Základní informace
Typ korespondenceDopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníNew York City, New York
Poznámka k lokaci odeslání[New York]
Datum odeslání08.02.1953
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
JazykČeština
Jazyk 2Francouzština
Původ, datum získáníkopie z CBM, Polička
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 437
Signatura v IBMMar 1953-02-08
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahVčera premiéra TV opery Ženitba "na Gogola, co jste mi poslali tu malou knížku", ovšem na anglický text (Ženitba vysílána 7.2.1953 v odpolečních hodinách televizní společností RCA - Radio Corporation of America, soubor National Broadcasting Corporation, NBC Opera Theatre, řídil Peter Hermann Adler); uplatní operu snad i na scéně, možná na benátském festivalu; Šebánek nepíše; kopii partitury Her o Marii nemůže uplatnit, protože je psána modrým inkoustem, a tedy špatně čitelná, "nikdo z toho nechce dirigovat"; všechny problémy s edicemi skladeb přenechal londýnskému nakladateli (Boosey and Hawkes), "nechci se sám s tím stále zlobit"; chystá se do Evropy, byl pozván belgickou královnou do poroty (červen 1953) vybírající nové skladby pro bruselský festival; zaplatí cestu i výlohy; v březnu (9.3.) provede v NY chicagská filharmonie s Kubelíkem Dvojkoncert - "teprve teď se sem dostává"; přijede též Boston Symphony s Munchem a 1. symfonií (14.3.); vzpomínají a "na všechny známé si myslíme, co se s nimi stalo"; někdy se schází s krajany v české knihovně; znovu se ohlásily následky úrazu.
Diplomatický přepis dopisu

[New York] Unor 8. [19]53.

Drazi:

Tak jsem mel vcera premieru te opery ²Namluvy# na Gogola,[1] co jste mi poslali tu malou knizku. Psal jsem to ovsem na anglicky text[2] a bylo to bajecne provedeno na Televisi tak se na to divalo asi mnoho tisic lidi.Kritiky jsou moc dobre a moc se to libilo.My jsme byli ve studiu a opravdu to dela bajecny dojem, je to vesele a vtipne, vsem se to moc libilo. Ted to asi brzo dostanu nekam na scenu,mozna ze poprve v Europe, je mozne ze to bude na Festivalu vBenatkach na jare.[3] Bylo s tim hodne prace a tak ted si trochu zase vydechnu a odpocinu.

Dopis od vas jsem dostal ale mel jsem moc prace tak jsem hned nemohl odepsati. Co se tyce naseho pritele, psal jsem mu nekolikrate ale mozna ze dopisy nedosly a sam mi take nepise, tak nevim co dela ani kde ho usadili.[4] Tu kopii Her o Marii co mi poslal[5] nemohu upotrebiti, protoze, jak jsem vam uz psal, je napsana modrym inkoustem takze na malou dalku neni vubec nic videt a nikdo z toho nechce dirigovat. Jinak mi odpovida na veci na ktere se neptam ale ne na ty co se ptam. Ja uz ted jsem to vse nechal na mem Londynskem nakladateli[6] a nechci se sam s tim stale zlobit. Napisu mu v techto dnech take.

Jinak cas utika, jsem stale zamestnan s komponovanim a mam stale co delat.[7] Protoze se chystame zase do Evropy,[8] tak musim ted dost pospichat s praci abych mel zase potom vice volno. Jak jsem vam uz psal byl jsem pozvan Belgickou kralovnou[9] jako clen poroty ktera bude rozhodovat o vyberu novych skladeb jez maji byti provedeny na Festivalu v Brisselu [Brusselu][10] v prosinci, tak musim buti [býti] v Brusselu v cervnu asi na deset dni prohlizet partitury,[11] plati mi vsechny vylohy i s cestou sem a zpet.

Zda se ze zde uz zima se chyli ku konci, porad je spise hezky, mrazu jsme meli malo, ale zato hodne destu a tmy, malo slunicka, ted se uz dny zacinaji prodluzovat takje to veselejsi.

V Breznu je zde orchestr z Chicaga s R. Kubelikem[12] a hraji moje dvojite Concerto o co mělo premieru pred valkou v Basileji a teprve ted se sem dostava.[13] Take Boston orchestr sem prijede a Charles Munch[14] bude dirigovati moji prvni symfonii,[15] tak jeste budu miti co delat.

Poslete dopis Marce[16] at take vi co se s nami deje. Doufam ze je ji dobre v Sanatoriu a ze se ji tam libi. A co stale delate dome? Tesite se jiste uz take az se to pocasi trochu zmeni a nebude se muset topit. Moc na vas a casto vzpominame a mluvime jak si asi tam zijete a na vsechny zname si myslime co se snimi stalo.

