| Stručný obsah | Bohuslav Martinů děkuje Vladimíru Vaňkovi za předlohu kondolence v italštině, kterou opsal a poslal paní Asuntě spolu s penězi. Martinů byli v Curychu u Weberových a přivezli si husu velkou jako pštros, BM jedl toho ptáka celý týden. S divadlem [myšlena premiéra ŘECKÝCH PAŠIJÍ v Curychu] je to zašmodrchané, nakladateli se do toho nechce, asi mají něco proti řediteli. Nicméně BM se domluvil s jedním člověkem z divadla na tom sporném konci opery, který byl pro režiséra jako závaží. BM jej předělá bez změny dekorací, aby byl divadelnější. [Jan] Brázda poslal návrhy na celou operu včetně kostýmů, které jsou pěkné a BM se líbí. První věta [KONCERTU PRO KLAVÍR A ORCHESTR č. 5] paničce [Margrit Weberové] udělala radost, ale ta jí asi přejde, až to začne studovat, je tam hraní, až jí budou bolet prsty. Druhá věta bude poklidná, BM na ní teď pracuje. Z Ameriky přišla zpráva, že Rudolf Serkin bude konečně hrát SONÁTU pro klavír, BM právě opravuje chyby kopisty. BM by se to sám nenaučil, je to těžké až moc. Vydání bude v Paříži asi k Vánocům. Sluníčko už dlouho neviděli, ale mají v bytě teplo. BM má pokoj oddělený od ostatních, kde vlévá svou fantasii do klavíru po Claře Schumannové. Občas chodí do Basileje. BM nezná ani [Antona] Brucknera, ani Szymana [Karola Szimanowského], tak má rozhodnout VV sám [není jasné o čem]. Sudeťáky [zřejmě Süddeutsche Rundfunk] BM nechytil, nevěděl, kdy budou vysílat. |