[Paříž] V neděli 16./II. 1936.

Drazí.,

dojel jsem dobře,[1] jezdí teď málo lidí a tak jsem se mohl vyspat ve vlaku celou noc, Charlotta[2] čekala na nádraží a tak jsme zase teď doma. V Praze to bylo příjemné vzhledem že jsem mohl býti u Stáni[3] ale přece jenom to byla velká únava hlavně s tím divadlem a tak se teď vypravíme někam ven na několik dní si trochu od všeho odpočinouti.[4] Napíšu Vám kde jsme zatím mi pište sem pošlou to za námi. Stáňa přijel v úterý a tak jsme se ještě viděli, hodně mu to pomohlo v tom Gräfenberku. Charlotta vypadá dobře, odpočinula si doma ale je už ráda že jsem zase zpět, pozdravuje Vás a mnoho vzpomínala při premieře. S p. Šafránkem[5] jsem mluvil včera, ještě znovu informoval ministra[6] a pojede teď koncem února do Prahy, tak znovu jeŝtě bude informovat další lidi kteří v tom mají co dělat Dle jeho mínění je moje jmenování skoro jisté.[7] P. dr. Schieszl[8] litoval že nevěděl že maminka[9] zůstane v Praze, mysleli že odjíždí hned v sobotu a chtěl ji pozvat k nim na oběd. Říkal tedy až zase při příŝtí premieře že k nim musí přijít určitě. Moc se mu to líbilo a v Praze myslím že to také dělalo moc dobrý dojem. Kritiky sice byly některé takové neslané

ale zájem obecenstva byl velmi dobrý a tak doufám že se to udrží nějaký čas na repertoiru.[10] Ředitel Lom[11] byl nadšen a říkal že se mohu považovati jako člen Národního divadla. Doufám také že něco podniknou ohledně toho představení v přírodě. Byl jsem potom u doktora, tak mi spravil zuby ale ne všechny, už bylo málo času tak ale když přijedu po druhé tak tam ihned musím jíti.[12] Byl jsem ještě také na obědě u paní Masarykové,[13] po malíři Herbertovi, který jezdil do Borové,[14] bylo to moc hezké a její dcera Anička,[15] byla v neděli u p. presidenta v Lánech[16] a tak mu o tom vŝechno vypravovala o Mariích, jaké to bylo.[17] Jsem rád že už jsem zase zde, je to přece jenom jiné pohodlí, a až si trochu odpočinu tak zase musím se dáti do nějaké práce. Divadlo v Brně si zamlouvá tu novou věc,[18] takovou komedii na které pracuji teď tak bychom se možná zase jeli všichni podívati do Brna příští rok, ale to už možná budu v Praze.[19] Moc Vás oba pozdravujeme a napište zdali Vás ten výlet do Prahy moc neunavil a co je v Poličce nového, p. architekt[20] asi vypravuje. Také jej pozdravujeme a ještě mu děkuji za to že zavezl maminku do Prahy.

Srdečně Vás zdravím

Váš

Bohouš.

[1] BM v Československu na přelomu let 1935 a 1936 strávil dva měsíce, když se účastnil příprav na první provedení Her o Marii, H 236, v Národním divadle v Praze. Z Paříže odjížděl pravděpodobně v sobotu 21. 12. 1935 (Kr 174). Mihule (2002, s. 587) jako den odjezdu z Paříže do Prahy uvádí neděli 15. 12. 1935, jako datum návratu z Prahy do Paříže pak 15. 2. 1936. V dopise Miloši Šafránkovi (1894-1982) odeslaném z Prahy 9. 2. 1936 BM píše, že do Paříže přijede v pátek, tj. 14. 2. 1936, což je vzhledem k dále v témže dopise zmiňované sobotní návštěvě M. Šafránka reálnější datum.

[2] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM. Během této návštěvy Československa svého chotě neprovázela, na Vánoce odjela ke svým příbuzným do Vieux Moulin, leden a únor již trávila v Paříži.

[3] Stanislav Novák (1890-1945), český houslista a přítel BM. V jeho bytě pobýval BM během své návštěvy Prahy (V Kolkovně 8, Praha 1), zatímco Novák se svou ženou Františkou odjeli na měsíční léčebný pobyt do lázeňského města Gräfenberg v Německu (PBM Kr 177).

[4] V době od 26. 2. do 17. 3. 1936 pobývali manželé Martinů na dovolené poblíž Nice (Mihule 2002, s. 587).

[5] Miloš Šafránek (1894-1982), tajemník tiskového odboru na velvyslanectví v Paříži v letech 1927 – 1937 a přítel BM.

[6] Kamil Krofta (1876-1945), ministr zahraničních věcí ČSR v letech 1936 až 1938.

[7] BM se uchází o uvolněné profesorské místo po zesnulém Josefu Sukovi (1874-1935) v mistrovské třídě skladby na Pražské konzervatoři.

[8] Josef Schieszl (1876-1970), ve 20. a 30. letech pracoval v Kanceláři prezidenta republiky. BM jej ve svých dopisech často zmiňuje jako člověka, který se snaží v Praze prosazovat jeho zájmy.

[9] Karolina Martinů (1855-1944), matka BM.

[10] Podle webového archivu Národního divadla v Praze (http://archiv.narodni-divadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=SeznamPredstaveni.aspx&sz=0&ic=0&ju=588&abc=M&pn=356affcc-f301-3000-85ff-c11223344aaa , cit 24. 8. 2016) se představení Hry o Marii, H 236 v uvedeném nastudování hrálo v období od 7. 2. do 15. 4. 1936 pouze devětkrát.

[11] Stanislav Lom (1883-1967), český dramatik, spisovatel, kritik a publicista, v letech 1932-1939 ředitel Národního divadla v Praze. (vl. jménem Sanislav Mojžíš).

[12] „Spravit zuby“ si BM v Praze již v minulosti nechával a to u MUDr. Janzy v létě roku 1931 (PBM Kr 050, 052, 055, 056).

[13] Bohumila Slavíčková Masaryková (1876-1962), vdova po malířích Antonínu Slavíčkovi (1870-1910) a Herbertu Masarykovi (1880-1915) – synovi TGM.

[14] V době, kdy BM působil jako učitel hudby v Poličce, často docházel do nedaleké Borové do rodiny evangelického faráře Vladimíra Čecha (1883-1948), kde sečasto scházela pestrá kulturní společnost.

[15] Anna Masaryková (1911-1996), později historička umění, vnučka TGM, dcera Bohumily Slavíčkové Masarykové a Herberta Masaryka.

[16] Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937), první československý prezident, od své abdikace 14. prosince 1935 pobýval  na zámku v Lánech.

[17] BM má na mysli premiéru Her o Marii, H 236 v Národním divadle v Praze dne 7. února 1936.

[18] Premiéra Divadla za bránou, H 251, se uskutečnila v Zemském divadle v Brně 20. září 1936 (Halbreich 2007, s. 161).

[19] Záměr BM vrátit se do Prahy zůstal nerealizován. Po dlouhých jednáních byl na uvolněné profesorské místo mistrovské školy Pražské konzervatoře vybrán Jaroslav Křička (1882-1969), český hudební skladatel a pedagog.

[20] Na koncerty a opery BM prováděné v Praze či v Brně obvykle maminku a sestru BM vozíval architekt a přítel rodiny Martinů Bohuslav Šmíd (1895-1982) z Poličky. Tak tomu bylo i v tomto případě, za což mu BM děkuje v dopise rodině do Poličky ze dne 16. 2. 1936 (PBM Kr 180).