Základní informace
Typ korespondenceDopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníPaříž
Poznámka k lokaci odeslání[Paříž]
Datum odeslání25.10.1931
Poznámka k datu odeslání25. 10. [1931]
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
Jazykčeština
Původ, datum získáníkopie z CBM, Polička
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 58
Signatura v IBMMar 1931-10-25
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahZáležitost ohledně prodeje klavíru se komplikuje. Talich chce provést koncert pro kvartet a orchestr na koncertě, který bude 26. 11. rozesílán po všech evropských rozhlasových stanicích. V Komické opeře bude zase provedena Prodaná nevěsta. Ouverturu k sletu už zadal, v komisi je Kunc z Brna, "který mne hodně protěžuje". Brněnská Smetanova nadace má v soutěži asi 30 partitur. Tesařík mu poslal poděkování. Psal Tillovi.
Diplomatický přepis dopisu

Neděle [Paříž] 25/10. [1931]

Drazí,

odpovídám na Váš dopis, já jsem věděl že to ještě není u konce s tím pianem,[1]to myslím asi Bacílek také do toho mluví, on má toho Petrofa,[2]měl by jistě z toho nějaké 2000 Kč, to by mu přiŝlo vhod. Co říkal ten Lladìč o klavíru, jakou má cenu? To oni se ho jistě ptali, měli jste mu říci co o tom soudí, to se ví že mu to nebylo zdrávo v divadle.[3]Jen aby se na to nevymlouvali, to víte že jsou lidi ŝtastni když něco mohou zkazit. Zde se udělala teď také zima, není to sice hrozné ale v bytě je přece jen chladno, musím topit, koupili jsme si uhlí do sklepa na celou zimu. Z Radia mne žádali že Talich si vymínil že bude dávati mŭj Concert pro kvartett a orchestr a sice v nějakém koncertě který bude rozesílán po vŝech evropských stanicích 26. listopadu. Jenom že ovŝem nevím dostanou-li včas material a partituru, napíši Vám o tom.[4]Stáňa bude také hrát do Radia po svém koncertě ke konci listopadu[5]doTady bude 28. slavnost na legaci[6]a v Komické opeře

bude zase Prodaná nevěsta.[7]Zadal jsem tu ouverturu do České obce sokolské,[8]bude to až po novém roce rozhodnuto ale je tam v komisi ten p. Kunz z Brna[9]který mne hodně protěžuje. Psal mi že v Brně v té nadaci Smetany je letos asi 30 partitur a že to tam praktikují všelijak, že se toho vzdal, tak to asi cenu nedostanu.[10]Ten p. Tesařík mi poděkoval, zdá se že přece jen má naději, vzhledem k tomu že jsem jej doporučil.[11]Copak píše Fanouš, už snad také brzo přijede?[12]Co pak dělá Váš Němec, jeŝtě chodí do lekárny?[13]P. Tillovi jsem psal a dostal jsem od něho dnes poděkování.[14]P. Šafránek ještě do Prahy nejel[15]až koncem října, tak nevím dosud nic ohledně těch svob. zed. pí Brandlová[16]mi psala že dosud nic není rozhodnuto ale že na to nezapomenou.[17]Tak to je asi vŝechno, Charlotte[18]Vás moc zdraví a já také. Piŝtě brzo, jak dopadl koncert a hráli-li na piano.[19]

Moc Vás zdravím 

Váŝ. 

Bohouŝ

Věcné poznámky k DP

[1]Podle Popelky (1996, s. 22) se jedná o křídlo, které BM koupil v Praze v září 1916 u firmy Josef Brož za 1000 korun včetně dopravy do Poličky po železnici. Již v roce 1919 a následně v letech 1930-1932 se BM pokoušel svůj poličský klavír prodat (CBM, PBM Kr 36 – 78). Po řadě neúspěšných pokusů (v tomto případě prodej obci) si jej koupil Bohuslav Šmíd (1895-1982), architekt z Poličky a přítel BM, jemuž skladatel děkuje dopisem odeslaným 16. 5. 1932 z Paříže (osobní archiv rodiny Šmídovy, otištěn v Popelka 1996, s. 22).V současné době je klavír umístěn v CBM v Poličce.

[2]Značka klavírů vyráběných stejnojmennou firmou.

[3]Klavír BM byl v poslední době pravděpodobně deponován v Tylově domě – viz níže dotaz BM na využití klavíru při koncertě Pražského kvarteta.

[4]Podle Halbreicha (2007, s. 320) se Václav Talich (1883-1961) prvního pražského provedení Koncertu pro smyčcové kvarteto a orchestr, H 207, dočkal až 14. 3. 1934 s Pražským kvartetem a Českou filharmonií. 

[5]Termín uvedeného koncertu v následujících dopisech BM posunuje na 8. prosinec (CBM, PBM Kr 60) a následně na leden 1932 (CBM, PBM Kr 61). Jedná o hudební večer sestavený výhradně ze skladeb BM, který pražští přátelé BM houslista Stanislav Novák (1890-1945)a klavírista Karel Šolc (1893-1985) uspořádali 26. 1. 1932 v pražském Mozarteu(Popelka 1996, s. 18; CBM, PBM Kr 21, 24, 25, 29, 34, 57, 58, 60, 61, 66, 67).

