Základní informace
Typ korespondenceDopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníPaříž
Datum odeslání15.09.1937
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
Jazykčeština
Původ, datum získáníkopie z CBM, Polička
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 223
Signatura v IBMMar 1937-09-15
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahVrátili se z Vieux Moulin; zemřel T.G. Masaryk, "dočkal se přece jen velikých výsledků"; reaguje na zmínku o "Fišerovi" - domnívá se, že jde o dr. Otakara "Fišera", s nímž se zná "dobře"; rozhlas ohlašuje na říjen Kvartet s orchestrem; článek od Ferrouda vyjde brzy v Tempu; byli znovu na výstavě; v Londýně bude v říjnu "ten Sextett co dostal cenu Coolidge"; dostal pěkné fotografie matky "od Ž.".
Diplomatický přepis dopisu

Paris 15/9 1937

Drazí,

tak už jsme zase doma a hned co jsme přijeli tak se počasí nadobro zkazilo musíme skoro už začít topit, je zima a prší, tak alespoň nelitujeme že jsme ještě nezůstali ve V. Moulin, tam už by bylo teď smutno.[1] Včera hlásili smrt p. presidenta,[2] to bude velký smutek ale už musel býti hodně nemocen, na těch fotografiích co otiskují už je docela změněn, také je to ovšem už vysoký věk po tom všem co prožil, dočkal se přece jen velikých výsledků. Zde o něm moc krásně píŝí všechny noviny.

Toho p. Fišera myslím znám osobně, jestli to je ten universitní profesor, to bude myslím on.[3] Nemohli byste se to lépe dozvědět? Napsal bych mu sám. P. Šafránek[4] je zase teď v Genevě a nevím kdy se vrátí. Napiŝte mi jeŝtě podrobněji ten titul co má ta nadace a kde to je, pamatuji si to sice ale raději abych něco nepopletl. S tím d. Fišerem se znám dobře: Otakar se myslím jmenuje, je to také básník.[5]

Do toho Radia nepiŝte, nebylo to nic platno,[6] oni teď budou něco vysílati, ohlaŝují na říjen kvartett s orchestrem.[7] Ten článek od Ferroud[8] vyjde teď po prázdninách v Tempu (Hudební Matice). [9] O Wandě[10] nevíte nic nového? Byli jsme zase na Výstavě,[11] je to moc pěkné ale vŝude jeŝtě tolik lidí, je jich až 300.000 za jeden den tak si představte co to musí býti. Večer jsou vždy ohňostroje a slavnosti na řece ale už je velká zima na to. Snad to  jeŝtě nebude trvale. V Londýně bude v říjnu ten Sextett co dostal cenu Coolidge[12] ale nevím dosud datum ať Vám na to dává někdo pozor, budu-li to vědět v čas tak Vám napíŝu. Dostal jsem moc pěkné fotografie maminky od Ž.[13] Jak pak je u Vás, vŝechno v pořádku? Na zahrádku už asi také nemůžete.   

Oba[14] Vás moc zdravíme

Váš Bohouš.

 

Věcné poznámky k DP

[1] Manželé Martinů trávili v srpnu a začátkem září toho roku svou dovolenou ve Vieux Moulin (Mihule 2002, s. 587) – vesnici nedaleko Paříže, bydlišti matky Charlotte Martinů Amicie Quennehen (1866-1948).

[2] První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937) zemřel 14. 9. 1937.

[3] Se vší pravděpodobností se jedná se o Otokara Fischera (1883-1938), českého literárního kritika, překladatele, básníka a dramatika, který jako profesor německé literatury působil na Karlově univerzitě v Praze.

[4] Miloš Šafránek (1894-1982), tajemník tiskového odboru na velvyslanectví v Paříži v letech 1927 – 1937 a přítel BM.

[5] Prostřednictvím svých kontaktů se BM často snažil pomoci svému bratrovi Františku Martinů (1880-1958) najít práci. O „nadaci“ se v této souvislosti zmiňuje v dopisech rodině do Poličky PBM Kr 214 a 215.

[6] BM reaguje na opakované stížnosti své matky Karoliny Martinů (1855-1944) a sestry Marie Martinů (1882-1959) na malý počet provádění jeho skladeb v Československém rozhlase (srovnej s PBM Kr 220, 225, 227, 228).

[7] Koncert pro smyčcové kvarteto s orchestrem, H 207. Na jeho rozhlasový přenos z Prahy v říjnu 1937 upozorňuje BM i v následujícím dopise rodině do Poličky (PBM Kr 224), také bez přesného uvedení data.

[8] Pierre-Octave Ferroud (1900-1936), francouzský hudební skladatel svou poslední studii věnoval právě Bohuslavu Martinů („Bohuslav Martinů – un grand musicien d´aujourd´hui“). Byla vydána po Ferroudově tragické smrti ve švýcarském hudebním časopise Schweizer Musikzeitschrift a následně v prosincovém čísle (r. 1936) francouzské Revue musicale (Mihule 2002, s. 247).

[9] Tempo: list pro hudební kulturu. Čtrnáctideník vydávaný Hudební maticí. Ferroudův článek v Tempu nevyšel.

[10] Vanda Jakubíčková (1888-1968), známá BM, v mládí učitelka v Poličce a okolí, od poloviny 20. let působila v Londýně, kde vyučovala české děti a to až do svého návratu do Poličky v roce 1947 (Popelka 1996, s. 192 – 193). BM se s ní již delší dobu pokouší spojit v záležitosti překladů svých skladeb do angličtiny (viz PBM Kr 218, 220 a 229).

[11] Od 25. května do 25. listopadu 1937 se v Paříži konala 20. světová výstava EXPO 1937 zaměřená na umění a techniku v moderním životě.

[12] Smyčcový sextet, H 224, obdržel v USA cenu Elizabeth Spraque Coolidge Medal za mimořádný přínos komorní hudbě. Jeho provedení v říjnu 1937 v Londýně zmiňuje BM v předchozím i následujícím dopise rodině do Poličky (PBM Kr 222, 224). Podle Mihuleho (2002, s. 264) byl v Londýně uveden v listopadu i prosinci 1937.

[13] Pravděpodobně se jedná o fotografie Karoliny Martinů (1855-1944), matky BM, pořízené Olgou Žalmanovou, přítelkyní BM a jeho ctitelkou z Pardubic. Její dosud nezpracovaná korespondence s BM a jeho rodinou v Poličce se nachází v soukromém archivu Jaroslava Mihuleho.

[14] BM se svou chotí Charlotte Martinů (1894-1978).

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
Poznámka
Fixacerukopis
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 775 (záznam 1 / 0)
další »