[1] Na potíže s okem si BM stěžuje již v předchozím dopis (PBM Kr 158).
[2] Jan Zrzavý (1890-1977), český výtvarník a přítel BM žijící v té době střídavě v Československu a ve Francii.
[3] V Paříži na Rue de Vanves č. 172 bydleli manželé Martinů právě v sousedství ateliéru Jana Zrzavého.
[4] Smyčcový sextet, H 224, obdržel v USA cenu Elizabeth Spraque Coolidge Medal za mimořádný přínos komorní hudbě (Halbreich 2007, s. 378) – BM se zmiňuje o jeho prvním provedení v Paříži, které avizoval v předchozím dopise rodině do Poličky (PBM Kr 158).
[5] Elisabeth Sprague Coolidge (1864-1953), americká pianistka a mecenáška.
[6] Ballets Russes de Monte Carlo, tzv. Ruský balet, působící zejména ve Francii, požádal BM o hudbu k baletu na téma Paridova soudu. Balet Paridův soud, H 245 BM zkomponoval v červenci 1935 (Halbreich 2007, s. 222), avšak ten nebyl nikdy proveden a partitura je nezvěstná (Popelka 1996, s. 37).
[7] Autorem libreta byl Boris Kochno (1904-1990), ruský spisovatel a baletní libretista, blízký spolupracovník Sergeje Ďagileva (1872-1929) (Halbreich 2007, s. 222).
[8] Zřejmě se jedná o René Bluma (1878-1942), francouzského choreografa.
[9] Miloš Šafránek (1894-1982), tajemník tiskového odboru na velvyslanectví v Paříži v letech 1927 – 1937 a přítel BM se snažil zprostředkovat spolupráci BM s Opéra national de Paris (PBM Kr 156, 158).
[10] Jacques Rouché (1862-1957), v letech 1914-1945 ředitel pařížské opery Opéra national de Paris.
[11] Její pastorkyňa – opera Leoše Janáčka (1854-1928).
[12] Bedřich Smetana (1824-1884), český hudební skladatel.
[13] Antonín Dvořák (1841-1904), český hudební skladatel.
[14] Pražský příbuzný poličské rodiny Filipiů, provozovatelů jedné z poličských vináren. Chtěl vstoupit do cizinecké legie a způsobil tím BM, jak je zřejmé z jeho dalších dopisů, starosti (Popelka, 1996, s. 33).
[15] Samuel Dushkin (1891-1976) americký houslista, skladatel a pedagog. BM pro něj komponoval Koncert pro housle a orchestr č. 1, H 226.
[16] BM jedná o uvedení opery Hry o Marii, H 236 v Národním divadle v Praze. Premiéra se konala 7. února 1936. Podle archivu ND i podle přiloženého plakátu tamtéž se pražská premiéra uskutečnila opravdu 7. 2. 1936 (srov. http://archiv.narodni-divadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=Predstaveni.aspx&pr=8904&sz=0&fo=000&ju=588&abc=M&pn=356affcc-f301-3000-85ff-c11223344aaa (cit. 24. 8. 2016)). Halbreich uvádí 6. 2. 1936 (Halbreich 2007, s. 154).
[17] Otakar Ostrčil (1879-1935), český hudební skladatel a dirigent, ředitel opery Národního divadla v Praze, zemřel 20. srpna 1935.
[18] V brněnském Zemském divadle měly Hry o Marii, H 236 dne 23. 2. 1935 světovou premiéru (Halbreich 2007, s. 154).
[19] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.
[20] Z důvodu nadměrné hlučnosti svých sousedů opustili manželé Martinů dům na Passage Richard v pařížském předměstí Malakoff-Seine již koncem října téhož roku a přestěhovali se na adresu 31, Avenue du Parc Montsouris ve 14. pařížském okrese (Mihule 2002, s. 587).
[21] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.
|