Základní informace
Typ korespondenceDopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníPaříž
Poznámka k lokaci odeslání[Paříž]
Datum odeslání17.04.1931
Poznámka k datu odeslání17. [4. 1931]
PříjemceMartinů, rodina v Poličce
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíPolička
Poznámka k lokaci přijetí[Polička]
Jazykčeština
Původ, datum získáníkopie z CBM, Polička
Předchozí vlastník
Současný vlastníkCentrum Bohuslava Martinů v Poličce
Signatura současného vlastníkaPBM Kr 40
Signatura v IBMMar 1931-04-17
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahŽádá o zaslání duplikátu křestního listu do "Syndikátu českých a slov. spisovatelů a hud. skladatelů" kvůli starobnímu pojištění. Měl velký úspěch se Serenádou., byly přítomny oficiální osobnosti. Posílá partituru s výbornými kritikami do Německa. Žádá o adresu bratra Františka. Schott avizuje brzké zaslání smlouvy, má naději na stabilnější příjmy. Roussel měl velkou radost z dedikace Serenády, doporučí ji Kusevickému. Talich ji má provést ve Stockholmu. Navštívil ho p. Hippmann.
Diplomatický přepis dopisu

[Paříž] Patek. 17/. [4. 1931]

Drazí,

prosím Vás, nechte mi vystavit duplicát křestního listu (nebo možná že jej máte doma.) a poŝlete jej na adressu: Syndikát českých a slov. spisovatelů a hud. skladatelů. Praha I. Masarykovo nábřéží č 6. Poŝlete tam také současně 254 Kč., jedná se o pojiŝtění starobní. Už jsem Vám to chtěl kolikráte psát a vždycky na to zapomenu. Ať mi je Mařka[1]půjčí zatím, posílati je odsud je dost těžké vzhledem k valutě, lépe když to poŝlete z domu, já je Mařce příležitostně vrátím. Čekám marně na dopis od Vás, poslední jsem dostal před svátky, tak píši sám. Včera jsem měl veliký úspěch se svojí Serenadou, v divadle Champs-Elysées,[2]P. ministr Osuský[3]a paní[4]byli přítomní, take Painlevé francouzký ministr,[5]a sál býl plný, musel jsem se děkovat. Hráli to moc pěkně a dostal jsem spoustu gratulací. Posílám to do Německa současně s kritikami které jsou výborné, doufám ẑe je to trochu pohne.[6]Jestli pak je Fanouŝ jeŝtě doma,[7] napiŝte mi jeho adressu, poŝlu mu některé ty obrazové knihy o které mne žádal.[8]Napiŝte přesnou adressu. Také nemám Karlovu adressu[9]na Letné. (Bělského?) Zde byl jeden den hezký, a teď je zase zima, nic z toho roku letos nezbude. Schott z Německa mi psal že mi dodají smlouvu do tří neděl, jsem zvědav, jen aby to bylo alespoň výhodné pro mne. Jak pak to dopadá s klavírem?[10]Mluvili jste s p. Hlavsou?[11] 

Já jsem velmi spokojen a podaříli se to s Německem tak to bude první krok, k stabilnějŝím příjmům. Já myslím že to půjde, hodně se o mně mluví a každé nové provedení vzbudí pozornost. Věnoval jsem tu Serenadu[12]p. Rousselovi,[13]měl velkou radost a dopíše také p. Koussevitzkému, aby to zase provedl v Americe.[14]Talich ji také provede ve Stokholmu.[15]Nevím proč mi nepíŝete, snad není u Vás nic v nepořádku. Čekám stále na dopis. Byl zde p. Hipman.[16]Jinak není nic nového zde, začíná velká saisona, bude tu asi letos hlučno. Psal mi V. Rippl,[17]chce také přijet na výstavu[18]Příŝtí pátek je tu koncert, tance, tančí se také moje skladby.[19]Posílám Vám program koncertu u Strarama..[20]Moc Vás se Charlottou[21]zdravíme a piŝte mi brzo ať vím se u Vás děje. 

Srdečně Váš 

Bohous..

Věcné poznámky k DP

[1]Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[2]Serenáda pro komorní orchestr,H 199, její premiéru dne 16. 4. 1931 řídil anglický dirigent působící ve Francii Walther Straram (1876-1933) (Halbreich 2002, s. 269) v Théâtre des Champs-Elysées v Paříži (CBM, PBM Kr 39).

[3]Štefan Osuský (1889-1973), československý politik, vyslanec v Paříži v letech 1921-1940, působil také jako ministr (vyslanec) ČSR u Společnosti národů (Soubigou 2004, s. 348, Dejmek 2013, s. 178-179). Jako pana ministra jej BM tituluje ve více svých dopisech.

[4]Pavla Vachková-Osuská (1891-1978), česká pěvkyně, manželka Štefana Osuského.

[5]Paul Painlevé (1863-1933), významný francouzský politik, ve dvou krátkých obdobích (1917 a 1925) byl premiérem Francie.

