Základní informace
Typ dokumentu Dopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníPaříž
Datum odeslání26.05.1932
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
JazykČeština
Původ, datum získáníKopie z Centra Bohuslava Martinů v Poličce
Vlastník prameneCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 80
Signatura v IBMMar 1932-05-26
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahPsal Fanoušovi a dr. Reisserovi do Bělehradu. Má řadu pozvání na návštěvy v Čechách. Bude psát houslový koncert "pro jednoho Američana, pro kterého psal také Stravinský". Má objednávky na hudbu k filmům. Těší se na odpočinek o prázdninách. "Balet v Národním je přijat, budu to dělat asi se Zrzavým." Vypraví ho možná na podzim.
Diplomatický přepis dopisu

Paris 26./5. 1932.



Drazí,



psal jsem Fanoušovi,[1] a myslím že to nebude dělat obtíží, mám v Bělehradě na legaci známého dr. Reissera,[2] legačního radu, jeho paní je komponistka,[3] bývali oba často v Paříži. Dopsal jsem mu v té věci a jsem jist že to Fanoušovi zařídí.[4] Já jsem jako v kole, chtěl by být hotov abych mohl přijet na slet,[5] také už mám zase dosti pozvání na návŝtěvy v Čechách, kdybych měl všude jet tak bych tam musel zůstat aspoň čtyři měsíce. Budu psat jeŝtê  houslový koncert pro jednoho Američana,[6] pro kterého psal také Stravinský,[7] to bude velká reklama pro mne, ale také velká práce. Také mám různé objednávky pro hudbu k filmům[8] a tak mám práce hodně. Počasí je mizerné prší a je zima, budeli tak celé léto tak to bude ŝpatné. Dostali jste už ty peníze z Brna?[9] A co piano, už je definitívně odvezeno. [10] To věřím



 



že to dalo pánům pȓemýšlení, jsem rád že to tak dopadlo. Potřebujete-li tedy si z toho vezměte. Připojuji psaní Mařce od Charlotty,[11] co jí máme přivest, myslím že teď to bude hodně přísné na hranicích. Jaký pak měl strýček pohřeb. To s Karlíčkem mne opravdu smutně překvapilo, chudák, neměl radostný život a byl to hodný hoch. Těším se už na trochu odpočinku, nebudu dělat nic celé prázdniny, napsal jsem toho letos dost. Jen aby bylo trochu toho sluníčka abych to alespoň užil. Balet v Národním je přijat,[12] budu to dělat asi se Zrzavým[13] a píše mi Ostrčil[14] že si s tím pospíši a jak budou hotovi s rozepsáním že to vypraví, tedy možná na podzim.[15]



Srdečně Vás zdravím



Bohouš.



 



 


Věcné poznámky k DP

[1] František Martinů (1880-1958), bratr BM, jedná se o dopis z 25. 5. 1932 (PBM Kr 079).



[2] JUDr. Jan Reisser (1891-1975), diplomat – pracovník ambasády ČSR v Bělehradě a hudební publicista.



[3] Julie Reisserová (1888-1938), česká hudební skladatelka, básnířka a kritička.



[4] Jedná se o převod mzdy Františka Martinů z Jugoslávie do Československa.



[5] Při zahájení IX. Všesokolského sletu v Praze (3. – 6. 7. 1932) byla za autorovy účasti provedena Slavnostní ouvertura k všesokolskému sletu, H 211, kterou BM zkomponoval právě pro tuto příležitost. Českou filharmonii řídil František Stupka (Halbreich 2007, s. 257).



[6] Koncert pro housle a orchestr č. 1, H 226, je věnován Samuelu Dushkinovi (1891-1976), americkému houslistovi, skladateli a pedagogovi. Premiéry se podle Halbreicha (2007, s. 303) dočkal až v Chicagu 25., 26. 10. 1973.



[7] Igor Fjodorovič Stravinskij (1882-1971), ruský hudební skladatel.



[8] Zřejmě jde o hudbu k francouzskému filmu Melo (Melo, H 223), který měl premiéru v Paříži tentýž den, tj. 26. 5. 1932 (Halbreich 2007, s. 225, PBM Kr 077).



[9] BM má na mysli částku 2.000,- korun jako finanční ocenění od Jubilejní nadace Bedřicha Smetany v Brně (PBM Kr 078).



[10] Podle Popelky (1996, s. 22) se jedná o křídlo, které BM koupil v Praze v září 1916 u firmy Josef Brož za 1000 korun včetně dopravy do Poličky po železnici. Již v roce 1919 a následně v letech 1930-1932 se BM pokoušel svůj poličský klavír prodat (viz PBM Kr 036 – 078). Po řadě neúspěšných pokusů si jej koupil Bohuslav Šmíd (1895-1982), architekt z Poličky a přítel BM, jemuž skladatel děkuje dopisem odeslaným 16. 5. 1932 z Paříže (uložen v soukromé sbírce, otištěn v Popelka 1996, s. 22). V současné době je klavír umístěn v CBM v Poličce.



[11] Dopis Charlotte Martinů (1894-1978), manželky BM adresovaný Marii Martinů (1882-1959), sestře BM v současné době není uložen pod touto signaturou. Zdánlivě by se mohlo jednat o dopis PBM Kr 076, ten však významově předchází spíše jeho následujícímu dopisu PBM Kr 077.



[12] Rozhodnutí o zařazení baletu Špalíček I, H 214 I, do repertoáru Národního divadla v Praze očekával BM několik měsíců.



[13] Jan Zrzavý (1890-1977), český výtvarník a přítel BM. Scénografem prvního uvedení baletu Špalíček I, H 214 I, v Národním divadle v Praze v roce 1933 se stal Josef Matěj Gottlieb (1882-1967), jevištní a kostýmní výtvarník.



[14] Otakar Ostrčil (1879-1935), český hudební skladatel a dirigent, ředitel opery Národního divadla v Praze.



[15] Premiéra baletu Špalíček I, H 214 I, se uskutečnila v Národním divadle v Praze dne 19. 9. 1933 (Halbreich 2007, s. 213).


Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
PoznámkaZmínka o přiloženém psaní Charlotte Martinů Marii Martinů, které ale přiloženo není.
FixaceRukopis
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceProfi
Digitalizováno v instituciCentrum Bohuslava Martinů
Lokace jako předmět
Bělehrad
Brno
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 633 (záznam 1 / 0)
další »