[1] Jan Branberger (1877-1952) český hudební vědec, profesor na mistrovské škole a administrativní správce pražské konzervatoře.
[2] BM se uchází o profesorské místo po Josefu Sukovi (1874-1935) v mistrovské třídě skladby na Pražské konzervatoři. Na toto místo byl však později vybrán Jaroslav Křička (1882-1969), český hudební skladatel a pedagog.
[3] Edvard Beneš (1884-1948), druhý československý prezident. Jeho zájem naznačuje BM v předchozím dopise do Poličky (PBM Kr 185).
[4] Bedřich Antonín Wiedermann (1883-1951), český varhaník, skladatel a hudební pedagog. Podle BM byl navržen na profesorské místo na Pražské konzervatoři, ale jeho žádost byla na ministerstvu zamítnuta (PBM Kr 185).
[5] Karel Hoffmeister (1868-1952), český klavírista a pedagog, profesor a rektor pražské konzervatoře.
[6] Vítězslav Novák (1870-1949), český hudební skladatel, pedagog a klavírista.
[7] Karel Hoffmann (1872-1936), český houslista a hudební pedagog, člen Českého kvarteta, od roku 1922 profesor houslí na mistrovské škole pražské konzervatoře, zemřel 30. 3. 1936.
[8] BM jedná o provedení baletu Špalíček I, H 214 I, v Bělehradu, záměr však nebyl realizován.
[9] Na přelomu dubna a května 1936 proběhly ve Francii parlamentní volby, v nichž zvítězila levicová koalice Front Populaire.
[10] BM má na mysli remilitarizaci Porýní německou armádou a napadení, resp. porážku Habeše fašistickou Itálií.
[11] Duo č. 1 pro housle a violoncello, H 157.
[12] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.
[13] Vieux Moulin – bydliště Charlottiny matky Amicie Quennehen (1866-1948).
|