[New York] December 4. 1952.

Drazi:

Konecne jsem od vas dostal zpravy po dlouhe dobe a protoze se moje dva nebo tri dopisy ztratily[1] tak vam jenom v kratce opakuji co v nich bylo. V Parizi jsem se sesel s Germaine[2] ale jen na chvilku, protoze jsem byl nemocen a v hotelu v posteli s tim houserem.[3] Tak jsme jen vzpominali na stare casy. Myslim ze vam nebudu tolik psati a nebo jen kratce, protoze jsem psal o nekterych vecech ve spojeni s kopii me opery[4] a take ohledne peneza mozna ze to nekoho zajimalo, tak se radeji vyhnu popisovati neco co je vlastne moji starosti.

Nas pritel z Prahy psal ze ten maly zbytek vam byl povolen a ze to ceka jen na nejake schvaleni, tak mozna ze o tom vite vice nez ja a sand [snad]  jste to uz dostali.[5]

Ten seznam novych veci poslu[6] ale ted jsem byl zaprazen do prace na te veselohre od Gogola, bude to provedeno uz v unoru jako premiera na Televisi a tak jsem musel poradne pridat aby to bylo vcas hotovo.[7] Od ledna jsem clenem americke autorske spolecnosti tak mi alespon penize uz nebudou utikat.[8]

Mel jsem tu velky uspech s tim celovym koncertem hral francouz Fournier[9]  ale to jsem vam uz snad psal.[10] Veselohra na moste je na programech na mnoha mistech v Evrope a take zde.[11] Mam take nekolik novych recordu[12] ale z toho vy nic nemate kdyz to nemuzete slyset

Jsem rad ze Marka se zase podiva do Lazni,[13] zima zda se ze bude hodne tezka, ackoliv zde je stale vice mene pekne ale uz jsme meli take snih ovsem jen jedno dopoledne, hned je z toho blato. Ja mam novou praci pro housle a piano a orchestr,[14] tak mam stale co dealt [dělat]. S tim houserem je to lepsi v zadech to preslo ale stale to drzi v noze a jen pomalu se zlepsuje, neni to nic vazneho.[15]

Ja myslim abyste mi take psali jen co je nutno jako obycejne pisete, hlavne jak se vam dari se zdravim a jak se chystate na zimu/

napiste mi brzo, nechavam misto pro Charlie,[16] posledne nepsala tak chce dnes neco pripsat jinak se citime dobre a mame oba co delat tak cas utika.

                                   Mnoho vas vsechny zdravim    vas

                                                                                              Bohous.

Ma chère Marienka.

Nous avons été très étonnés que vous ne recevez pas nos lettres, celle-ci est la 4^ième. Je suis contente à la pensée que vous allez à Zamberk, cela va vous changer un peu et vous fera beaucoup de bien à tous les points de vue. Pour nous ça va bien, nous sommes très occupés, Bohus reprend son travail, avec une grande activité, il se sent bien moralement, il souffre toujours un peu avec sa jambe, mais rien d’inquiétant. Pour moi, je travaille toujours, toute la journée, et mes yeux sont bien fatigués. Je dois aller demain chez le docteur, car cela me fait assez mal et c’est un peu enflé, surtout autour des yeux, c’est peut-être un peu de froid, ici, dans les maisons, il y a tant de courants d’air.

Cette année, nous avons [eu] beaucoup de sorties à aller, et nous sommes assez fatigués. J’espère, ma chère Marienka, que vous nous donnerez bien vite de vos nouvelles et que tout ira bien pour vous. Je suis toujours de tout cœur avec vous. Mille bonnes pensées pour vous trois.

Charlotte Martinu

[PŘEKLAD]

Moje milá Marienko,[17]

velice nás překvapilo, že nedostáváte naše dopisy, tenhle je už čtvrtý. Jsem ráda, že pojedete do Žamberku, bude to pro Vás trochu změna a bude Vám to ku prospěchu ve všech ohledech. My jsme v pořádku, jakkoli jsme velmi zaneprázdněni, Bohuš se opět dává do práce, když je činorodý, je vnitřně spokojený, pořád ho trochu trápí ta noha, ale není to nic znepokojivého. A já také pořád pracuji,[18] celý den, a už mám unavené oči. Zítra musím za doktorem, protože už je to docela bolestivé a trochu to oteklo, hlavně okolo očí, možná to mám z prochladnutí, tady je to v domech samý průvan.

Tento rok jsme absolvovali hodně výletů, jsme dost unavení. Doufám, moje milá Marienko, že nám o sobě dáte brzy vědět a že s Vámi bude vše v pořádku. Pořád jsem z celého srdce při Vás. Nejsrdečnější pozdravy pro všechny tři.[19]

Charlotte Martinů

[1] BM předpokládá, že jeho korespondence s rodinou a přáteli v Československu je kontrolovaná státní bezpečností, proto se ve snaze nepřivodit nikomu problémy snaží vyhýbat politickým tématům, zmiňované osoby žijící v Československu označuje jen iniciálami, případně obligátním „náš přítel“ či vůbec. Významný problém v doručování vzájemné korespondence s rodinou lze předpokládat, neboť od 21. 8. 1952 (PBM Kr 431) do 10. 11. 1952 (PBM Kr 432) se nedochoval ani žádný z dopiů BM rodině do Poličky.

