Základní informace
Typ dokumentu Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníPaříž
Poznámka k lokaci odeslání[Paříž]
Datum odeslání06.02.1938
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
JazykČeština
Původ, datum získáníKopie z Centra Bohuslava Martinů v Poličce
Vlastník prameneCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 231
Signatura v IBMMar 1938-02-06
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahTelegram z Prahy, premiéra Julietty 19.2., jenže "v divadle není nic jisto"; přijedou oba; chce být přítomen zkouškám, má mít přednášku ve Spolku pro hudební výchovu; bude se ucházet o brněnskou cenu na rok 1939; Luxor film ho žádá o hudbu; přispěje na rádio; před odjezdem by chtěl dokončit několik skladeb, "také pro ten Festival v Benátkách" (Tre ricercari); přikládá dopis pro p. Šmída.
Diplomatický přepis dopisu

[Paříž] 6./II . [1]938



Drazí,



dnes doŝel telegram z Prahy že premiera Juliette je 19./II. to je v sobotu[1] tak Vám to ihned píŝu abyste měli čas se připravit, jestli do toho ovŝem ještě něco nevleze, v divadle není nic jisto, ale myslím že to dodrží on p. Honzl[2] už pak zase musí režirovat v Osvobozeném divadle.[3] My přijedeme asi oba a myslím ode dneška za týden[4] abychom byli přítomni zkouškám a mám také mít přednášku o tom ve Spolku pro hudební výchovu,[5] kdy jeŝtě nevím.  V divadle prý se to moc líbí, [6] psal mi p. Honzl a Talich prý to dělá moc pěkně, tak jsem zvědav. Četl jsem že na rok 1939 je vypsána ta velká cena v Brně 40. 000 Kč o tu se budu určitě ucházeti s touto operou.[7] Uvidím také p. Šafránka[8] a tak se bude moci sejít s Fanouŝem a domluvit se.[9] Budu bezpochyby zase u Stáni[10] ale nevím jak dlouho se budu moci v Praze zdržeti. Byl tu jeden režiser z Luxorfilmu a žádají mne o hudbu k filmu v němž hraje hlavní roli mladý Kubelík[11] a budou asi potřebovati hudbu co nejdříve, tak to musím s nimi v Praze vše přesně domluvit a hlavně ohledně peněz abych na tom něco vydělal a abych dostal také něco napřed.[12] Mařka[13] ať mi napíše ještě rychle co by chtěla abych ji přivezl, ale něco 



 



co se nedostane v Praze, protože zde je vše daleko dražší než v Praze a ještě jsou obtíže na hranicích. Na Radio Vám zbytek dám v Praze[14] a budeli ten film tak Vám jeŝtě přispěju na prázdniny Myslel jsem že Juliette bude mnohem později a měli jsme plán pak se zdržeti na slet[15] ale takhle to asi nepůjde, cesta je teď moc drahá, musím něco v Praze vyhledat aby mi to trochu hradili. Píšu rychle mám moc práce, před odjezdem bych chtěl ukončit jeŝtě několik věcí, také pro ten Festival z Benátek.[16] Z Bruxelu jsem dostal dopis, jmenovali mne čestným členem nějakého hud. spolku pro oslavy kvartetta Pro. Arte,[17] ty budou v květnu tak tam budeme pozváni.[18]



Přikládám dopis pro p. Šmída[19] ale požádejte jej také sami, myslím, že se mu to bude hodit na sobotu a neděli.



Moc Vás zdravím, jeŝtě mi odepiŝte do Paříže jak jste se rozhodli.



Srdečně Vás oba zdravím



Váš Bohouš



 


Věcné poznámky k DP

[1] Opera Juliette, H 253, měla premiéru ve středu 16. 3. 1938 v Národním divadle v Praze (Halbreich 2007, s. 164). Na nastudování se podíleli režisér Jindřich Honzl (1894-1953), dirigent Václav Talich (1883-1961), scénograf František Muzika (1900-1974) a choreograf Joe Jenčík (1893-1945).



[2] Jindřich Honzl (1894-1953), český režisér, divadelní teoretik a kritik.



