Paris 15/9 1937

Drazí,

tak už jsme zase doma a hned co jsme přijeli tak se počasí nadobro zkazilo musíme skoro už začít topit, je zima a prší, tak alespoň nelitujeme že jsme ještě nezůstali ve V. Moulin, tam už by bylo teď smutno.[1] Včera hlásili smrt p. presidenta,[2] to bude velký smutek ale už musel býti hodně nemocen, na těch fotografiích co otiskují už je docela změněn, také je to ovšem už vysoký věk po tom všem co prožil, dočkal se přece jen velikých výsledků. Zde o něm moc krásně píŝí všechny noviny.

Toho p. Fišera myslím znám osobně, jestli to je ten universitní profesor, to bude myslím on.[3] Nemohli byste se to lépe dozvědět? Napsal bych mu sám. P. Šafránek[4] je zase teď v Genevě a nevím kdy se vrátí. Napiŝte mi jeŝtě podrobněji ten titul co má ta nadace a kde to je, pamatuji si to sice ale raději abych něco nepopletl. S tím d. Fišerem se znám dobře: Otakar se myslím jmenuje, je to také básník.[5]

Do toho Radia nepiŝte, nebylo to nic platno,[6] oni teď budou něco vysílati, ohlaŝují na říjen kvartett s orchestrem.[7] Ten článek od Ferroud[8] vyjde teď po prázdninách v Tempu (Hudební Matice). [9] O Wandě[10] nevíte nic nového? Byli jsme zase na Výstavě,[11] je to moc pěkné ale vŝude jeŝtě tolik lidí, je jich až 300.000 za jeden den tak si představte co to musí býti. Večer jsou vždy ohňostroje a slavnosti na řece ale už je velká zima na to. Snad to  jeŝtě nebude trvale. V Londýně bude v říjnu ten Sextett co dostal cenu Coolidge[12] ale nevím dosud datum ať Vám na to dává někdo pozor, budu-li to vědět v čas tak Vám napíŝu. Dostal jsem moc pěkné fotografie maminky od Ž.[13] Jak pak je u Vás, vŝechno v pořádku? Na zahrádku už asi také nemůžete.   

Oba[14] Vás moc zdravíme

Váš Bohouš.