Zde je to stale stejne, take sem tam potkame nejake zname, z nasi krajiny se zda ze je jich zde hodne a tak nekdy se sejdeme v ceske knihovne a vzpominame.

Ta zpevacka co zpivala hlavne roli v Namluvach[17] je take ceska, totiz je narozena uz zde ale rodice jsou z Prahy a tak stale mluvi cesky.

Vsechny vas mnoho pozdravujeme a vzpominame na vas. Ja jsem take nekolik [dnů] nebyl ve sve kuzi, ta staroba na mne take leze, jenze zde clovek nema cas na stonani. Ted je to uz z zase dobre, jsou to stale jeste zbytky po tom urazu[18] a tak se neda moc delat nez pockat az to prejde.

Nechavam misto pro Charlie ktera chce pripsat nejake novinky. Poslu vam posledni fotografie co jsem si nechal delat k te premiere.

mnoho zdravim vas                Bohous.

 

 

Ma chère Marienka.

Comme Bohus a dû vous le dire, nous avons été très occupés cette semaine avec toutes ses répétitions, je regrette toujours pour vous que vous ne puissiez pas voir tout ce qu’il écrit, vous seriez si heureuse et si fière, ce nouvel opéra est si beau, tout le monde l’aime beaucoup, Bohus a été très content que cela était si bien dirigé.

J’étais bien navrée que vous étiez malade pour le Noël, c’étaient vraiment des tristes fêtes pour vous, j’espère que vous êtes bien maintenant, moi aussi, pendant 2 semaines, j’ai été enrhumée, mais j’ai travaillé quand même, car en ce moment, le travaille est très ralenti, nous sommes très peu d’ouvrières dans l’atelier.

J’espère que vous nous donnerez bientôt de vos nouvelles, ayez soin de votre santé, donnez mes bons souvenirs à Fanos et Jindricka, et pour vous, ma chère Marienka, toute mon affection bien sincère.

De tout cœur votre Charlotte Martinu

 

[PŘEKLAD]

Moje milá Marienko,[19]

jak Vám asi psal Bohuš, měli jsme v posledním týdnu práce nad hlavu se všemi těmi zkouškami, je mi nesmírně líto, že nemůžete vidět všechno to, co píše, měla byste takovou radost a byla byste tak pyšná. Ta nová opera je moc krásná, všem se velice líbí, Bohuš byl velice spokojený, že měl tak dobrého dirigenta.[20]

Velmi mne zarmoutilo, že jste byla o Vánocích nemocná, to pro Vás musely být pěkně smutné svátky, doufám, že teď už je Vám dobře, já taky byla dva týdny nastydlá, ale pracovala jsem i tak, protože teď je práce taková hodně pozvolná, švadlen je nás v dílně velmi málo.[21]

Doufám, že nám brzy napíšete, pečujte o své zdraví, pozdravujte ode mne Fanouše a Jindřišku,[22] a pro Vás, moje milá Marienko, ty nejvroucnější pozdravy.

Vaše oddaná Charlotte Martinů

 

Věcné poznámky k DP

[1] Komická opera o dvou dějstvích Ženitba, H 341, kterou BM komponoval od 5. 10. do 30. 11. 1952 na objednávku tele­vizního kanálu NBC podle stejnojmenné divadelní hry Nikolaje Vasiljeviče Gogola (1809-1852), měla premiéru 7. 2. 1953 (Halbreich 2007, s. 175).

[2] Anglické libreto si BM napsal sám podle anglického překladu Alexandera Bakshyho (1885 - ?).

[3] Prvního „netelevizního“ provedení se Ženitba, H 341, komická opera o dvou dějstvích, dočkala v Hamburger Staatsoper. Podle Šafránka v říjnu 1953 (Šafránek 1979, s. 96), sám BM však o premiéře píše rodině do Poličky až v dopise ze dne 31. 3. 1954 (PBM Kr 457): Svatbu hráli poprvé v Hamburku, dostal jsem program s foto, zdá se že to dělali moc pěkně.“

[4] Z důvodu obavy z možné perzekuce BM v této době často ve svých dopisech do Československa neuvádí jména zmiňovaných osob. Za označením „náš přítel“ byl ukryt Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM. V letech 1946-49 ředitel hudebního nakladatelství Melantrich, které bylo po převratu společně s ostatními nestátními vydavatelstvími zrušeno (na tom se podílel i sám Šebánek), Šebánek byl pověřen zřízením národního hudebního vydavatelství Orbis, na jehož činnosti se podílel do prosince 1952, kdy byl nečekaně propuštěn. V letech 1953-54 pracoval jako hudební referent v hudebním oddělení národního podniku Kniha v Praze. Od 1. 8. 1954 nastoupil do Českého hudebního fondu, kde byl pověřen zřízením a vedením Ústředního hudebního archivu (Brádková 2010, s. 21-22).

