Základní informace
Typ korespondenceDopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníPaříž
Datum odeslání11.06.1935
Poznámka k datu odeslání11.[6.]1935
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
Jazykčeština
Původ, datum získáníkopie z CBM, Polička
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 160
Signatura v IBMMar 1935-06-11
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahPřekvapen Sukovým úmrtím (29.5.1935); kontakt s prezidentskou kanceláří ohledně místa na mistrovské škole; Ostrčil by byl "vážná konkurence"; "to budou velké pletichy v Praze", ale je naděje; připravuje se na Ruský balet (Paridův soud); "dává do pořádku" nový klavírní koncert (č.2), hrát budou v Paříži Leroux a v Praze Firkušný; ND si vyžádalo partitury "Marií" v Brně; okolí nového bytu nepříjemné; Sommr se chystá k návratu; u Filipiho dosud nebyl; schůzky s ředitelem a režisérem Ruského baletu; Stránský z Poličky mu psal o "nějakou orchestrální věc", ale ty jsou příliš obtížné, měli by hrát "něco pro housle a nebo smíšené sbory".
Diplomatický přepis dopisu

Paris 11/V.[sic][1] 1935

Drazí,

moc mě překvapila zpráva o Sukově smrti,[2] to si moc neodpočnul, stále se chystal že už toho na konservatoři nechá,[3] že ho to unavuje a tak už toho nechal nadobro. Musel to býti ohromný pohřeb, podle novin. Psal jsem ihned tomu p. Schiszlovi, z presidentské kanceláře[4] a už mi odpověděl, že informoval min. Krčmáře[5] a že to nepustí z dohledu, jak se o něčem bude jednat že mi dá vědět. P. Šafránek[6] také informoval na zahraničním ministerstvu. Jedná se hlavně o to koho navrhne profesorský sbor konservatoře. Také snad se o to uchází Ostrčil, to by byla vážná konkurence, ale teď je nemocen.[7] Ostatně to budou velké pletichy v Praze, ale mám přece jen hodně nadějí že bych to mohl dostati.[8] Psal jsem Talichovi,[9] a také Stáňovi[10] ale na toho moc nespolehám. Jinak nic nového, byla tu zima až teď se udělalo zase hrozné vedro na svátky a dnes je zase chladno. Připravuji se na ten Ruský balet,[11] a také dávám do pořádku nový klavírní koncert[12] Bude to zde hráti pí Šafránková, Mme Leroux[13] a v Praze to bude hráti Firkušný.[14] Národní mi psalo že se moc zajímají

 

o provedení „Marií“[15] vyžádali si partitury v Brně.[16] Teď to vše vede Charvát,[17] ten co dirigoval Špalíček.[18] Máme starosti s bytem, to okolí je nepříjemné a velký klid tu není.[19] P. Sommer[20] už pomalu se chýstá zpět. U toho Filipiho[21] jsem dosud nebyl, mám moc málo času, samé schůzky s ředitelem ruského baletu[22] a režisérem. Psal mi Stránský[23] abych jim poslal do Poličky nějakou orchestrální věc ale ty má všechny nakladatel a jsou příliš těžké pro hraní. To by bylo spíše možno že by zahrali něco pro housle a nebo smíšené sbory.[24] Řeknete mu to abych nemusel schválně psát. Oba Vás moc pozdravujeme, Charlotte[25] má taky moc práce s domkem i se zahrádkou.

Srdečně Váš Bohouš.

 

Věcné poznámky k DP

[1] Podle zmínky o Sukově úmrtí a pohřbu se nemůže jednat o 11/V., nýbrž o 11/VI. 1935.

[2] Josef Suk (1874-1935), český hudební skladatel, houslista a pedagog, zemřel 29. 5. 1935.

[3] Josef Suk byl profesorem mistrovské třídy skladby na Pražské konzervatoři. Rok před odjezdem do Francie u něj studoval i BM.

[4] Josef Schieszl (1876-1970), ve 20. a 30. letech pracoval v Kanceláři prezidenta republiky. BM jej ve svých dopisech často zmiňuje jako člověka, který se snaží v Praze prosazovat jeho zájmy. BM se uchází o profesorské místo po Josefu Sukovi v mistrovské třídě skladby na Pražské konzervatoři.

