Základní informace
Typ korespondenceDopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníPaříž
Datum odeslání19.03.1932
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
Jazykčeština
Původ, datum získáníkopie z CBM, Polička
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 70
Signatura v IBMMar 1932-03-19
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahRadí v otázce prodeje klavíru. Majitel firmy Schott mu doporučuje nepřijímat v Praze žádné místo, které by nebylo "společensky a finančně" přiměřené. Až se poměry trochu ustálí, nabínou BM výhodnou smlouvu. Šéf prezidentské kanceláře říkal, že by ho "rádi v Praze viděli", a přislíbil, že s místem po Sukovi na mistrovské škole se bude počítat "v první řadě" s BM a "že o tom bude referovat p. presidentovi". Měl velký úspěch "se svými novými tanci pro malý orkestr". Balet je už zadán, čeká na výsledek v Národním divadle.
Diplomatický přepis dopisu

Paris 19/3. 1932.

Drazí,

Váš dopis jsem dostal teprve ve ĉtvrtek někudy se asi toulal protože jste ho posílali už 10.. S tím klavírem opravdu kdyby už to bylo raději skončeno, ale myslím že teď už nemohou couvnout, už Vám přece to slíbili, [1] obraťte se o pomoc pí profesorové,[2] ta to s nimi  lépe umí. Z Prahy nemám dosud zprávy,[3] ale byl tu řiditel vlastně majitel od Schotta,[4] a ten říkal že nemám nic vzít co by nebylo společensky a finančně dobře umístěno a oni že moc se mnou poĉítají a jakmile se pomêry jen trochu ustálí že mi nabídnou výhodnou smlouvu. Mluvil jsem tu s chefem kanceláře p. presidenta,[5] říkal že by mě rádi v Praze viděli, (t.j. ministerstvo, ne ti moji přítelíčkové) a řekl jsem mu že nemohu přijmouti ledasjaké místo, a on úplně souhlasil a slíbil mi docela officielně že s místem na mistrovské ŝkole konservatoře po Sukovi[6] bude v první řadě počítáno se mnou, a že o tom bude referovat p. presidentovi.[7] Říkal mi, abych se docela nic nestaral jak to bude

 

později, že jsem moc dobře zapsán nahoře a že vědí že by to byla ostuda kdyby mne nechali bez pomoci. Myslel to docela vážně tak ať si maminka[8] nebere do hlavy starosti. Jsou to ovšem sliby, ale budu mít velkou protekci až budu potřebovat. Včera jsem měl velký úspěch se svými novými tanci pro malý orkestr,[9] ten pán tam byl také a byl nadŝen  Ten dirigent[10] měl mimo to před provedením takovou předmluvu, kde mě ohromě chválil a zrovna jako by to cítil, říkal jakou velkou práci vykonávám pro národ, tak to měl také potvrzeno, říkal že o tom bude ihned referovat do Prahy. Ĉetli jste v Lidovkách[11] od Weisse[12] ten vtip o mém kvartettu?  Co pak to bylo za koncert co si vypůjčovali piano?[13] Zde se už dělá jaro, tak už to bude lepší. Ten balet[14] je už zadán, čekám na výsledek v Národ. divadle.

Ty katalogy[15] jsme poslali. Zdravíme Vás se Charlottou[16] srdečně.

Váš

Bohouš.

 

Věcné poznámky k DP

[1] Podle Popelky (1996, s. 22) se jedná o křídlo, které BM koupil v Praze v září 1916 u firmy Josef Brož za 1000 korun včetně dopravy do Poličky po železnici. Již v roce 1919 a následně v letech 1930-1932 se BM pokoušel svůj poličský klavír prodat (viz PBM Kr 036 – 078). Po řadě neúspěšných pokusů, mezi něž je možné zařadit i tento, kdy o klavír jevilo zájem město Polička (PBM Kr 036, 037, 039), si jej koupil Bohuslav Šmíd (1895-1982), architekt z Poličky a přítel BM, jemuž skladatel děkuje dopisem odeslaným 16. 5. 1932 z Paříže (uložen v soukromé sbírce, otištěn v Popelka 1996, s. 22). V současné době je klavír umístěn v CBM v Poličce.

[2] Pravděpodobně Božena Sommerová, manželka Celestýna Sommera (? – 1934), středoškolského profesora, do Poličky se se svou rodinou přestěhoval na odpočinek. Rodiče Václava Sommera (1906-1945).

[3] BM v předchozích dopisech naznačuje, že se vážně zajímá o místo v Národním divadle v Praze a současně o profesorské místo po Josefu Sukovi v mistrovské škole na Pražské konzervatoři.

[4] Willi Strecker (1884-1958), ředitel německého nakladatelství  Schott Music GmbH & Co.

[5] Pravděpodobně se jedná o Josefa Schieszla (1876-1970), který ve 20. a 30. letech pracoval v Kanceláři prezidenta republiky Tomáše Garrigue Masaryka (1850-1937) a byl velmi nakloněn záměru působení BM na pražské konzervatoři.

[6] Josef Suk (1874 -1935), český hudební skladatel, houslista a pedagog - profesor v mistrovské třídě Pražské konzervatoře. BM se dostalo zpráv, že se Suk chystá toto místo opustit z důvodu odchodu do penze.

[7] Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937), 1. československý prezident.

[8] Karolina Martinů (1855-1944), matka BM.

[9] Dne 18. 3. 1932 proběhla v Paříži premiéra skladby BM Ronda, H 200 (Halbreich 2007, s. 380).

[10] Pravděpodobně jím byl Alfred Corot (1877-1963), švýcarský dirigent a klavírista (http://database.martinu.cz/works/public_view/439).

[11] Lidové noviny.

[12] Pravděpodobně Karel Weis (1962-1944), také Weiss, český hudební skladatel a folklorista.

[13] 6. 3. 1932 se v Tylově domě v Poličce konala Akademie na oslavu 82. narozenin presidenta republiky T. G. Masaryka. Pořadatelem byl Spolek ku podporování nemajetných studujících za spoluúčasti místní Osvětové besedy, programu zazněly i skladby BM: Valčík, H 5, a Scherzo, H 5 (Jirglová 2013, s. 128-129; Jitřenka, 1932, roč. 51, č. 6, s. 87).

[14] Partituru baletu Špalíček I, H 214 I odeslal BM do Prahy k nastudování v Národním divadle v Praze. Balet měl premiéru 19. 9. 1933 (Halbreit 2007, s. 213).

[15] BM domů poslal katalogy z Exposition coloniale internationale Paris (Mezinárodní koloniální výstavy v Paříži), která probíhala od června do listopadu 1931 (PBM Kr 072).

[16] Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
Poznámka
Fixacerukopis
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceprofi
Digitalizováno v instituci
Datum digitalizace
Poznámka k digitalizaci
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 623 (záznam 1 / 0)
další »