[1]V dopise rodině do Poličky ze dne 7. 3. 1931 (CBM,PBM Kr 34) si BM stýská nad řídkou korespondencí z Poličky a přičítá to špatnému počasí.
[2]Podle Popelky (1996, s. 22) se jedná o křídlo, které BM koupil v Praze v září 1916 u firmy Josef Brož za 1000 korun včetně dopravy do Poličky po železnici. Již v roce 1919 a následně v letech 1930-1932 se BM pokoušel svůj poličský klavír prodat (CBM, PBM Kr 36 – 78). Po řadě neúspěšných pokusů si jej koupil Bohuslav Šmíd (1895-1982), architekt z Poličky a přítel BM, jemuž skladatel děkuje dopisem odeslaným 16. 5. 1932 z Paříže (osobní archiv rodiny Šmídovy, otištěn v Popelka 1996, s. 22).V současné době je klavír umístěn v CBM v Poličce.
[3]U firmy Josef Brož tento klavír BM v roce 1916 zakoupil.
[4]Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.
[5]Karolina Martinů (1855-1944), matka BM.
[6]Adolf Klimeš (1880-1946), dlouholetý prvorepublikový starosta Poličky a přítel BM. Jako odborníka na rozhlasové přijímače jej BM zmiňuje i v dalších dopisech rodině do Poličky (CBM, PBM Kr 31, 36).
[7]O kapkách a pastilkách, které pořídil pro maminku, se BM zmiňuje až ve svých dopisech rodině do Poličky ze dne 31. 7. a 18. 8. 1931 (CBM, PBM Kr 50, 53).
[8]Sonáta pro housle a klavír č. 1, H 182, zazněla v Poličce 7. 3. 1931 v rámci akademie k 81. narozeninám prezidenta republiky v interpretaci dvou studentů poličského gymnázia – houslisty Františka Šauera (1912-1989) a klavíristy Vladimíra Rytíře (Popelka 1996, s. 19; Jirglová 2013, s. 127).
[9]Václav Karel Rippl (1896-1950), knihkupec v Poličce, přítel BM.
[10]Zemědělské knihkupectví A. Neubert, Hybernská 12, Praha II (nakladatelství, hudebniny, antikvariát, divadelní hry).
[11]František (Fráňa) Janele (1882-1969), městský úředník z Poličky, a člen Mládenecké kapelya přítel BM (Konečný 2003, s. 22).
[12]Josef Hlavsa (1889-1970), dlouholetý ředitel poličských dívčích škol, kulturní a osvětový pracovník, funkcionář Sokola, zdatný violoncellista, v letech 1945 a 1954-1956 předseda Místního národního výboru v Poličce (Popelka 1996, 192; Junek – Konečný 2015, s. 528).
[13]Smyčcový kvintet, H 164.
[14]Dopsáno na levý okraj druhé strany dopisu.
[15]Pražské německé noviny vydávané v letech 1921-1939.
[16]Fritz Busch (1890-1951), dirigent drážďanské opery.
[17]S mladšími českými skladateli jsem také trochu obeznámen. V Americe mi hodně vyprávěli o vašem Martinů. Rád bych ho uvedl v Německu. (překlad Gabriela Všetičková).
[18]Josef Suk (1874-1935), český hudební skladatel, houslista a pedagog.
[19]Vítězslav Novák (1870-1949), český hudební skladatel, pedagog a klavírista.
[20]Josef Bohuslav Foerster(1859-1951), český hudební skladatel a pedagog.
[21]Dopsáno na horní okraj první strany dopisu vzhůru nohama.
|