[1] Komická opera o dvou dějstvích Ženitba, H 341, kterou BM komponoval od 5. 10. do 30. 11. 1952 na objednávku televizního kanálu NBC podle stejnojmenné divadelní hry Nikolaje Vasiljeviče Gogola (1809-1852), měla premiéru 7. 2. 1953 (Halbreich 2007, s. 175).
[2] Anglické libreto si BM napsal sám podle anglického překladu Alexandera Bakshyho (1885 - ?).
[3] Prvního „netelevizního“ provedení se Ženitba, H 341, komická opera o dvou dějstvích, dočkala v Hamburger Staatsoper. Podle Šafránka v říjnu 1953 (Šafránek 1979, s. 96), sám BM však o premiéře píše rodině do Poličky až v dopise ze dne 31. 3. 1954 (Mar 1954-03-31): „Svatbu hráli poprvé v Hamburku, dostal jsem program s foto, zdá se že to dělali moc pěkně.“
[4] Z důvodu obavy z možné perzekuce BM v této době často ve svých dopisech do Československa neuvádí jména zmiňovaných osob. Za označením „náš přítel“ byl ukryt Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM. V letech 1946-49 ředitel hudebního nakladatelství Melantrich, které bylo po převratu společně s ostatními nestátními vydavatelstvími zrušeno (na tom se podílel i sám Šebánek), Šebánek byl pověřen zřízením národního hudebního vydavatelství Orbis, na jehož činnosti se podílel do prosince 1952, kdy byl nečekaně propuštěn. V letech 1953-54 pracoval jako hudební referent v hudebním oddělení národního podniku Kniha v Praze. Od 1. 8. 1954 nastoupil do Českého hudebního fondu, kde byl pověřen zřízením a vedením Ústředního hudebního archivu (Brádková 2010, s. 21-22).
[5] BM má na mysli provozovací materiál své opery Hry o Marii, H 236, (Mar 1951-09-18, Mar 1951-12-23, Mar 1952-03-29, Mar 1952-09-21).
[6] V letech 1953-1956 je v dopisech BM rodině do Poličky (viz PBM Kr 443-449, 452, 454-457, 460, 464, 466-481, 483, 486, 514, 516) často zmiňována příprava smlouvy mezi nakladatelstvím Boosey & Hawkes London-New York a Státním nakladatelstvím krásné literatury, hudby a umění v Praze, která měla umožnit „[…] pohyb hudebnin přes železnou oponu, vydávání nových skladeb B. Martinů v Praze a zajistit vyplácení tantiém skladateli do zahraničí.“ (Citováno ze Zouhar 2008, s. 64). Podle Zouhara (2016, s. XXXV) k jisté dohodě mezi oběma vydavatelstvími došlo.
[7] V této době (1. 12. 1952-10. 3. 1953) BM pracoval na Koncertu pro housle, klavír a orchestr, H 342, (Halbreich 2007, s. 327).
[8] V Paříži BM se svou manželkou Charlotte Martinů (1894-1978) přistáli 6. 5. 1953 (Mihule 2002, s. 592).
[9] Elisabeth Gabriela Valérie Marie (1876-1965), belgická královna, milovnice umění a štědrá mecenáška.
[10] Le Concours Musical Reine Elisabeth je jednou z nejprestižnějších mezinárodních hudebních soutěží. Belgická královna Elizabeth ji založila již v roce 1937. Pro BM bylo pozvání do poroty velkým oceněním, do Bruselu se manželé Martinů vydali z Paříže 6. 6. 1953 (Mihule 2002, s. 455), podle dopisu Ch. Martinů rodině do Poličky ze dne 10. 6. 1953 (Mar 1953-06-10a) to bylo až v neděli 7. 6. 1953.
[11] V dopise Franku Rybkovi (1895-1970) ze dne 18. 6. 1953 uvádí, že během čtyř dnů musela porota prohlédnout 450 partitur (Mihule 2002, s. 456).
[12] Rafael Kubelík (1914-1996), český dirigent světového věhlasu. V letech 1950-53 stál v čele Chicago Symphony Orchestra.
[13] Dvojkoncert pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány, H 271, měl premiéru v Basileji 9. 2. 1940. Basler Kammerorchester řídil Paul Sacher (1906-1999), švýcarský dirigent a mecenáš, kterému BM skladbu dedikoval (Halbreich 207, s. 275).
[14] Charles Munch (1891-1968), francouzský dirigent, v letech 1949-1962 ředitel Boston Symphony Orchestra.
[15] Symfonie č. 1, H 289. 13. 11. 1942 zazněla tato skladba poprvé právě v podání Boston Symphony Orchestra, tehdy ještě řízeného Sergejem Alexandrovičem Kusevickým (1874-1951), (Halbreich 2007, s. 231).
[16] Z důvodu vleklých zdravotních potíží pobývala sestra BM Marie Martinů (1882-1959) často v nemocnici a na zotavenou opakovaně v plicním sanatoriu v Žamberku.
[17] Viz výše Ženitba, H 341.
[18] Následky těžkého úrazu po pádu z terasy dne 17. 7. 1946 v Great Barringtonu pociťoval BM i v následujících letech.
[19] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.
[20] Podle Charlotte Martinů (Martinů Ch., 2003, s. 143) provedení řídil Peter Herman Adler (1899-1990), významný americký dirigent českého původu. V letech 1949-1959 byl hudebním a uměleckým ředitelem NBC Opera Company. Halbreich (2007, s. 175) jméno dirigenta neuvádí.
[21] Charlotte Martinů byla v té době zaměstnána v krejčovské dílně (Martinů, Ch. 1978, s. 88; Mar 1952-01-26).
[22] František Martinů (1880-1958), bratr BM a Jindřiška Martinů, roz. Palečková (1882-1965), Františkova manželka.
|