[5] Jan Krčmář (1877-1950), český politik, za I. republiky nestranický ministr školství a národní osvěty.

[6] Miloš Šafránek (1894-1982), tajemník tiskového odboru na velvyslanectví v Paříži v letech 1927 – 1937.

[7] Otakar Ostrčil (1879-1935), český hudební skladatel a dirigent, ředitel opery Národního divadla v Praze, zemřel 20. srpna 1935.

[8] Na uvolněné profesorské místo na Pražské konzervatoři po Josefu Sukovi na konec nastoupil Jaroslav Křička (1882-1969), český hudební skladatel a pedagog.

[9] Václav Talich (1883-1961), český dirigent a přítel BM.

[10] Stanislav Novák (1890-1945), český houslista a přítel BM.

[11] Ballets Russes de Monte Carlo, tzv. Ruský balet, působící zejména ve Francii, požádal BM o hudbu k baletu na téma Paridova soudu. Balet Paridův soud, H 245 BM zkomponoval v červenci 1935 (Halbreich 2007, s. 222), avšak ten nebyl nikdy proveden a partitura je nezvěstná (Popelka 1996, s. 37).

[12] Koncert pro klavír a orchestr č. 2, H 237.

[13] Germaine Leroux (1906-1979), francouzská klavírní virtuoska, od 10. 1. 1934 manželka Miloše Šafránka (Šafránek 2006, s. 317). Právě jí BM skladbu dedikoval, avšak podle Halbreicha (2007, s. 296) jej poprvé v Paříži zahrála až 31. 1. 1937.

[14] Rudolf Firkušný (1912-1994), český klavírista, zmiňovaný koncert (premiéra) se uskutečnil 13. listopadu 1935 v Praze, Českou filharmonii řídil Václav Talich (Halbreich 2007, s. 295).

[15] BM jedná o uvedení opery Hry o Marii, H 236 v Národním divadle v Praze. Premiéra se konala 7. února 1936. Podle archivu ND i podle přiloženého plakátu tamtéž se pražská premiéra uskutečnila opravdu 7. 2. 1936 (srov. http://archiv.narodni-divadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=Predstaveni.aspx&pr=8904&sz=0&fo=000&ju=588&abc=M&pn=356affcc-f301-3000-85ff-c11223344aaa (cit. 24. 8. 2016). Halbreich uvádí 6. 2. 1936 (Halbreich 2007, s. 154).

[16] V brněnském Zemském divadle měly Hry o Marii, H 236 dne 23. 2. 1935 světovou premiéru (Halbreich 2007, s. 154).

[17] Josef Charvát (1884-1945), český dirigent.

[18] Národní divadlo v Praze uvedlo premiéru baletu Špalíček I, H 214 I, 19. 9. 1933 (Halbreich 2007, s. 213).

[19] Z důvodu nadměrné hlučnosti svých sousedů opustili manželé Martinů dům na Passage Richard v pařížském předměstí Malakoff-Seine již koncem října téhož roku a přestěhovali se na adresu 31, Avenue du Parc Montsouris ve 14. pařížském okrese (Mihule 2002, s. 587).

[20] Václav Sommer (1906-1945), český divadelní a rozhlasový režisér, teatrolog a esejista, přítel BM. Mládí prožil v Poličce. V Paříži byl pravděpodobně na stipendijním pobytu.

[21] Pražský příbuzný poličské rodiny Filipiů, provozovatelů jedné z poličských vináren. Chtěl vstoupit do cizinecké legie a způsobil BM, jak je zřejmé z jeho dalších dopisů, starosti (Popelka, 1996, s. 33).

[22] Zřejmě se jedná o René Bluma (1878-1942), francouzského choreografa.

[23] Karel Stránský, tehdy profesor poličského gymnázia. Věnoval se intenzivně divadlu ve spolku divadelních ochotníků Tyl jako herec, režisér i autor (Popelka 1996, s. 37).

[24] BM mohl mít na mysli Čtyři písně o Marii, H 235 (komp. 1934), které provedl 12. 4. 1935 vinohradský Hlahol (Popelka 1996, s. 37).

[25] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
Poznámka
Fixacerukopis
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceprofi
Digitalizováno v instituci
Datum digitalizace
Poznámka k digitalizaci
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 713 (záznam 1 / 0)
další »