Paris 10/7 1934.

Drazí,

čekám stále na dopis od Vás, a když nic nepřichází tak píŝi sám. Partituru jsem dokončil a poslal do Brna, tak teď budu mít trochu volného času.[1] Jsem už rád protože teď by se nedalo zde ani dělat jsou tu taková vedra že ani nelze dýchat, kdybychom neměli tu zȧhrádku tak v bytě by nebylo k vydržeti. Zrzavý[2] má na zahrádce takovou hadici na zalévaní květin tak si vezmu vždycky sprchu. Čekám teď na zprávy z Brna, jak si to dohodnou ohledně materialu s Pražským divadlem[3]. V Brně to chystají na první polovinu prosince tak by to v Praze mohlo býti tak asi v březnu, až budu míti partitury k dispozici příští rok tak se pokusím to umístit někde tady. Z Benátek mi psali že dosud nedostali partituru[4] ačkoliv to bylo odesláno z Prahy už 10. června tak nevím co se s tím děje, telegrafovali jsme do Prahy a tam nám odpověděli že to bylo včas odesláno, ale že to budou na poště reklamovat tak jsem zvědav kde to zase vězí. Zde jsou samé slavnosti ale nikam nechodíme. V zahrádce to máme pěkné všechno kvete, růže už opadaly, bylo jich na jenom keři přes sto. Doufám že u Vás taky je už teď pěkné počasí a že užíváte zahrádky. Když jsem byl v Praze, tak se stále mluvilo

o nějakém komorním festivalu v severních Čechách, někde v Libverdě, nebo tak nějak se to jmenuje ale teď o tom nic neslyším, Měl se tam hráti ten můj sextett co dostal cenu Coolidge[5]. Možná že o tom bylo něco v novinách. Jsem rád že jsem už hotov s tou operou, to byla práce ale bude to hezké, jsem jen zvědav jak se rozhodnou v Praze. S těma Benátkama to mi dělá starost, aby se to někde neztratilo cestou. Zde už se začíná odjezd na prázdniny, je tu plno Němců, emigrantů. Včera jsme byli ve Vieux Moulin[6], je tam krásně, samé lesy, a pro mne jsou na zahradě lusky, tak jsem se jich najedl až moc. Z Prahy nevím nic, Stána[7] mi psal, jede do Alp na 10 dní, a pak že neví co bude dělat, nic nepíše o paní B.[8] jenom že se rozvádí a tak asi toho má plnou hlavu. Pište co je u Vás nového, oba Vás srdečně pozdravujeme

Váš

Bohouš.

[1] BM má na mysli operu Hry o Marii, H 236. Hry o Marii měly premiéru 23. 2. 1935 v Zemském divadle v Brně. Poslední čtvrtá část opery Sestra Paskalina byla dokončena 26. 6. 1934 (Halbreich 2007, s. 153).

[2] Jan Zrzavý (1890-1977), český výtvarník a přítel BM.

[3] Národní divadlo v Praze, se kterým BM taktéž jednal o uvedení opery Hry o Marii. Opera Hry o Marii, H 236, byla po brněnské premiéře uvedena v Praze až 7. 2. 1936, dirigoval Josef Charvát (Webový archiv Národního divadla, http://archiv.narodni-divadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=Inscenace.aspx&ic=2421&pn=256affcc-f102-1000-85ff-c11223344aaa).

[4] Biennale Musica (Mezinárodní festival soudobé hudby), který je od roku 1930 součástí Biennale di Venezia (Benátské bienále). 8. 9. 1934 zde měly premiéru Invence, H 234 (Halbreich 2007, s. 258).

[5] Elisabeth Sprague Coolidge (1864-1953), americká pianistka a mecenáška. Na podzim 1932 byl Sextet pro dvoje housle, dvě violy a dvě violoncella, H 224, vybrán odbornou porotou ze 145 anonymně zadaných skladeb a poctěn Cenou Elisabeth Sprague Coolidge. Finanční odměna čítala 1.000 amerických dolarů.

[6] Vieux Moulin – vesnice nedaleko Paříže, bydliště matky Charlotte Martinů.

[7] Stanislav Novák (1890-1945), český houslista a přítel BM.

[8] Františka Brandlová, později druhá manželka Stanislava Nováka.