[2] Germaine Leroux (1906-1979), francouzská klavírní virtuoska, manželka Miloše Šafránka (1894-1982). BM se s ní v Paříži sešel někdy ke konci své prázdninové návštěvy Evropy (od 10. 5. do 3. 10. 1952), neboť na zdravotní potíže se zády a s revmatismem si začal stěžovat až v souvislosti s chladným září ve Vieux Moulin (PBM Kr 432).

[3] Martinů, Ch. 1978, s. 91.

[4] BM si v té době nechal z Národního divadla poslat provozovací materiály dvou svých oper. Doručení provozovacího materiálu Juliette, H 253, potvrzuje v dopise rodině do Poličky z 18. 9. 1951 (PBM Kr 418), doručení provozovacího materiálu ke Hrám o Marii, H 236, pak 8. 2. 1953 (PBM Kr 437).

[5] Z důvodu obavy z možné perzekuce BM v této době často ve svých dopisech do Československa neuvádí jména zmiňovaných osob. Za označením „náš přítel“ byl ukryt Karel Šebánek (1903-1980), nakladatel, blízký spolupracovník a přítel BM. Finanční prostředky získané za provozování skladeb BM v Československu nemohly být v té době zasílány mimo republiku. Prostřednictvím Karla Šebánka se jimi proto částečně snažil vypomáhat svým příbuzným v ČSR. Do dopisu Karlu Šebánkovi odeslaného z Vieux Moulin dne 7. 9. 1952 (PBM Kkš 996) BM podle vlastních slov vložil povolení k vyplacení částky 90.000,- Kč své sestře Marii Martinů.

[6] O seznam nových ale i starších skladeb BM měl pravděpodobně zájem Miloš Šafránek (1894-1982), jak vyplývá z kontextu předchozích i následujících dopisů (viz PBM Kr 430, 431, 434 ad.). V letech 1948-1955 spolu oba přátelé udržovali pouze zprostředkovaný kontakt skrze příbuzné BM v Poličce (poslední dopis Šafránkovi adresovaný do Poličky je datován 14. 2. 1955 – viz PBM Kmš 821).

[7] Po svém návratu z dovolené do New Yorku se BM okamžitě pustil do práce na opeře Ženitba, H 341, komické opeře o dvou dějstvích, kterou komponoval od 5. 10. do 30. 11. 1952 na objednávku tele­vizního kanálu NBC podle stejnojmenné divadelní hry Nikolaje Vasiljeviče Gogola (1809-1852). Opera měla premiéru 7. 2. 1953 (Halbreich 2007, s. 175).

[8] „Martinů […] vystoupil z OSA a vydával své nové, vesměs hojně provozované skladby u zahraničních nakladatelů, pro něž byly edice jeho děl lukrativním zdrojem zisků, stejně jako pro ASCAP (American Society of Composers, Authors and Publishers), nejvýznamnější organizaci zastupující v USA i mimo hranice USA práva svých členů. Jejím členem se Martinů stal 1952.“ (Citováno z Popelka 1996, s. 108-109, PBM Kr 433.)

[9] Koncert pro violoncello a orchestr č. 1, H 196 II, druhou verzi koncertu z roku 1939 (první verzi zkomponoval BM již v roce 1930) BM dedikoval právě Pierre Fournierovi (1906-1986), vynikajícímu francouzskému violoncellistovi (Halbreich 2007, s. 312).

[10] Viz dopis BM rodině do Poličky ze dne 10. 11. 1952 (PBM Kr 432).

[11] Veselohra na mostě, H 247, byla v USA poprvé scénicky nastudována a v New Yorku s úspěchem provedena operním studiem Mannes College The New School for Music 28. 5. 1951 (Halbreich 2007, s. 159; Popelka 1996, s. 121). V dopise rodině do Poličky ze dne 25. 7. 1951 (PBM Kr 415) BM zmiňuje i její provedení na Letním hudebním festivalu v Tangelwoodu (ve státě Massachusetts) a ještě v témže roce za ni autor obdržel cenu newyorské kritiky za nejlepší operu roku (Mihule 2002, s. 436). V dopisech rodině do Poličky BM zmiňuje další uvádění Veselohry na mostě H 247, konkrétně uvádí švýcarský Lucern a Finsko (PBM Kr 425 ze dne 4. 6. 1952), Brusel, Švédsko a Paříž (PBM Kr 445 ze dne 5. 8. 1953), Buenos Aires (PBM Kr 491 ze dne 3. 6. 1955) a Kanadu (PBM Kr 519 ze dne 13. 3. 1956).

[12] Record (angl.) - nahrávka, myšleno tedy nahrávek svých skladeb na gramofonových deskách.

[13] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM, z důvodu vleklých zdravotních potíží pobývala často v nemocnici a na zotavenou opakovaně v plicním sanatoriu v Žamberku (viz přípis Charlotte Martinů níže).

[14] Koncert pro housle, klavír a orchestr, H 342, komponoval v době od 1. 12. 1952 do 10. 3. 1953 (Halbreich 2007, s. 327).

[15] Viz výše – zdravotní potíže.

[16] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[17] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[18] Charlotte Martinů byla v té době zaměstnána v krejčovské dílně (Martinů, Ch. 1978, s. 88; PBM Kr 422).

[19] Kromě Marie Martinů má Charlotte na mysli Františka Martinů (1880-1958), bratra BM a Jindřišku Martinů, roz. Palečkovou (1882-1965), Františkovu manželku.