[Paříž] 6./II . [1]938

Drazí,

dnes doŝel telegram z Prahy že premiera Juliette je 19./II. to je v sobotu[1] tak Vám to ihned píŝu abyste měli čas se připravit, jestli do toho ovŝem ještě něco nevleze, v divadle není nic jisto, ale myslím že to dodrží on p. Honzl[2] už pak zase musí režirovat v Osvobozeném divadle.[3] My přijedeme asi oba a myslím ode dneška za týden[4] abychom byli přítomni zkouškám a mám také mít přednášku o tom ve Spolku pro hudební výchovu,[5] kdy jeŝtě nevím.  V divadle prý se to moc líbí, [6] psal mi p. Honzl a Talich prý to dělá moc pěkně, tak jsem zvědav. Četl jsem že na rok 1939 je vypsána ta velká cena v Brně 40. 000 Kč o tu se budu určitě ucházeti s touto operou.[7] Uvidím také p. Šafránka[8] a tak se bude moci sejít s Fanouŝem a domluvit se.[9] Budu bezpochyby zase u Stáni[10] ale nevím jak dlouho se budu moci v Praze zdržeti. Byl tu jeden režiser z Luxorfilmu a žádají mne o hudbu k filmu v němž hraje hlavní roli mladý Kubelík[11] a budou asi potřebovati hudbu co nejdříve, tak to musím s nimi v Praze vše přesně domluvit a hlavně ohledně peněz abych na tom něco vydělal a abych dostal také něco napřed.[12] Mařka[13] ať mi napíše ještě rychle co by chtěla abych ji přivezl, ale něco 

co se nedostane v Praze, protože zde je vše daleko dražší než v Praze a ještě jsou obtíže na hranicích. Na Radio Vám zbytek dám v Praze[14] a budeli ten film tak Vám jeŝtě přispěju na prázdniny Myslel jsem že Juliette bude mnohem později a měli jsme plán pak se zdržeti na slet[15] ale takhle to asi nepůjde, cesta je teď moc drahá, musím něco v Praze vyhledat aby mi to trochu hradili. Píšu rychle mám moc práce, před odjezdem bych chtěl ukončit jeŝtě několik věcí, také pro ten Festival z Benátek.[16] Z Bruxelu jsem dostal dopis, jmenovali mne čestným členem nějakého hud. spolku pro oslavy kvartetta Pro. Arte,[17] ty budou v květnu tak tam budeme pozváni.[18]

Přikládám dopis pro p. Šmída[19] ale požádejte jej také sami, myslím, že se mu to bude hodit na sobotu a neděli.

Moc Vás zdravím, jeŝtě mi odepiŝte do Paříže jak jste se rozhodli.

Srdečně Vás oba zdravím

Váš Bohouš

[1] Opera Juliette, H 253, měla premiéru ve středu 16. 3. 1938 v Národním divadle v Praze (Halbreich 2007, s. 164). Na nastudování se podíleli režisér Jindřich Honzl (1894-1953), dirigent Václav Talich (1883-1961), scénograf František Muzika (1900-1974) a choreograf Joe Jenčík (1893-1945).

[2] Jindřich Honzl (1894-1953), český režisér, divadelní teoretik a kritik.

[3] Osvobozené divadlo, jedna z nejvýznamnějších avantgardních divadelních scén meziválečné Prahy spojená s osobnostmi, jakými byli např. Jan Werich (1905-1980), Jiří Voskovec (1905-1981), Jaroslav Ježek (1906-1942), Jindřich Honzl (1894-1953), Jiří Frejka (1904-1952).

[4] U příležitosti premiéry opery Juliette, H 253, navštívili manželé Bohuslav a Charlotte Martinů Československo. V Praze a krátce i v Poličce pobývali pravděpodobně od 10. března (viz Kr 233), přičemž 27. 3. již BM odesílá Jaroslavu Jindrovi (1890-1970) dopis z Paříže (viz archiv Národního muzea v Praze, fond Jaroslav Jindra, karton č. 136, nesignováno; Synek 2016, s. 59-69).

[5] Přednášku o své nové opeře Juliette, H 253, měl BM 15. 3. 1938 v Černínském paláci pro Společnost pro hudební výchovu v Praze (Synek 2016, s. 64).

[6] Jedná se o nastudování opery Juliette, H 253, v Národním divadle v Praze.

[7] BM poslal partituru opery Juliette, H 253, do skladatelské soutěže vyhlašované Jubilejní nadací Bedřicha Smetany v Brně. Partitura však dorazila do Brna až po uzávěrce a proto nebyla zpočátku hodnocena (PBM Kr 274, 277, 280). Podle informace v dopise rodině do Poličky z prosince 1939 (PBM Kr 282) však zřejmě byla přece jen BM udělena, o čemž se však v korespondenci jiným adresátům BM nezmiňuje.

[8] Miloš Šafránek (1894-1982), tajemník tiskového odboru na velvyslanectví v Paříži v letech 1927 – 1937 a přítel BM. V prosinci 1937 byl z Paříže odvolán do Prahy (Šafránek 2006, s. 257).

[9] Prostřednictvím svých kontaktů se BM často snažil pomoci svému bratrovi Františku Martinů (1880-1958) najít práci.

[10] Při březnové návštěvě Prahy byli manželé Martinů ubytováni v rodině dlouholetého přítele a výborného houslisty Stanislava Nováka (1890-1945), V Kolkovně 8. Praha I (PBM Kr 234).

[11] Rafael Kubelík (1914-1996), český dirigent světového věhlasu si zahrál ve filmu režiséra Martina Friče (1902-1968) Jiný vzduch z roku 1939. Autorem hudby byl Julius Kalaš (1902-1967), který si spolu s Kubelíkem ve filmu i zahrál. Srov. s Česko-Slovenská filmová databáze (online): http://www.csfd.cz/film/3112-jiny-vzduch/komentare/ (cit. 24. 8. 2016).

[12] Tento záměr nebyl realizován.

[13] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM

[14] V dubnu 1937 nechal BM domů do Poličky poslat 400 korun z Ochranného svazu autorského pro práva k dílům hudebním jako příspěvek na zakoupení rozhlasového přijímače (viz PBM Kr 211, 213), plnou částku však tento příspěvek tenkrát nepokryl.

[15] Jubilejní X. všesokolský slet konaný v Praze 3. – 6. července 1938 většina národa vnímala jako manifestaci jednoty národa proti vnějším nepřátelům. BM slet navštívil při své poslední návštěvě Československa.

[16] Pro Biennale di Venezia zkomponoval BM Tre Ricercari, H 267, během ledna a února 1938. Skladba poprvé zazněla na festivalovém koncertě dne 6. září 1938. Orchestra del teatro la Fenice řídil Nino Sanzogno (1911-1983), italský dirigent a hudební skladatel (Halbreich 2007, s. 274).

[17] Pro Arte Quartet, špičkový komorní soubor z Bruselu.

[18] Manželé Martinů navštívili Brusel ve dnech 5. až 6. 5. 1938 (viz PBM Kr 237, 238).

[19] Bohuslav Šmíd (1895-1982), architekt z Poličky a přítel BM. Svým automobilem vozíval matku a sestru BM na představení v Brně i v Praze.