Vieux Moulin 17/7 1939.

Drazí,

dopis jsem dostal a odpovídám ihned abyste nečekali na dopis dlouho, zdá se mi že si zase hledáte starosti, jestli Vám snad něco psal Stáňa[1] nebo nevím proč, vždyt jsem dosud nic neodmítnul protože jsem žádné vyrozumění z Prahy nedostal a myslím teď že už ani nedostanu, že se asi rozhodli s místem počkati, protože jinak přece by to už bylo známo že se o místě rozhodovalo.[2] Co se týče mého rozhodnutí to opravdu nevím, chápete že za těchto poměrů bych se nerad vracel, je to vŝechno tak nejisté a také nevím jak bych mohl tam pracovati ale to jsou vŝechno plány zbytečné protože jsem z Prahy žádné vyrozumění dosud nedostal. Stáňovi jsem psal proto ale to mu samozřejmě neříkejte protože to vŝechno spíŝe komplikoval než pomáhal a mluvil o tom stále s lidmi kteří nemají vlivu a vynalézal plány které mi tam dělaly jen nepřátelé, tak jsem mu psal aby že už to mám zařízeno, což také jsem měl a mám skoro všichni byli pro mě, jak se to tam teď zatočilo to ovšem nevím ale podle vŝeho se rozhodnutí odložilo. Stále píŝete jako by ta konservatoř byla moje jediná spása ale když se budu moci vrátit tak budu míti i jiné možnosti si tam vydělat živobytí, dneska přece už nikdo o tom nemůže pochybovati a také ani nepochybuje že jsem z mladší generace jediný který představuje českou hudbou a budu míti i prostředky si to vynutiti Kdyby náhodou se tomu někdo stavěl v cestu, hlavní věcí je aby se to u nás a v celém světě už jednou rozhodlo a to už asi nebude tak dlouho trvat no a potom se uvidí. Tak si s tím nelamte zbytečně hlavu a nedělejte si zbytečně i mě nové starosti, je už toho beztoho tak až nad hlavou.  

Zde je klidno a tak si odpočívám, připravuji francouský text do Julietty,[3] chci se pokusiti ji dostati do Opery[4] ale teď tam studují Janáčka „Pastorkyni“[5] tak zatím se nedá nic dělat, až po prázdninách to začnu připravovati. Je to velká práce. S tím Brnem nevím jak to dopadne postavili si hlavu že prý to nedoŝlo.[6] Psal mi ten Deutch[7] abych někam došel, to teď nemohu, nebudu se k vůli němu vraceti do Paříže, tak mu pošlete líst. který přikládám abych nemusel znova jemu psát, zdá se mi to trochu přehnané, obrací se na mě jakobychom se bůhví jak dlouho znali a já ho nikdy neviděl. Bude s tím míti jeŝtě starosti není to lehké se dostat pryč a on není sám který mě žádá o přímluvu nebo nějaké zakročení, těch je teď mnoho a i ze mých známých. Dnes zítra asi budete poslouchat čelový koncert[8] z Prahy, my to zde nechytneme. Ricercari už vyšli tiskem a budou provedeny v Praze 4. října na prvním koncertě Filharmonie.[9] Jinak nic nového, vyšel velký článek v Americe od p. Š.[10] to už jsem Vám asi psal.[11] Moc Vás zdravím a Charloltte[12] také a vzpomínáme, počasí také není valné ale je dost teplo, je to letos všechno nějak pokažené.

Srdečně Váš

Bohouš.

Ma chère Marienka

Nous pensons beaucoup à vous pendant ces vacances, et j’espère bien que les prochaines, nous pourrons les passer près de vous, j’aurai tant de choses à vous dire. Je suis heureuse de savoir Mammy en meilleure santé, ici toute la famille va bien et vous remercie de vos salutations, ils vous retournent les leurs. Ma chère Marienka, soyez assurée que nous pensons beaucoup à vous. Je vous embrasse bien affectueusement de tout cœur ainsi que Mammy.

Votre Charlotte Martinu

[PŘEKLAD]

Moje milá Marienko[13]

během těchto prázdnin na Vás mnoho myslíme a pevně doufám, že ty příští budeme moci strávit ve Vaší blízkosti, tolik Vám toho budu muset povědět. Jsem moc ráda, že už je na tom mammy[14] se zdravím lépe, tady se všem z rodiny vede dobře a děkují Vám za pozdravy, sami Vás také pozdravují. Vám i mammy vysílám vroucné políbení.

Vaše Charlotte Martinů

[1] Stanislav Novák (1890-1945), český houslista a přítel BM.

[2] BM po neúspěšnésnaze získat profesorské místo v mistrovské škole Pražské konzervatoře (na uvolněné místo po Josefu Sukovi nastoupil na podzim 1936 Jaroslav Křička) v této aktivitě neustává. BM spoléhá na to, že by mohl nastoupit na místo Vítězslava Nováka (1870-1949), který jako profesor v mistrovské škole působil do roku 1939. Bohužel v budoucích měsících se mu rozplynula i tato naděje a to z důvodu okupace Československa v březnu 1939 a vypuknutí 2. světové války 1. 9. 1939.

[3] Autorem českého libreta opery Juliette, H 253 (podle hry Georgese Neveuxe) i jeho francouzského překladu byl sám BM (PBM Kr 276). V překladu BM zazněla opera poprvé až v roce 2006 v Paříži (viz Databáze Martinů http://database.martinu.cz/works/public_view/178 ).

[4] V předchozím dopise rodině do Poličky (PBM Kr 275) BM sděluje svůj záměr uvést tuto operu v Théâtre national de ľOpéra-Comique či v Opéra Garnier, v dopise PBM Kr 273 zmiňuje pouze Opéra Garnier.

[5] Opera Její pastorkyňa od Leoše Janáčka (1854-1928) je v zahraničí uváděna pod názvem Jenůfa či Jenufa.

[6] BM poslal partituru opery Juliette, H 253 do skladatelské soutěže vyhlašované Jubilejní nadací Bedřicha Smetany v Brně. Partitura však dorazila až po uzávěrce (PBM Kr 273, 274).

[7] Pavel Deutsch (1897-1994), přítel a podporovatel BM. Později užíval jméno Paul Dayton.

[8] Koncert pro violoncello a orchestr č. 1, H 196 I.

[9] Tre Ricercari, H 267, měly premiéru 6. 9. 1938 na hudebním festivale Biennale di Venezia, Orchestra del teatro la Fenice řídil Nino Sanzogno (1911-1983). V Paříži zazněly Tre Ricercari, H 267, poprvé 8. 5. 1939 pod taktovkou francouzského dirigenta Charlese Muncha (1891-1968) a v Praze se prvního provedení dočkaly 11. 10. 1939, Českou filharmonii dirigoval Václav Talich (1883-1961). Tiskem byla skladba vydána ještě v témže roce 1939 v londýnském nakladatelství  Boosey&Hawkes (Halbreich 2007, s. 274).

[10] Miloš Šafránek (1894-1982), český diplomat, státní úředník a přítel BM. V té době byl MŠ se svou manželkou Germaine Leroux (1906-1979) již v USA a připravoval zázemí pro budoucí exil manželů Martinů. Šafránkův zmiňovaný článek věnovaný přehledu tvorby BM vyšel v New York Times 18. 6. 1939 pod názvem Summing up Martinů´s output (Šafránek 1961, s. 392).

[11] PBM Kr 275.

[12] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[13] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[14] Karolina Martinů (1855-1944), matka BM.