Paris 16/2 1933.

Drazí,

píši Vám aniž bych čekal na dopis, protože jsem se rozhodl odjeti z Paříže ven na několik dní, asi 3 neděle.[1] Dokončil jsem tu práci pro houslistu Dushkina[2] a jsem hodně unaven takže nejlépe bude když si trochu odpočnu, mohu pomalu pracovati ven také,. Ta nemoc také mě dost unavila a Charlottě[3] také to bude dělat když si trochu odpočne, jakmile by zŭstala doma, tak by hned našla nějakou práci. Doktor nám také radí odpočinek a tak myslím že nám to oběma udělá dobře. Pojedeme někam kde je tepleji, a zustaneme v Paříži déle radėjí na jaře protože tu budeme se zahrádkou jako na venkově. S tím počasím tady se nedá nic dělat, anï zima ani teplo, mlhy, je to dost nezdravé. Nevím jeŝtė kde budeme, napíši Vám adressu ale mŭžete stále psát sem, domovnice to pošle za mnou. Jakmile se usadíme tak napíši kde jsme, pojedeme někam k Marseille. Charlotte už je veselejší, chutná ji a spravuje se rychle, měli jsme toho oba dost.

Doktor říká že je už úplně mimo nebezpečí a že to přestála dobře, jen musí být první čas opatrná a nenachladit se. Jinak nového není nic. Lidové Noviny[4] mne žádají abych jim posílal pravidelně články které budou uveřejňovati o Paříží a o hudbě.[5] Také chtějí nějakou skladbu pro Lid. Noviny na Velkonoce[6]. Ten balet v Antverpách[7] měl velký úspěch a ta skupina vyjednává v Paříži, možná že sem přijedou v létě a budou jej tančit. Dushkin je moc spokojen s koncertem a vyjednává už provedení v Americe. slibuje si velký úspěch. Do Národního[8] jsem psal aby mi sdělili jak jsou daleko, doufám že mi odpoví brzo.[9]

Charlotte Vás moc zdraví a já také, doufám že je u Vás v pořádku.

Srdečně Váš

Bohouš.