[6]BM jedná s vydavatelstvím Schott Music GmbH & Co. o uzavření smlouvy na vydání svých skladeb. Smlouva byla BM zaslána v dopise z Mohuče ze dne 30. 5. 1931 a týká se vydání Serenády pro komorní orchestr,H 199, Klavírního tria č. 1 (Cinq pièces brèves), H 193, a Koncertu pro violoncello a orchestr č. 1, H 196 I, v tomto vydavatelství tiskem ještě v témže roce 1931. Honorář činil 5000 franků. Zároveň vydavatelství slibuje vydávat po dobu tří let nejméně dvě díla BM ročně a respektuje skutečnost, že BM bude svá díla nabízet i jiným vydavatelům (IBM, SM 1931-05-30).

[7]František Martinů (1880-1958), bratr BM, v letech 1931 a 1932 pracoval v Jugoslávii (CBM, PBM Kr 41, 42, 45, 46, 51, 58, 60, 61, 79). 

[8]BM slíbil svému bratrovi, že mu z Paříže pošle katalogy muzea v Louvre (viz CBM, PBM Kr 26, 30, 32, 40).

[9]Pravděpodobně se jedná o Karla Klimeše (1873-1931),nevlastního bratra BM.

[10]Podle Popelky (1996, s. 22) se jedná o křídlo, které BM koupil v Praze v září 1916 u firmy Josef Brož za 1000 korun včetně dopravy do Poličky po železnici. Již v roce 1919 a následně v letech 1930-1932 se BM pokoušel svůj poličský klavír prodat (CBM, PBM Kr 36 – 78). Po řadě neúspěšných pokusů, mezi něž je možné zařadit i tento, kdy o klavír jevilo zájem město Polička (CBM, PBM Kr 36, 37, 39), si jej koupil Bohuslav Šmíd (1895-1982), architekt z Poličky a přítel BM, jemuž skladatel děkuje dopisem odeslaným 16. 5. 1932 z Paříže (osobní archiv rodiny Šmídovy, otištěn v Popelka 1996, s. 22).V současné době je klavír umístěn v CBM v Poličce.

[11]Josef Hlavsa (1889-1970), dlouholetý ředitel poličských dívčích škol, kulturní a osvětový pracovník, funkcionář Sokola, zdatný violoncellista, v letech 1945 a 1954-1956 předseda Místního národního výboru v Poličce (Popelka 1996, s. 192; Junek – Konečný 2015, s. 528).

[12]Serenáda pro komorní orchestr,H 199.

[13]Albert Roussel (1869-1937), francouzský hudební skladatel, pedagog a přítel BM.

[14]Sergej Alexandrovič Kusevickij (1874-1951), ruský dirigent žijící v USA, v té době dirigent Boston Symphony Orchestra. O zaslání partitury Serenády pro komorní orchestr,H 199, tomuto dirigentovi se BM zmiňuje v korespondenci s vydavatelstvím Schott Music GmbH & Co. (IBM, SM 1931-04-26; SM 1931-06-04; SM 1931-12-08).

[15]Václav Talich (1883-1961), český dirigent. V letech 1931-1933 působil jako dirigent Konzertföreningen ve Stockholmu.

[16]Silvestr Hippmann (1893-1974),český hudební skladatel, publicista a organizátor (jednatel Umělecké besedy v letech 1925-1944). Od roku 1951 Silvestr Hipman (Černušák – Štědroň – Nováček 1963, s. 434-435). Hippmanovu návštěvu zmiňuje BM i ve svém dopise rodině do Poličky ze dne 7. 4. 1931 (CBM, PBM Kr 39) a zejména ze dne 5. 5. 1931 (CBM, PBM Kr 42) v souvislostis článkem, který o něm Hippmann napsal do Českého slova.

[17]Václav Karel Rippl (1896-1950), knihkupec v Poličce, přítel BM.

[18]Exposition coloniale internationale Paris (Mezinárodní koloniální výstava v Paříži) byla otevřena 6. 5. 1931 a trvala šest měsíců.

[19]Bližší informace o koncertě se dohledat nepodařilo. Nabízí se však možná souvislost s tanečnicí Zorou Šemberovou (1913-2012), později sólistkou baletu Národního divadla v Praze, choreografkou a pedagožkou, která v roce 1931 v Paříži navštěvovala kurzy klasického tance u ruské tanečnice a pedagožky Olgy Preobraženské (1871-1962), s BM se znala i setkávala a díky M. Šafránkovi mohla vystupovat na veřejných produkcích (Šafránek 2006, s. 14-15).

[20]Premiéra Serenády pro komorní orchestr,H 199.

[21]Charlotte Martinů (1894-1978), manželka BM.

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek2
Poznámka
Fixacerukopis
Dopis

Náhled k dispozici pouze prezenčně v Institutu.

Digitalizace
Kvalita digitalizaceprofi
Digitalizováno v instituci
Datum digitalizace
Poznámka k digitalizaci
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 593 (záznam 1 / 0)
další »