Základní informace
Typ korespondenceDopis
OdesílatelMartinů, Bohuslav
Odesílatel (korporace)
Lokace odesláníŘím
Poznámka k lokaci odesláníROMA, 18 - 1, 1957, CENTO, FERROVIA
Datum odeslání17.01.1957
PříjemceZouhar, Zdeněk
Příjemce (korporace)
Lokace přijetíBrno
Jazykčeština
Původ, datum získáníkopie od Víta Zouhara, 03/2014
Předchozí vlastník
Současný vlastník- v soukromém vlastnictví -
Signatura současného vlastníkaBM 19
Signatura v IBMZou 1957-01-17
Obsah a fyzický popis
Stručný obsahBohuslav Martinů se pokusí co nejdříve zkorigovat soupis skladem, jak ho Zdeněk Zouhar žádal. BM myslí, že ZZ věnuje jeho raným kompozicím příliš místa. Z Československa je na BM vyvíjen nátlak na kompozice pro sbory, ale BM si není ve sboru tak jistý jako v orchestru. Napsal teď ZBOJNICKÉ PÍSNĚ I pro Pražské učitele, ale neví, co napsat pro Brno. Kdo je dirigent Moravských učitelů? Co je sbor Moravan? BM poslal do Prahy tu Romanci [tj. LEGENDU Z DÝMU BRAMBOROVÉ NATI], tu bude dělat asi Kühn. Může mu ZZ poslat malou nějakou sbírku zbojnických písní?
Diplomatický přepis dopisu

Roma  Jan. 17. 57

Milý příteli :                                                                                    

 

Nic horšího jste si na mne nemohl vymyslet než tu historii, korrigovat moje komposice.[1] Ale náhodou jste zvolil okamžik kde mám trochu volno a s pomocí mojí ženy, jež je lépe informována o datách a tak dále doufám vám to opravené poslat brzo. Jak jsem se do toho díval tak se mi zdá, že těch mých starých hříchů je až moc, ale na štěstí se na ně nepamatuji, tedy v tom vám moc nepomohu.[2] Myslím že jim věnujete moc místa. Ostatní opravím doufám správně ačkoliv data asi ví lépe Šebánek než já.

Teď k té historii o velkém nátlaku na moji sborovou imaginaci.[3] Máte úplně pravdu že sbor to jest zpěv jde nejlépe a nejblíže k srdci a tak se nijak nezlobím, naopak jsem rád že je zájem pro moje sbory. Ale jak jsem vám už asi psal je zde důvod, proč jsem se více méně sborům vyhýbal a ten důvod je že se v nich necítím jist jako v orchestru chyba je že jsem nikdy  nezpíval ve sboru. A pak další chyba je že opravdu nemohu uspokojit všechny sbory u nás jichž nějak narostlo jako hub po dešti. A zde bych vás prosil o nějaké bližší informace. Napsal jsem teď zbojnické sborky[4] pro Pražské učitele[5] a je samozřejmé že teď budu muset něco udělat pro Brno a zde tápu v nejistotě.

Existují jistě ještě Moravští učitelé, kteří mi též už psali, kdo je dirigent[6]? Co to je sbor Moravan[7] s p. Telec[8], kterému jsem taky jak se zdá něco slíbil?[9] Existují ještě jiné sbory? Je u vás nějaký  smíšený sbor? A co je ten váš nový sbor[10]? Jak vidíte jsem v temnotách, napište mi něco o tom. Jen ještě prozatím nic officielně nikomu neslibujte. Poslal jsem do Prahy také tu Romanci[11], to budou dělat asi Kühnovci.[12] Existujeli nějaká malá sbírka zbojnických písní[13], mohl byste mi ji poslat? Ale malou, ne jako Bartoš[14]. Brzo vám pošlu opravené v listu.

Srdečně vás zdravím a vše krásné do Nového Roku přeji vám i vaší chotince.    

Váš

B. Martinů

 

 

Věcné poznámky k DP

[1] Myslí zde seznam skladeb pro připravovaný sborník.

[2] O raných skladbách psal podobně už dřív sourozencům: "Ty informace P Š napíšu později já se moc nepamatuji co jsem psal jako mladý hoch. to už je pěkně dávno." (Dopis 25. prosince 1952, archiv PBM.) V podobném smyslu také razantně odmítl otištění klavírních skladeb z mládí v připravovaném reprezentativním svazku Tschechische Klaviermusik. Karlu Šebánkovi k tomu napsal: "[…] nemám nejmenší zájem na otisknutí skladeb, jež jsem napsal když mi bylo asi 16 let. Nemohu tedy dáti svolení k otisku, naopak protestuji aby tyto dětské skladby byly otištěny ve sbírce, jež má representovati českou klavírní produkci."  (Dopis 6. října 1951, archiv PBM.)

[3] Znovu se vrací k  žádostem o nové sborové skladby, o nichž psal v předchozím dopise.

