Paris 20/1 1931.

Drazí,

posílám pozvánku od p. ministra[1]byl jsem pozván na oběd, paní[2]je jeŝtě nemocná léčí se někde na jihu a tak nebyla přítomná ale byli pozváni také Straram[3]a Wolf,[4]dirigenti a nějaký kritik a nějaké dámy, to víte že jsem se měl dobře. Nevím co si to maminka[5]vzpoměla s Fanoušem, vždyt mu posílám pozdrav skoro v každém psaní, a ty knihy z LouvruLouvre to jsem psal, že je najdu jen jak se udělá trochu lepší počasí, abych homohl jíti na nábřeží, tam jsou takoví obchodníci kde se ledacos pěkného najde laciněji.[6]P. Zrzavý už přijel tak jsme dostali dárek.[7]Děkuji za to a moc se mi to líbilo Mám to na divaně zatím a dělá to parádu. Také ta dečka na stole se každému moc líbí. Pozval jsem sl. Sísovu,[8]dr. Nebeského[9]a Weinera[10]z Lidových novin, všem se u mě moc líbilo. Překvapila mě moc zpráva o té slečně Richtrové,[11]jak pak se daří Karlovi Sommrů.[12]

Tady sníh není ale je dost bláta. U Stefy jsem byl,[13]říkala že prý málo píšu domu, čemuž jsem se podivil, protože odpovídám skoro vždycky hned po Vašem dopisu. Teď jsem měl více práce, dostal jsem několik návrhů od nakladatelů na smlouvy ale moc se mi to nezamlouvá, myslím že raději jeŝtě chvíli počkám.[14]krise jeŝtě trvá a bude to asi na delŝí dobu. Z Londýna nevím nic jestli pak Vy jste něco slyŝeli?[15]Sl. Wanda[16]mi ani řádkem neodpověděla má asi hodně co dělat. P. Zrzavý je tlustý jako pašek. Fanouše pozdravujia Mařku[17]také a maminku také, zkrátka vŝechny, prozatím žádné zvláŝtní novinky nemám, z Kodaně mě psali že doufají že mi udělají vecelý večer z mých baletů,[18]tak to by bylo dobré.

Srdečně Vás zdravím

Váš Bohouŝ.

Ma chère Marienka.

Enfin après bien longtemps. J’ai enfin reçu votre joli cadeau. Je vous en remercie beaucoup, il me fait beaucoup plaisir, je le mettrai sur le canapé du salon, il fera très bien. J’ai [reçu] aussi un joli vase de M. Novak. Je vous espère en bonne santé ainsi que votre Maman. Merci encore et bons baisers. Votre Charlotte

[PŘEKLAD]

Moje milá Marienko.

Tak konečně po dlouhé době. Dostala jsem konečně Váš pěkný dárek. Velice Vám zaň děkuji, mám z něho velikou radost. Dám ho na pohovku v salonu, bude se tam dobře vyjímat. Dostala jsem také jednu pěknou vázu od pana Nováka.[19]Doufám, že se Vy, jakož i Vaše maminka těšíte dobrému zdraví. Děkuji ještě jednou a vroucně pozdravuji. Vaše Charlotte

[1]V dopise rodině do Poličky ze dne 6. 11. 1930 (CBM, PBM Kr 24) píše BM o svém rozhovoru s „ministrem“ Osuským. Zřejmě i zde má na mysli Štefana Osuského (1889-1973), československého politika, vyslance v Paříži v letech 1921-1940, působil také jako ministr (vyslanec) ČSR u Společnosti národů (Soubigou 2004, s. 348, Dejmek 2013, s. 178-179). 

[2]Pavla Vachková-Osuská (1891-1978), česká pěvkyně, manželka Štefana Osuského.

[3]Walther Straram (1876-1933), anglický dirigent působící ve Francii.

[4]Albert Wolff (1884-1970), francouzský dirigent a hudební skladatel holandského původu.

[5]Karolina Martinů (1855-1944), matka BM.

[6]BM slíbil svému bratru Františku Martinů (1880-1958), že mu koupí a pošle katalogy z pařížského muzea v Louvre. Zamýšlel je pořídit u pařížských pouličních antikvářů, tzv. bukinistů, kteří měli své stánky na nábřeží řeky Seiny (CBM, PBM Kr 26, 32).

[7]V předchozím dopise rodině do Poličky ze dne 10. 1. 1931 (CBM, PBM Kr 29) BM sděluje, že dárek od Marie Martinů (1882-1959) jim do Paříže přiveze právě Jan Zrzavý (1890-1977), český výtvarník a přítel BM.

[8]Miloslava Sísová (1883-1947), česká novinářka (Národní listy) působící od r. 1925 v Paříži.

[9]Václav M. Nebeský (1889-1949), teoretik umění. Od prosince 1924 do jara 1929 BM u Nebeských bydlel na adrese 11 bis rue Delambre, 14. okrsek (Martinů, Ch. 2003, s. 10).

[10]Richard Weiner (1884-1937), český básník, prozaik a publicista, od roku 1919 dopisovatel Lidových novin v Paříži.

[11]Vlasta Richtrová (1909-1931), sestra Jarmily Šmídové (1902-1985), manželky Bohuslava Šmída (1895-1982), architekta z Poličky a přítele BM. Zemřela v mladém věku (osobní rozhovor s Ivanem Šmídem, Polička 28. 6. 2018).

[12]Karel Sommer (1869-1962), zakládající člen poličského hudebního sdružení Mládenecká kapela, pro kterou napsal BM svůj nejstarší dochovaný orchestrální opus, skladbičku Posvícení, H 2. Od roku 1909 přednosta kanceláře městské spořitelny, v letech 1924-1948 předseda ředitelství spořitelny (Popelka 1996, s. 21).

[13]Štěpánka Pražanová (1907-1984), také Štefa (Stefa) či Štefinka, známá BM z Poličky, na stáži v Paříži byla od září/října 1930 (CBM, PBM Kp 1119) do února 1931 (CBM, PBM Kr 32).

[14]V roce 1931 vydával BM své skladby u pařížských nakladatelů Éditions Alphonse Leduc a Éditions Durand-Salabert-Eschig, v Německu pak u firmy Schott Music GmbH & Co. (Halbreich 2007, s. 505-507). 

[15]Ve čtvrtek 15. 1. 1931 dirigoval Václav Talich La Bagarre, H 155, na koncertě Royal Philharmonic Society v Londýně (recenze koncertu, autor pod šifrou McN., The Musical Times, č. 1056, 1. 2. 1931, s. 167-168). 

[16]Vanda Jakubíčková (1888-1968), známá BM, v mládí učitelka v Poličce a okolí, od poloviny 20. let působila v Londýně, kde vyučovala české děti a to až do svého návratu do Poličky v roce 1947.

[17]Marie Martinů (1882-1959), sestra BM.

[18]Jedinou konkrétnější zmínku o zájmu uvádět v Kodani balety BM lze najít v dopise BM rodině do Poličky ze dne 28. 6. 1931 (CBM, PBM Kr 47): „V Kodani má býti proveden ten balet co hráli v Brně, „Vzpoura“ v listopadu. a potom ty druhé po řadě.“ Balet Vzpoura,H 151, měl premiéru 11. 2. 1928 v Brně (Halbreich 2007, s. 202), informace o provedení baletů BM v Kodani se nepodařilo dohledat.

[19]Pravděpodobně od Stanislava Nováka (1890-1945), českého houslisty a přítele BM.