[3] Osvobozené divadlo, jedna z nejvýznamnějších avantgardních divadelních scén meziválečné Prahy spojená s osobnostmi, jakými byli např. Jan Werich (1905-1980), Jiří Voskovec (1905-1981), Jaroslav Ježek (1906-1942), Jindřich Honzl (1894-1953), Jiří Frejka (1904-1952).



[4] U příležitosti premiéry opery Juliette, H 253, navštívili manželé Bohuslav a Charlotte Martinů Československo. V Praze a krátce i v Poličce pobývali pravděpodobně od 10. března (viz Kr 233), přičemž 27. 3. již BM odesílá Jaroslavu Jindrovi (1890-1970) dopis z Paříže (viz archiv Národního muzea v Praze, fond Jaroslav Jindra, karton č. 136, nesignováno; Synek 2016, s. 59-69).



[5] Přednášku o své nové opeře Juliette, H 253, měl BM 15. 3. 1938 v Černínském paláci pro Společnost pro hudební výchovu v Praze (Synek 2016, s. 64).



[6] Jedná se o nastudování opery Juliette, H 253, v Národním divadle v Praze.



[7] BM poslal partituru opery Juliette, H 253, do skladatelské soutěže vyhlašované Jubilejní nadací Bedřicha Smetany v Brně. Partitura však dorazila do Brna až po uzávěrce a proto nebyla zpočátku hodnocena (PBM Kr 274, 277, 280). Podle informace v dopise rodině do Poličky z prosince 1939 (PBM Kr 282) však zřejmě byla přece jen BM udělena, o čemž se však v korespondenci jiným adresátům BM nezmiňuje.



[8] Miloš Šafránek (1894-1982), tajemník tiskového odboru na velvyslanectví v Paříži v letech 1927 – 1937 a přítel BM. V prosinci 1937 byl z Paříže odvolán do Prahy (Šafránek 2006, s. 257).



[9] Prostřednictvím svých kontaktů se BM často snažil pomoci svému bratrovi Františku Martinů (1880-1958) najít práci.



[10] Při březnové návštěvě Prahy byli manželé Martinů ubytováni v rodině dlouholetého přítele a výborného houslisty Stanislava Nováka (1890-1945), V Kolkovně 8. Praha I (PBM Kr 234).



[11] Rafael Kubelík (1914-1996), český dirigent světového věhlasu si zahrál ve filmu režiséra Martina Friče (1902-1968) Jiný vzduch z roku 1939. Autorem hudby byl Julius Kalaš (1902-1967), který si spolu s Kubelíkem ve filmu i zahrál. Srov. s Česko-Slovenská filmová databáze (online): http://www.csfd.cz/film/3112-jiny-vzduch/komentare/ (cit. 24. 8. 2016).



[12] Tento záměr nebyl realizován.



[13] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM



[14] V dubnu 1937 nechal BM domů do Poličky poslat 400 korun z Ochranného svazu autorského pro práva k dílům hudebním jako příspěvek na zakoupení rozhlasového přijímače (viz PBM Kr 211, 213), plnou částku však tento příspěvek tenkrát nepokryl.



[15] Jubilejní X. všesokolský slet konaný v Praze 3. – 6. července 1938 většina národa vnímala jako manifestaci jednoty národa proti vnějším nepřátelům. BM slet navštívil při své poslední návštěvě Československa.



[16] Pro Biennale di Venezia zkomponoval BM Tre Ricercari, H 267, během ledna a února 1938. Skladba poprvé zazněla na festivalovém koncertě dne 6. září 1938. Orchestra del teatro la Fenice řídil Nino Sanzogno (1911-1983), italský dirigent a hudební skladatel (Halbreich 2007, s. 274).



[17] Pro Arte Quartet, špičkový komorní soubor z Bruselu.



[18] Manželé Martinů navštívili Brusel ve dnech 5. až 6. 5. 1938 (viz PBM Kr 237, 238).



[19] Bohuslav Šmíd (1895-1982), architekt z Poličky a přítel BM. Svým automobilem vozíval matku a sestru BM na představení v Brně i v Praze.


Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
FixaceRukopis
Digitalizace
Quality of digitisationProfi
Digitized atCentrum Bohuslava Martinů

Preview only available at the Institute.

Location as subject
Brusel
Praha
Person as subject
Corporation as subject
Composition as subject
« previous
ID 783 (entry 1 / 0)
next »