[5] BM má na mysli provozovací materiál své opery Hry o Marii, H 236, (PBM Kr 418, 421, 423 a 431).

[6] V letech 1953-1956 je v dopisech BM rodině do Poličky (viz PBM Kr 443-449, 452, 454-457, 460, 464, 466-481, 483, 486, 514, 516) často zmiňována příprava smlouvy mezi nakladatelstvím Boosey & Hawkes London-New York a Státním nakladatelstvím krásné literatury, hudby a umění v Praze, která měla umožnit „[…] pohyb hudebnin přes železnou oponu, vydávání nových skladeb B. Martinů v Praze a zajistit vyplácení tantiém skladateli do zahraničí.“ (Citováno ze Zouhar 2008, s. 64). Podle Zouhara (2016, s. XXXV) k jisté dohodě mezi oběma vydavatelstvími došlo.

[7] V této době (1. 12. 1952-10. 3. 1953) BM pracoval na Koncertu pro housle, klavír a orchestr, H 342, (Halbreich 2007, s. 327).

[8] V Paříži BM se svou manželkou Charlotte Martinů (1894-1978) přistáli 6. 5. 1953 (Mihule 2002, s. 592).

[9] Elisabeth Gabriela Valérie Marie (1876-1965), belgická královna, milovnice umění a štědrá mecenáška.

[10] Le Concours Musical Reine Elisabeth je jednou z nejprestižnějších mezinárodních hudebních soutěží. Belgická královna Elizabeth ji založila již v roce 1937. Pro BM bylo pozvání do poroty velkým oceněním, do Bruselu se manželé Martinů vydali z Paříže 6. 6. 1953 (Mihule 2002, s. 455), podle dopisu Ch. Martinů rodině do Poličky ze dne 10. 6. 1953 (PBM Kr 441) to bylo až v neděli 7. 6. 1953.

[11] V dopise Franku Rybkovi (1895-1970) ze dne 18. 6. 1953 uvádí, že během čtyř dnů musela porota prohlédnout 450 partitur (Mihule 2002, s. 456).

[12] Rafael Kubelík (1914-1996), český dirigent světového věhlasu. V letech 1950-53 stál v čele Chicago Symphony Orchestra.

[13] Dvojkoncert pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány, H 271, měl premiéru v Basileji 9. 2. 1940. Basler Kammerorchester řídil Paul Sacher (1906-1999), švýcarský dirigent a mecenáš, kterému BM skladbu dedikoval (Halbreich 207, s. 275).

[14] Charles Munch (1891-1968), francouzský dirigent, v letech 1949-1962 ředitel Boston Symphony Orchestra.

[15] Symfonie č. 1, H 289. 13. 11. 1942 zazněla tato skladba poprvé právě v podání Boston Symphony Orchestra, tehdy ještě řízeného Sergejem Alexandrovičem Kusevickým (1874-1951), (Halbreich 2007, s. 231). 

[16] Z důvodu vleklých zdravotních potíží pobývala sestra BM Marie Martinů (1882-1959) často v nemocnici a na zotavenou opakovaně v plicním sanatoriu v Žamberku.

[17] Viz výše Ženitba, H 341.

[18] Následky těžkého úrazu po pádu z terasy dne 17. 7. 1946 v Great Barringtonu pociťoval BM i v následujících letech.

[19] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[20] Podle Charlotte Martinů (Martinů Ch., 2003, s. 143) provedení řídil Peter Herman Adler (1899-1990), významný americký dirigent českého původu. V letech 1949-1959 byl hudebním a uměleckým ředitelem NBC Opera Company. Halbreich (2007, s. 175) jméno dirigenta neuvádí.

[21] Charlotte Martinů byla v té době zaměstnána v krejčovské dílně (Martinů, Ch. 1978, s. 88; PBM Kr 422).

[22] František Martinů (1880-1958), bratr BM a Jindřiška Martinů, roz. Palečková (1882-1965), Františkova manželka.

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek1
Poznámka
Fixacestrojopis, rukopisný podpis
Vpisky, přípisyCh. Martinů
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 1257 (záznam 1 / 0)
další »