[1] František Martinů (1880-1958), bratr BM, jedná se o dopis z 25. 5. 1932 (PBM Kr 079).
[2] JUDr. Jan Reisser (1891-1975), diplomat – pracovník ambasády ČSR v Bělehradě a hudební publicista.
[3] Julie Reisserová (1888-1938), česká hudební skladatelka, básnířka a kritička.
[4] Jedná se o převod mzdy Františka Martinů z Jugoslávie do Československa.
[5] Při zahájení IX. Všesokolského sletu v Praze (3. – 6. 7. 1932) byla za autorovy účasti provedena Slavnostní ouvertura k všesokolskému sletu, H 211, kterou BM zkomponoval právě pro tuto příležitost. Českou filharmonii řídil František Stupka (Halbreich 2007, s. 257).
[6] Koncert pro housle a orchestr č. 1, H 226, je věnován Samuelu Dushkinovi (1891-1976), americkému houslistovi, skladateli a pedagogovi. Premiéry se podle Halbreicha (2007, s. 303) dočkal až v Chicagu 25., 26. 10. 1973.
[7] Igor Fjodorovič Stravinskij (1882-1971), ruský hudební skladatel.
[8] Zřejmě jde o hudbu k francouzskému filmu Melo (Melo, H 223), který měl premiéru v Paříži tentýž den, tj. 26. 5. 1932 (Halbreich 2007, s. 225, PBM Kr 077).
[9] BM má na mysli částku 2.000,- korun jako finanční ocenění od Jubilejní nadace Bedřicha Smetany v Brně (PBM Kr 078).
[10] Podle Popelky (1996, s. 22) se jedná o křídlo, které BM koupil v Praze v září 1916 u firmy Josef Brož za 1000 korun včetně dopravy do Poličky po železnici. Již v roce 1919 a následně v letech 1930-1932 se BM pokoušel svůj poličský klavír prodat (viz PBM Kr 036 – 078). Po řadě neúspěšných pokusů si jej koupil Bohuslav Šmíd (1895-1982), architekt z Poličky a přítel BM, jemuž skladatel děkuje dopisem odeslaným 16. 5. 1932 z Paříže (uložen v soukromé sbírce, otištěn v Popelka 1996, s. 22). V současné době je klavír umístěn v CBM v Poličce.
[11] Dopis Charlotte Martinů (1894-1978), manželky BM adresovaný Marii Martinů (1882-1959), sestře BM v současné době není uložen pod touto signaturou. Zdánlivě by se mohlo jednat o dopis PBM Kr 076, ten však významově předchází spíše jeho následujícímu dopisu PBM Kr 077.
[12] Rozhodnutí o zařazení baletu Špalíček I, H 214 I, do repertoáru Národního divadla v Praze očekával BM několik měsíců.
[13] Jan Zrzavý (1890-1977), český výtvarník a přítel BM. Scénografem prvního uvedení baletu Špalíček I, H 214 I, v Národním divadle v Praze v roce 1933 se stal Josef Matěj Gottlieb (1882-1967), jevištní a kostýmní výtvarník.
[14] Otakar Ostrčil (1879-1935), český hudební skladatel a dirigent, ředitel opery Národního divadla v Praze.
[15] Premiéra baletu Špalíček I, H 214 I, se uskutečnila v Národním divadle v Praze dne 19. 9. 1933 (Halbreich 2007, s. 213).
|