Paris 26./5. 1932.

Drazí,

psal jsem Fanoušovi,[1] a myslím že to nebude dělat obtíží, mám v Bělehradě na legaci známého dr. Reissera,[2] legačního radu, jeho paní je komponistka,[3] bývali oba často v Paříži. Dopsal jsem mu v té věci a jsem jist že to Fanoušovi zařídí.[4] Já jsem jako v kole, chtěl by být hotov abych mohl přijet na slet,[5] také už mám zase dosti pozvání na návŝtěvy v Čechách, kdybych měl všude jet tak bych tam musel zůstat aspoň čtyři měsíce. Budu psat jeŝtê  houslový koncert pro jednoho Američana,[6] pro kterého psal také Stravinský,[7] to bude velká reklama pro mne, ale také velká práce. Také mám různé objednávky pro hudbu k filmům[8] a tak mám práce hodně. Počasí je mizerné prší a je zima, budeli tak celé léto tak to bude ŝpatné. Dostali jste už ty peníze z Brna?[9] A co piano, už je definitívně odvezeno. [10] To věřím

že to dalo pánům pȓemýšlení, jsem rád že to tak dopadlo. Potřebujete-li tedy si z toho vezměte. Připojuji psaní Mařce od Charlotty,[11] co jí máme přivest, myslím že teď to bude hodně přísné na hranicích. Jaký pak měl strýček pohřeb. To s Karlíčkem mne opravdu smutně překvapilo, chudák, neměl radostný život a byl to hodný hoch. Těším se už na trochu odpočinku, nebudu dělat nic celé prázdniny, napsal jsem toho letos dost. Jen aby bylo trochu toho sluníčka abych to alespoň užil. Balet v Národním je přijat,[12] budu to dělat asi se Zrzavým[13] a píše mi Ostrčil[14] že si s tím pospíši a jak budou hotovi s rozepsáním že to vypraví, tedy možná na podzim.[15]

Srdečně Vás zdravím

Bohouš.