[Praha, 4. 7. 1932] Pondělí.

Drazí,

nemám po ruce péro a nechci abyste čekali dlouho na dopis. Dojeli jsme dobře je tu velká paráda, na sletu[1] jsme byli včera. Zdržím se tu asi do 10–15. abych si vŝelicos zařídil. Potom se podíváme asi na 10 dní do Hluboké[2] a pak bych přijel domu. Doufám že se maminka nebude zlobit, pozvala nás pí Brandlová[3] a budou tam všichni pohromadě, a v srpnu jedou pryč, tak už bychom tam potom nemohli jeti. Také je to vlastně u Prahy, a tak myslím že je

to lépe jet ihned, než se zase pak vracet do Prahy a zase domu. Teď k vůli Mařce, ať se rozhodne a napíše mi hned, chceli se podívat také do Hluboké,[4] tak bych napsal dr. Pečírkovi aby tam našel nějaký pokoj pro ni. Upozorňuji že to je jen vesnice a že tam tedy nejsou žádné koncerty a zábavy jako třeba v Poděbradech. Budeme tam sami, jen oba Novákové,[5] Pečírkovi,[6] Brandlovi[7] a Muzika,[8] (malíř) s paní. Když by se Mařce líbilo lépe se podívat někam kde je více lidí, do nějakých lázní, což by bylo

asi pro ni zajímavější tak bychom si mohli vyjet ke konci srpna někam třeba do Luhačovic. Tak ať se Mařka sama rozhodne, co by se jí lépe líbilo. Já se stavím z Hluboké také do Soběslavi, to je vedle a je tam na prázdninách Ostrčil,[9] budu s ním mluvit o baletu.[10] V Hluboké budu ještě trochu pracovat na tom houslovém koncertě.[11] Píšu to Mařce proto aby třeba nebyla zklamána a jestli se jí lépe líbí jeti do nějakých lázní nebo někde do pensionátu v horách kde je více lidí, tedy by pro ni bylo lépe se podívat jinam protože na Hluboké, je jen koupání a lesy ale žádné

zábavy. Když ji to stačí a rozhodla by se přijeti tak mi rychle napište sem, já bych dopsal Pečírkovům aby hledali pokoj. Zde zůstanů  ještě do 10. a v Hluboké bych byl asi 10-14 dní, takže bych přijel ke konci měsíce[12] domu, poštu mi schovejte  Piŝte na Zrzavého,[13] Na Magistrále 592 – Praha – Bubeneč. – K Jindřišce[14] se podíváme a Olze také. Srdečně Vás zdravíme oba,[15] a Mařka ať odpoví brzo, Myslím že by nemusela jet přes Práhu, někde dolem by to snad také ŝlo přes Jihlavu.

Váš Bohouš.

[1] Při zahájení IX. Všesokolského sletu v Praze (3. – 6. 7. 1932) byla za účasti autora provedena Slavnostní ouvertura k všesokolskému sletu, H 211, kterou BM zkomponoval právě pro tuto příležitost (Halbreich 2007, s. 257).

[2] V Hluboké strávil BM již několik dní v srpnu 1931 na pozvání Jaromíra Pečírky (1891-1966) a jeho manželky Anny Pečírkové (1894-1983).

[3] Františka Brandlová, později manželka Stanislava Nováka.

[4] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM se do Hluboké nevypravila (PBM Kr 084).

[5] Stanislav Novák (1890-1945), český houslista a přítel BM se svým bratrem Karlem Novákem (1902-1968), rovněž významným houslistou, s nímž si BM dopisoval po Stanislavově smrti (PBM Kkn 700-707).

[6] Jaromír Pečírka (1891-1966) český historik a kritik výtvarného umění (i hudby) a jeho manželka Anna Pečírková (1894-1983), pěvkyně a pedagožka.

[7] Františka Brandlová se svým prvním manželem.

[8] František Muzika (1900-1974), český malíř, ilustrátor, typograf a scénograf.

[9] Otakar Ostrčil (1879-1935), český hudební skladatel a dirigent, ředitel opery Národního divadla v Praze.

[10] BM má na mysli nastudování baletu Špalíček I, H 214 I, v Národním divadle v Praze. Premiéru zde měl 18. 9. 1933 (Halbreich 2007, s. 213).

[11] Koncert pro housle a orchestr č. 1, H 226, komponoval BM podle Halbreicha (2007, s. 303) od června 1932 do února 1933 a dále pak od září do prosince 1933. Premiéry se dočkal až v říjnu roku 1973 v Chicagu.

[12] Tzn. koncem července 1932.

[13] Jan Zrzavý (1890-1977), český výtvarník a přítel BM. V červenci 1932 strávil BM dva týdny v jeho pražském bytě (Mihule 2002, s. 585).

[14] Jindřiška Martinů rozená Palečková (1882-1965), manželka Františka Martinů, švagrová BM.

[15] BM a jeho žena Charlotte Martinů (1894-1978).