i další výtisk z Prahy (PBM Kr 453).

[6] Marie Pražanová (1897-1982), poličská občanka, přítelkyně a podporovatelka rodiny Martinů.

[7] Bohuslav Šmíd (1895-1982), architekt z Poličky a přítel BM.

[8] Pravděpodobnými „známými“, se kterými se BM v Nice či okolí o Zrzavém mohl bavit,byli Rudolf Kundera (1911-2005), český malíř žijící ve Francii od roku 1939 a Antonio Aniante (1900-1983), italský básník, spisovatel a dramatik. 

[9] Jan Zrzavý (1890-1977), český výtvarník a přítel BM z předválečné Paříže, se dožil 86 let, zemřel 12. 10. 1977.

[10] Není zřejmé, zda se jedná o skladbu Sinfonietta giocosa, H 282, či Sinfonietta La Jolla, H 328. Obě byly v roce 1953 vydány v nakladatelství Boosey & Hawkes London-New York (Halbreich 2007, s. 299 a 281). V úvahu připadá i Koncertantní symfonie, H 322, kterou v dopise rodině do Poličky z dubna roku 1951 nazývá rovněž „Sinfonietou“ (PBM Kr 409).

[11] BM se svou manželkou Charlotte Martinů (1894-1978).

[12] Marii Martinů (1882-1959), sestra BM, Františka Martinů (1880-1958), bratra BM a Jindřišku Martinů, roz. Palečkovou (1882-1965), Františkovu manželku.