Paris 11/V.[sic][1] 1935

Drazí,

moc mě překvapila zpráva o Sukově smrti,[2] to si moc neodpočnul, stále se chystal že už toho na konservatoři nechá,[3] že ho to unavuje a tak už toho nechal nadobro. Musel to býti ohromný pohřeb, podle novin. Psal jsem ihned tomu p. Schiszlovi, z presidentské kanceláře[4] a už mi odpověděl, že informoval min. Krčmáře[5] a že to nepustí z dohledu, jak se o něčem bude jednat že mi dá vědět. P. Šafránek[6] také informoval na zahraničním ministerstvu. Jedná se hlavně o to koho navrhne profesorský sbor konservatoře. Také snad se o to uchází Ostrčil, to by byla vážná konkurence, ale teď je nemocen.[7] Ostatně to budou velké pletichy v Praze, ale mám přece jen hodně nadějí že bych to mohl dostati.[8] Psal jsem Talichovi,[9] a také Stáňovi[10] ale na toho moc nespolehám. Jinak nic nového, byla tu zima až teď se udělalo zase hrozné vedro na svátky a dnes je zase chladno. Připravuji se na ten Ruský balet,[11] a také dávám do pořádku nový klavírní koncert[12] Bude to zde hráti pí Šafránková, M^me Leroux[13] a v Praze to bude hráti Firkušný.[14] Národní mi psalo že se moc zajímají

o provedení „Marií“[15] vyžádali si partitury v Brně.[16] Teď to vše vede Charvát,[17] ten co dirigoval Špalíček.[18] Máme starosti s bytem, to okolí je nepříjemné a velký klid tu není.[19] P. Sommer[20] už pomalu se chýstá zpět. U toho Filipiho[21] jsem dosud nebyl, mám moc málo času, samé schůzky s ředitelem ruského baletu[22] a režisérem. Psal mi Stránský[23] abych jim poslal do Poličky nějakou orchestrální věc ale ty má všechny nakladatel a jsou příliš těžké pro hraní. To by bylo spíše možno že by zahrali něco pro housle a nebo smíšené sbory.[24] Řeknete mu to abych nemusel schválně psát. Oba Vás moc pozdravujeme, Charlotte[25] má taky moc práce s domkem i se zahrádkou.

Srdečně Váš Bohouš.