Bale 28./Aout 1940.

Chers,

je vous envoie de nos nouvelles qui sont bonnes, vous pouvez être tout-à-fait tranquille nous avons tout ce que nous avons besoin et aussi des amis qui ne nous oublie pas. Nous pensons beaucoup à vous et voudrions vous revoir, mais les évènements ne le permets pas, il faut esperer que nous nous retrouverons tous. Quant à moi je recommencé à travailler j’escris une œuvre pour piano, et j’ai reçu aussi des nouvelles très bonnes de Germaine, elle aura l’occasion de donner une première en Amerique, je veux lui ecrire quelque chose pour piano et petit orchestre, ils font beaucoup pour moi. Pour le moment je reste toujours ici et peut être je resterai, tout cela depend des évènements, en tout cas nous avons tout ce qu’il nous faut il ne faut pas que mami ait des idées noirs, c’est l’epoque ou nous vivons et tout le monde a des soucies. Nous pensons souvent qu’est ce que vous faites et la petite maison avec le jardin et si vous vous portez bien, surtout maman et vous aussi certainement vous êtes avec nous dans vos pensées. Je vous signale une execution de Double Concerto par T. S. F. le mercredi 2 Octobre par Bergmünster[1] de 21–22 heures (heures suisse) Peut-être aussi sur les ondes courtes Schwarzenburg metrage 48; 66, mais ce n’est pas encore certain. Tachez avoir Bermünster, je serai content si vous pouviez l’entendre, c’est M. Sacher qui dirige. Nos souvenirs à tous mes amis. Je vous embrasse très affectueusement surtout mami et nous vous envoions tous nos souvenirs.

                                                                                  Votre Bohuš

Chères Mammy et Marienka

Nous sommes au sud de mon pays, région que nous connaissons beaucoup, je vous remercie beaucoup, j’aimerais moi aussi vous revoir, pour l’instant je reste près du grand, et s’il doit aller plus loin, je ne le quitterai pas, à moins que cela ne me soit pas possible, chère Marienka, le jour de votre fête, nous avons pensé plus particulièrement à vous, j’ai souhaité ce que vous et nous désirons le plus. Je suis toujours sans nouvelles de tous les miens, quelle tristesse de tout cela, heureusement que nous sommes tous les deux le grand et moi.[2] Je vous embrasse de tout cœur aussi que ma chère Mammy. Karla

[PŘEKLAD]

[Aix-en-Provence][3] Basilej 28. srpna 1940

Drazí,

posílám Vám zprávy od nás, a jsou to dobré zprávy, můžete být úplně klidné, máme vše, co potřebujeme, a také přátele, kteří na nás nezapomínají.[4] Mnoho na Vás myslíme a rádi bychom se s Vámi viděli, ale události to nedovolují, je třeba doufat, že se všichni shledáme. Co se mne týče, opět jsem se pustil do práce, píšu skladbu pro klavír,[5] a také jsem obdržel velmi dobré zprávy od Germaine, bude mít příležitost zahrát jednu premiéru v Americe, chci jí napsat něco pro klavír a malý orchestr, hodně toho pro mne dělají. [6] Prozatím zůstávám pořád tady a možná i zůstanu, všechno to závisí na událostech, v každém případě máme vše, co potřebujeme, a mami[7] si nesmí připouštět černé myšlenky, taková je doba, v níž žijeme, a starosti mají všichni. Často na Vás myslíme, co asi děláte, na ten domek se zahrádkou, zdali se Vám dobře vede, hlavně mamince, a Vy jste ve svých myšlenkách určitě také při nás. Vězte, že se bude vysílat jedno provedení Dvojkoncertu, bude to ve středu 2. října[8] na Bergmünsteru[9] od 21 do 22 hodin (švýcarského času). Možná také na krátkých vlnách, Schwarzenburg,[10] délka 48, 66, ale to není ještě jisté. Snažte se chytit Bermünster,[11] byl bych rád, kdybyste si to mohly vyslechnout, diriguje to pan Sacher.[12] Pozdravuji všechny své přátele. Posílám srdečné políbení, hlavně mami, a moc Vás pozdravujeme.

                                                                                  Váš Bohuš

Milá mammy a milá Marienko,[13]

nacházíme se jižně od mého kraje, v oblasti, kterou dobře známe, velice Vám děkuji, já bych se s Vámi také ráda shledala, prozatím zůstávám nablízku tomu svému staroušovi, a bude-li muset odjet ještě dál, neopustím ho, ledaže by to pro mě nebylo možné, milá Marienko, když jste měla svátek,[14] obzvláště jsme na Vás mysleli, přála jsem si to, po čem Vy i my toužíme nejvíce. Stále ještě nemám zprávy od nikoho z rodiny, jak je to všechno smutné, naštěstí jsme oba, starouš i já, [v pořádku].[15] Posílám Vám vroucí políbení, stejně tak mojí drahé mammy. Karla[16]