| Stručný obsah | Bohuslav Martinů píše Janu Novákovi, že provedení KOŠIL [SVATEBNÍ KOŠILE] je OK. Divadlo se někdy nekryje s našimi představami, ale to se srovná. BM těší úspěchy JN [a Elišky Novákové], děkuje za kritiky a za zprávy ohledně jeho žádosti [o ruskou liturgickou hudbu kvůli opeře ŘECKÉ PAŠIJE]. BM poslal prameny [Karlu] Šebánkovi, který bude mít možnost něco sehnat přes ministerstvo, tak si JN nemá už dělat starosti, takové věci se v Brně těžko hledají. BM by rád něco autentického znal. Ten [Jan] Zlatoústý je harmonizace [Petra I.] Čajkovského, ale text je starý. BM ho JN vrátí, až ho nebude potřebovat. GILGAMEŠ je skvělý, ale vyžaduje těžkou techniku scénickou, BM by s ním ještě počkal. JN by měl napsat kvartet - je to těžké, ale dá to člověka dohromady. Co se těch "Ženichů" týče, BM je zná, ale z nějakého důvodu je odložil. Vyšel u nás teď překlad [Carla] Goldoniho. S divadlem je to teď těžké - jak jsou u toho slova, tak se to někdy nehodí do toho, co se vyžaduje. Veselých libret se u nás nenajde mnoho a pro divadlo se musí vždy upravit. S aktovkou to jde, ale celovečerní libreto je vzácné. [Václav Kliment] Klicpera má ještě Třírohý klobouk. BM bude přemýšlet, co by se našlo. JN by měl jít v jeho stopách a podívat se na Goldoniho. Nejlepší by bylo najít nějakého kamaráda, který by měl "ideu", ty staré krámy jsou přeci jen staré a těžko se s nimi pracuje. Svět se mění trochu moc subito. Nápad s vynášením smrti je dobrý, ale původní texty neexistují a je nebezpečné dostat se blízko [stylu] Svateb [Igora] Stravinského. Časem se to srovná v hlavě a člověk to jednoho dne najde. KONCERT PRO DVA KLAVÍRY je dosažitelný, ale problém bude s materiálem. BM se o to bude moci starat po návratu do New Yorku. S tou liturgií si JN nemá lámat hlavu. |