[6]28. 10. 1931 u příležitosti výročí vzniku Československé republiky.

[7]Opera Bedřich Smetany (1824-1884) uvedená v Théâtre national de l'Opéra-Comique. O její pařížské nastudování v roce 1928 se významnou měrou zasloužil Miloš Šafránek (Šafránek 2006, s. 197-199). BM se k zahraničnímu nastudování této „národní opery“ vyjádřil velice pozitivně jak v pařížském tisku ještě před premiérou (Paris-Soir, 20. 10. 1928; Martinů 1966, s. 102-103), tak i po premiéře 28. 10. 1928 v článku Poučení z Prodané nevěsty v Paříži otištěném v týdeníku Přítomnost (roč. 1928, č. 44; Martinů 1966, s. 104-106).

[8]Slavnostní ouverturu k Sokolskému sletu, H 211, BM zkomponoval ještě v říjnu 1931 (CBM, PBM Kr 58), premiéru měla na Všesokolském sletu v Praze 3. 7. 1932 (Halbreich 2007, s. 257).

[9]Jan Kunc (1883-1976), český hudební skladatel a pedagog, ředitel brněnské konzervatoře.

[10]BM má na mysli skladatelskou soutěž pořádanou Jubilejní nadací Bedřicha Smetany v Brně. V dopise Janu Kuncovi (1883-1976) ze dne 18. 10. 1931 (IBM, KunJ 1931-10-18) zmiňuje BM, že do soutěže zaslal Serenádu pro komorní orchestr,H 199. Kuncova reakce však pochází z dopisu odeslaného z Brna dne 22. 10. 1931 (IBM, KunJ 1931-10-22) a kromě ní v ní pisatel nabízí BM místo profesora kompozice na brněnské konzervatoři. Cenu Jubilejní nadace v roce 1931 skutečně nezískal (Jubilejní nadace Bedřicha Smetany. Český hudební slovník osob a institucí [online], [cit. 9. 8. 2018], http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&task=record.record_detail&id=2379).

[11]Josef Tesařík (1906-1985), se ucházel o místo ředitele kůru v poličském chrámu Sv. Jakuba Většího (CBM, PBM Kr 57 – 59, 64). Možná i díky písmné přímluvě BM u děkana P. Antonína Kováře (1877-1945) tuto pozici získal a v Poličce setrval až do roku 1945.Později působil jako zvukový režisér, archivář a referent hudebního oddělení v Brněnském rozhlase (1945-1952) a ředitel hudební školy ve Znojmě (1952-1960) (Černušák – Štědroň – Nováček 1963, s. 764, soukromý archiv Ivy Hájkové – praneteře J. Tesaříka).

[12]František Martinů (1880-1958), bratr BM, v letech 1931 a 1932 pracoval v Jugoslávii (CBM, PBM Kr 40, 41, 42, 45, 46, 51, 60, 61, 79).

[13]Pravděpodobně se jedná o nájemníka v domku rodiny Martinů (CBM, PBM Kr 60).

[14]Karel Till (1856-1933), poličský obchodník, starosta poličského Sokola v letech 1888-1923 a starosta Poličky v letech 1911-1919 (Konečný 2003, s. 127), se 2. 10. 1931 dožil 75 let. K tomuto jubileu patrně směřovala i zmiňovaná gratulace BM.

[15]Miloš Šafránek (1894-1982) tajemník tiskového odboru na velvyslanectví v Paříži v letech 1927 – 1937.

[16]Františka Brandlová, později druhá manželka Stanislava Nováka.

[17]Pravděpodobně se jedná o udělení stipendia sloužícího k podpoře skladatele (CBM, PBM Kr 50, 56-59). Nelze přehlédnout zmínkou o svobodných zednářích i v dopise ze dne 14. 10. 1931 (CBM, PBM Kr 57): „Od těch zednářůnevím dosud nic ale p. Šafránek jede zítra do Prahy a tak to popožene, také chce o mě mluvit s Beneŝem.“ 

[18]Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

[19]14. 11. 1931 v Poličce ve velkém sále Tylova domu vystupovalo Pražské (Zikovo) kvarteto. Na programu byl mimo jiné i Smyčcový kvartet č. 2, H 150, od BM a Klavírní kvintet A dur, op. 81, od Antonína Dvořáka (1841-1904). Na klavír hrál Jaromír Metyš (1896-1975) z Litomyšle (Jirglová 2013, s. 56; Koncert pražského kvarteta. In Jitřenka, 1931, roč. 50, č. 23, s. 362-363).

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
Poznámka
Fixacerukopis
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceprofi
Digitalizováno v instituci
Datum digitalizace
Poznámka k digitalizaci
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 611 (záznam 1 / 0)
další »