Základní informace
Typ dokumentu Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníPaříž
Poznámka k lokaci odeslání[Paříž]
Datum odeslání20.08.1936
Poznámka k datu odeslání[20.8.1936]
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
JazykČeština
Původ, datum získáníKopie z Centra Bohuslava Martinů v Poličce
Vlastník prameneCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 194
Signatura v IBMMar 1936-08-20
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahBohuslav Martinů je zpátky v Paříži, píše „ihned“; poslal lístek ze Ženevy, byl pozván do jedné rodiny a setkal se tam „s mnoha kritiky“, zval jej i ředitel tamní konzervatoře, nesešli se pro nedostatek času. O prázdninách moc nekomponoval; KONCERT PRO FLÉTNU má být poprvé proveden v londýnském rozhlase koncem října, on ještě nezačal, ale „bude to včas hotovo“. Při autonehodě zahynul Pierre-Octave Ferroud, „můj dobrý známý, který mi moc pomáhal“; v Rusku na cestě „zemřel ještě jiný spisovatel, kterého jsem dobře znal.“ Se Stanislavem Novákem se BM minul. (Ve Španělsku začala občanská válka). O prázdninách si odpočinuli. Premiéra DIVADLA ZA BRÁNOU bude v Brně 20.9., chtějí, aby přijel. Novou operu „co teď píšu“ (JULIETTE) bude poprvé řídit Václav Talich v příští sezóně v Národním divadle. BM i Charlotte Martinů pozdravují.
Diplomatický přepis dopisu

[Paříž, konec srpna 1936] Čtvrtek



Drazí,



tak jsme už zase zpět v Paříži[1] tak Vám píšu ihned. Poslal jsem Vám lístek ze Genevy, byli jsme tam pozváni do jedné rodiny. Jejich dcera hraje housle a hrála ode moje skladby, tak mě chtěli poznati, setkal jsem se tam s mnoha kritiky, zůstali jsme tam jenom den ani jsme neměli moc času, zvali nás ještě jinam, také ředitel tamější konservatoře mě chtěl poznat, ale už jsme k němu nemohli ani jíti. Musel jsem slíbit že až podruhé přijedu do Ženevy že je všechny navštívím.



            Myslel jsem že budu moci trochu pracovati o prázdninách ale moc jsem toho neudělal,[2] musím to teď dohoniti, koncert pro flétnu a housle má býti proveden poprvé v Radiu v Londýně a sice koncem října a já jsem ještě ani nezačal.[3] Ale bude to včas hotovo.



            Při návratu jsme našli smutné zprávy. Jeden mladý skladatel a kritik Ferroud,[4] můj dobrý známý který mi moc pomáhal, byl v Maďarsku a byl zabit na projížďce autem, praskla jim pneumatika a oba co byli ve voze se zabili. Mimo to zemřel ještě jiný spisovatel, kterého jsem dobře znal, byl v Rusku na cestě a dostal nějakou horečku. Oba to byli mladí lidé.



            Se Stáňou jsme se minuli, vrátil se



dříve než jsme měli smluveno[5] a ani mi nic dle zvyku nenapsal, tak ty tabletky budu muset poslat po někom jiném. Někoho najdu. Také jedni známí byli ve Španělsku na prázdninách, museli se zachrániti na nějaké lodi, tak nemají moc pěkné vzpomínky.[6]



My jsme si moc pěkně letos odpočinuli, počasí bylo hezké a byli jsme všude tak pěkně přijati že si na to rádi vzpomínáme.



Premiera té komické opery v Brně bude 20. září,[7] zvou mě abych tam přijel ale asi nebudu moci, leda že by se něco stalo s tou konservatoří.[8] Mají velkou radost že jsem jim nechal zase první provedení, jsou na to pyšní. Tu novou operu co teď píšu dám do Prahy, bude ji řídit sám Talich ale až na příští saisonu.[9]



            Pište mi co je u Vás nového zdali jste trochu užili zahrádky a zdali jste si odpočinuli.



Srdečně Vás oba[10] zdravíme



Váš Bohouš.



 


Věcné poznámky k DP

[1] Manželé Martinů byli společně s francouzskou cembalistkou Marcelle de Lacour (1896-1997) pozváni francouzským flétnistou Marcelem Moyse (1889-1984) do St. Amour (8.-18. 8. 1936). Při návratu strávili ještě několik dní v Ženevě u známých.



[2] 17. 5. 1936 začal BM komponovat operu Juliette, H 253 (Halbreich 2007, s. 163).



[3] Koncert pro flétnu, housle a orchestr, H 252, BM dokončil 13. 9. 1936 (PBM Kr 195, Mihule2002, s. 587, Halbreich 2007 uvádí chybně říjen 1936). Poprvé byl uveden 27. prosince 1936 v Paříži, zmiňovaný koncert v Londýně pro BBC byl realizován až v roce 1937 (Halbreich 2007, s. 323).



[4] Pierre-Octave Ferroud (1900-1936), francouzský hudební skladatel, zahynul při autonehodě 17. srpna 1936. Až posmrtně vyšla v prosincovém čísle Revue musicale jeho rozsáhlá studie „Bohuslav Martinů – un grand musicien d´aujourd´hui“, v níž se velmi pochvalně vyjadřuje o BM (Mihule 2002, s. 247).



[5] V červenci 1936 trávili manželé Martinů dovolenou v  malé rybářské vesničce Equihen společně se Stanislavem Novákem (1890-1945), jeho manželkou Františkou Brandlovou a Masarykovými (PBM Kr 190, 191).



[6] V červenci roku 1936 ve Španělsku vypukla občanská válka.



[7] Divadlo za bránou, H 251, opera měla premiéru v Zemském divadle v Brně 20. září 1936 (Halbreich 2007, s. 161) bez účasti autora.



[8] BM se uchází o profesorské místo po Josefu Sukovi (1874-1935) v mistrovské třídě skladby na Pražské konzervatoři. Na toto místo byl však později vybrán Jaroslav Křička (1882-1969), český hudební skladatel a pedagog.



[9] Opera Juliette, H 253, měla premiéru 16. 3. 1938 v Národním divadle v Praze (Halbreich 2007, s. 164).



[10] BM se svou chotí Charlotte Martinů (1894-1978).


Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
FixaceRukopis
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceProfi
Digitalizováno v instituciCentrum Bohuslava Martinů
Lokace jako předmět
Brno
Londýn
Maďarsko
Praha
Rusko
Španělsko
Ženeva
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 747 (záznam 1 / 0)
další »