[1] Pražští přátelé BM houslista Stanislav Novák (1890-1945) a klavírista Karel Šolc (1893-1985) plánovali v Praze uspořádat hudební festival pouze z děl BM. „Festival“ se uskutečnil v podobě jednoho koncertu v pražském Mozarteu 26. 1. 1932 (Popelka 1996, s. 18; PBM Kr 021, 024, 025, 029, 034, 057, 058, 060, 061, 066, 067).
[2] Za pana Tesaříka (pravděpodobně občana Poličky – viz PBM Kr 064) se BM na podzim roku 1931 úspěšně přimlouval u poličského děkana P. Antonína Kováře ve věci jeho zaměstnání (PBM Kr 056-059, 064).
[3] Pravděpodobně Václav Sommer (1906-1945), český divadelní a rozhlasový režisér, teatrolog a esejista, přítel BM. Mládí prožil v Poličce.
[4] Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.
[5] České slovo, noviny Československé strany národně socialistické vycházející od roku 1907.
[6] Josefina Tausiková, provd. Ganzová.
[7] BM komponuje balet Špalíček, H 214 I.
[8] Balet Špalíček, H 214 I měl oproti původnímu předpokladu premiéru až 19. 9. 1933 v Národním divadle v Praze.
[9] Podle Popelky (1996, s. 22) se jedná o křídlo, které BM koupil v Praze v září 1916 u firmy Josef Brož za 1000 korun včetně dopravy do Poličky po železnici. Již v roce 1919 a následně v letech 1930-1932 se BM pokoušel svůj poličský klavír prodat (viz PBM Kr 036 – 078). Po řadě neúspěšných pokusů si jej koupil Bohuslav Šmíd (1895-1982), architekt z Poličky a přítel BM, jemuž skladatel děkuje dopisem odeslaným 16. 5. 1932 z Paříže (uložen v soukromé sbírce, otištěn v Popelka 1996, s. 22). V současné době je klavír umístěn v CBM v Poličce.
[10] Stálé zaměstnání v Československu BM již nikdy nezískal.
[11] Záměr komponovat filmovou hudbu (PBM Kr 061, 064) nebyl tentokrát naplněn.
[12] Koncert pro violoncello a orchestr č. 1, H 196, z plánovaného koncertu 10. 3. 1932 sešlo z důvodu nemoci dirigenta – viz PBM Kr 069.
[13] Gaspar Cassado (1897-1966), španělský violoncellista a skladatel.
[14] V minulém dopise BM rodině do Poličky ze dne 30. 1. 1932 (PBM Kr 066) BM slibuje poslat aktuální článek z hudební revue (Bruyr, José. Un entretien avec…Bohuslav Martinů. In. Le Guide du concert, roč. XVIII, č. 18, 29. 1. 1932, s. 445-447), pravděpodobně k němu přidal i nějaké starší články či kritiky.
[15] Svatba skladatelova bratra Františka Martinů (1880-1958) s Jindřiškou Palečkovou (1882-1965).
[16] František Martinů.
[17] Jan Zrzavý (1890-1977), český výtvarník a přítel BM žijící v té době střídavě v Československu a ve Francii.
[18] Diplom České akademie věd a umění, jejímž řádným členem IV. třídy byl BM jmenován 19. května 1931 (Maýrová 2000, s 43).
[19] V bytě Stanislava Nováka, Wintrova ul. 19. Praha – Bubeneč (PBM Kr 053).
|