[4] Zbojnické písně I  H. 361.

[5] Pěvecké sdružení pražských učitelů, sbor vznikl v roce 1909. V letech 1956-1958 jej vedl Miroslav Venhoda (1915-1987), který skladatele žádal o novou skladbu. Proto mu také poslal sbírku Methoděje Floriana Zbojníci. Moravské a slovenské písně o zbojnících (Stará říše, 1952). Martinů dirigentovi odepsal: "Zato že jste neztratil naděje a nevzdal se, napsal jsem vám ty zbojnické sborky. [...] Jsou věnovány Pražským učitelům jak jste mne o to žádal a dodejte s nimi trochu více lidské odvahy našim  lidem." (Dopis 12. ledna 1957, archiv PBM.) Narážel tak na oficiální souhlas s potlačením maďarské revoluce v roce 1956.

[6] Pěvecké sdružení moravských učitelů bylo založeno v roce 1903 Ferdinandem Vachem.  Sbor inspiroval mj. Leoše Janáčka k napsání mužských sborů na texty Petra Bezruče. V letech 1936-1964 sbor vedl sbormistr Jan Šoupal (1893-1964).

[7] Akademické pěvecké sdružení Moravan vzniklo v roce 1931 v Brně z vysokoškolského pěveckého kroužku. Sbor se vyznačoval zejména interpretací  skladeb Leoše Janáčka, Bedřicha Smetany a Pavla Křížkovského. Založil ho a vedl sbormistr Josef Veselka (1910- 1992), který studoval sborové dirigování u Viléma Steinmana v letech 1931-32 a hudbu, klasickou filologii a filosofii na univerzitě v Brně. V letech 1959-1981 vedl Pražský filharmonický sbor, byl profesorem Janáčkovy akademie múzických umění a Akademie múzických umění v Praze. 

[8] Vladimír Telec (1928-1994), dirigent, jednatel sboru Moravan, později dramaturg Státní filharmonie Brno, studoval dirigování na Janáčkově akademii múzických umění a hudební vědu na univerzitě v Brně. Ve svém dopise skladateli se představil: "Sám jsem členem a funkcionářem výboru jednoho z nejpřednějších sborových těles, Akademického pěveckého sdružení Moravan v Brně. [...] Jsem mladý hudební vědec, vrstevník Zd. Zouhara. Vedle pravidelného zaměstnání  v knihovně zabývám se mimo jiné studiem české sborové tvorby a dějinami sborového zpěvu." (Dopis 14. prosince 1955, archiv Jiřiny Telcové, archiv NBM.)

[9] Vladimír Telec žádal skladatele v dopise ze 14. prosince 1955: "[...] dovoluji se k Vám obrátit s žádostí, zda byste nám, pro sdružení, nemohl složit mužský sbor /sbory/, které bychom s nadšením  a pýchou zařadili do kmenového repertoáru našeho sboru." Martinů na to reagoval pohlednicí z 16. ledna 1956: "Mám novou věc pro mužský sbor a varhany "Hora tří světel". Jak vyjde tiskem zašlu. Budu myslet na Váš sbor." (Pohlednice 16. ledna 1956, archiv Jiřiny Telcové, archiv NBM.)

[10] V letech roku 1956 - 1960 Zouhar v Brně vedl Ženský komorní sbor Vítězslavy Kaprálové.

[11] Martinů opět zkracuje původní název kantáty "Romance z dýmu bramborových natí", jejíž  definitivní název je Legenda z dýmu bramborové nati, H. 360.

[12] Kantátu premiéroval Český pěvecký sbor pod vedením Jana Kühna 28. května 1957 na festivalu Pražské Jaro.

[13] Martinů měl v té době ještě k dispozici rukopisnou sbírku Methoděje Floriana  Zbojníci. Moravské a slovenské písně o zbojnících. Referoval o ní do Poličky: "Venhoda se nevzdal naděje a poslal mi krásnou knihu o Zbojnících, kterou mu musím vrátit, je z nějaké sbírky a krásně ilustrována." (Dopis 4. ledna 1957, archiv PBM.) Sbírku si však ponechal, aby mohl napsat také druhý cyklus Zbojnických písní. Venhodovi jen oznámil, že tu knihu si ještě ponechá a dodal: "[...] vrátím ji tomu pánovi z Vysočiny později." (Dopis 12. ledna 1957, archiv PBM.)

[14] Má na mysli sbírku Františka Bartoše a Leoše Janáčka Národní písně moravské v nově nasbírané. Praha, 1901, s 1196 stranami.

Celkový počet listů1
Počet popsaných stránek1
Poznámkapřiložena obálka
Fixacestrojopis, rukopisný podpis
Lokace jako předmět
Brno
Praha
Řím
Osoba jako předmět
Korporace jako předmět
Skladba jako předmět
« předchozí
ID 4700 (záznam 1 / 0)
další »